Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení perioperačních prognostických faktorů karcinomu mléčné žlázy
Černá, Monika ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gaťek, Jiří (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Jandík, Pavel (oponent)
Úvod: Karcinom prsu zůstává stále nejčastějším maligním onemocněním žen s pomalu narůstající incidencí. Díky moderním diagnostickým metodám, mammárnímu screeningu, komplexní a cílené onkologické léčbě se v posledních 10 letech podařilo výrazně snížit mortalitu. Moderní diagnostické možnosti dovolují nejen časnou diagnostiku primární nádorové léze, přesné určení její biologické povahy před zahájením léčby, ale taktéž dovolují časnou diagnostiku lokálních i regionálních recidiv včetně diagnostiky metastatických ložisek ve vzdálených orgánech. Kromě klinického vyšetření, konvenčních i doplňkových zobrazovacích vyšetření a vyšetření nádorových markerů bylo naším cílem stanovit význam a využití růstových faktorů ve vztahu k celkové prognóze. Fyziologicky se uplatňují již v době ontogenetické v řízení buněčného růstu, proliferačních, diferenciačních a apoptotických procesů. Je známé, že svou roli hrají i v procesech nádorového bujení, jenž je charakteristické autonomním chováním, zvýšenou proliferační aktivitou, odlišnou diferenciační aktivitou a sníženou apoptózou. Růstové faktory se v nádorovém procesu uplatňují jako autoregulační faktory i svým parakrinním působením prostřednictvím více či méně specifických receptorů. Cíl práce: Naším cílem bylo stanovit takové růstové faktory, které by byly využitelné v...
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě
Vyčítal, Ondřej ; Liška, Václav (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent)
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě Úvod: V rámci cytotoxické imunitní reakce proti kolorektálnímu karcinomu (KRCa) mají důležitou úlohu tumor infiltrující lymfocyty (TIL) včetně přirozených zabíječů. Efektorovou molekulou cytotoxické reakce je granzym B, přičemž jeho přirozený inhibitor je serpin B9. Cíle: Autoři hodnotili vztah mezi známými klinickými a histopatologickými faktory KRCa a imunohistochemickými parametry TIL za účelem zhodnocení vlivu na metastazování do regionálních lymfatických uzlin. Dalším cílem byla selekce pacientů s vysokým rizikem krátkého celkového přežití (OS) a časné recidivy (krátké bezpříznakové přežití-DFI) po radikální chirurgické terapii. Metody: Soubor obsahoval 63 pacientů ve skupině klasifikované do stadia II dle Union Internationale Contre le Cancer (UICC) a 89 pacientů ve skupině UICC III, kteří byli elektivně radikálně operováni pro KRCa. Lokalizace TIL byla stanovena na peritumorální (PTL), intratumorální (ITL), intrastromální (ISL) a Crohn-like. Bylo provedeno imunohistologické stanovení TIL a jejich parametrů (CD4, CD8, CD25, FoxP3), CD57+ buněk a granzymu B. U nádorových buněk autoři stanovili vybrané imunohistochemické parametry (CD56 a serpin B9). Dále bylo doplněno stanovení...
Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor prognózy kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě
Novák, Petr ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Gürlich, Robert (oponent)
Souhrn Novák P.: Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě. Úvod: Kolorektální karcinom (KRK) patří mezi nejčastější maligní onemocnění a představuje celosvětový problém. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem KRK vůbec. Boj s tímto onemocnění se odehrává na několika liniích jako je prevence, vlastní chirurgická a onkologická léčba a v neposlední řadě i odhad prognózy a správné stanovení individuální léčby. Cíl: Analyzovat vztah současných klinických a histopatologických faktorů a tumor infiltrujících lymfocytů, dendritických a "natural killer" buněk. Dalším cílem byla detekce pacientů s vysokým rizikem zhoršeného celkového přežívání a tendencí k časné recidivě malignity a tím i zkrácení bezpříznakového intervalu po radikálních chirurgických výkonech pro KRK. Metodika: Analýza souboru 150 pacientů (93 mužů a 57 žen), kteří byli léčeni na Chirurgické klinice FN Plzeň v období 2004-2007. Podmínkou zařazení do souboru byla radikální chirurgická operace. Ze souboru byli vyřazeni pacienti, u kterých bylo riziko ovlivnění imunitního systému jiným procesem. Hodnotili jsme endovaskulární (VI), endolymfatickou (LI) a perineurální infiltraci (PI) rakovinovými buňkami (0 - žádná, 1 - ano). Infiltrace tumoru byla detekována jako...
Možnost ovlivnění chronické pooperační bolesti třísla využitím samofixačního implantátu u laparoskopické TAPP plastiky tříselné kýly
Klobušický, Pavol ; Hoskovec, David (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Abstrakt: Úvod: Transabdominální laparoskopická technika je vhodnou alternativou v operační léčbě tříselné kyly ke klasické otevřené technice, především v rukou zkušenéhochirurga. TAPP technika umožňuje precizní, jemnou preparaci tkáně a implantaci kylní síťky zadním přístupem. Hypotéza a cíle práce: Fixace kylní síťky různymi penetračními technikami s využitím různych svorek či šroubů signifikantně zvyšuje riziko rozvoje chronické bolesti v operovaném třísle (CPIP). Cílem práce je posouzení možnosti využití samofixačních kylních sítěk u laparoskopické techniky TAPP bez nutnosti doplňkové fixace. Vyhodnotit vliv této techniky na frekvenci rozvoje chronické pooperační bolesti v třísle a zároveň zjistit dopad na vyskyt kylní recidivy či migrace síťky. Metodika: Do sledované skupiny byli zařazeni všichni pacienti, kteří splnili kritéria pro vstup do studie. Všichni podstoupili operaci tříselné kyly standardizovanou technikou v časovém intervalu od 1. 10. 2012 do 31. 12. 2014. Všechna potřebná data o pacientech a operaci byla průběžně zadávána a analyzována v registru Herniamed. Výsledky: Do sledované skupiny bylo zahrnuto celkem 241 pacientů, u kterych bylo provedeno 396 plastik tříselné kyly. Minimální follow-up činil 12 měsíců. Po vyhodnocení vysledků s odstupem 12 měsíců od operace jsme zaznamenali u...
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě
Vyčítal, Ondřej ; Liška, Václav (vedoucí práce) ; Šimša, Jaromír (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent)
Molekulárně biologické mechanismy progrese kolorektálního karcinomu ve vztahu k individualizované onkochirurgické léčbě Úvod: V rámci cytotoxické imunitní reakce proti kolorektálnímu karcinomu (KRCa) mají důležitou úlohu tumor infiltrující lymfocyty (TIL) včetně přirozených zabíječů. Efektorovou molekulou cytotoxické reakce je granzym B, přičemž jeho přirozený inhibitor je serpin B9. Cíle: Autoři hodnotili vztah mezi známými klinickými a histopatologickými faktory KRCa a imunohistochemickými parametry TIL za účelem zhodnocení vlivu na metastazování do regionálních lymfatických uzlin. Dalším cílem byla selekce pacientů s vysokým rizikem krátkého celkového přežití (OS) a časné recidivy (krátké bezpříznakové přežití-DFI) po radikální chirurgické terapii. Metody: Soubor obsahoval 63 pacientů ve skupině klasifikované do stadia II dle Union Internationale Contre le Cancer (UICC) a 89 pacientů ve skupině UICC III, kteří byli elektivně radikálně operováni pro KRCa. Lokalizace TIL byla stanovena na peritumorální (PTL), intratumorální (ITL), intrastromální (ISL) a Crohn-like. Bylo provedeno imunohistologické stanovení TIL a jejich parametrů (CD4, CD8, CD25, FoxP3), CD57+ buněk a granzymu B. U nádorových buněk autoři stanovili vybrané imunohistochemické parametry (CD56 a serpin B9). Dále bylo doplněno stanovení...
Regenerace jater po částečné hepatektomii u potkanů s nealkoholovým ztukovatěním jater
Garnol, Tomáš ; Červinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pantoflíček, Tomáš (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent)
1. SOUHRN Regenerace jater po částečné hepatektomii u potkanů s nealkoholovým ztukovatěním jater Nealkoholové ztukovatění jater (NAFLD - non-alcoholic fatty liver disease) je v současnosti nejčastějším chronickým onemocněním jater v ekonomicky vyspělých zemích s prevalencí kolem 30 %. Resekce jater z různých příčin je nyní běžnou součástí klinické praxe. Úspěšné zotavení a obnova jaterních funkcí závisí na regenerační schopnosti zbytku jater. Průběh regenerace jater může být velmi významně ovlivněn současným postižením jater patologickým procesem včetně NAFLD. Cílem této práce bylo studium časné fáze regenerace jater po částečné hepatektomii (PHx) u potkanů s nutričně navozenou prostou steatózou. Nejprve jsme zavedli model NAFLD podáváním diety s vysokým obsahem tuků po dobu 3 resp. 6 týdnů potkanům kmene Wistar a Sprague-Dawley. U obou kmenů došlo k rozvoji steatózy bez známek zánětu, nekrózy nebo fibrotických změn. V druhé části naší studie jsme se sledovali, zda regenerace jater po PHx je u potkanů s NAFLD alterována. Regeneraci jater jsme posuzovali především ze změn inkorporace bromdeoxyuridinu do DNA hepatocytů. Regenerace jater postižených prostou steatózou navozená 2/3 PHx není signifikantně ovlivněna v porovnání s neztukovatělými játry. Jedinou změnou v regenerační odpovědi, kterou jsme pozorovali...
Možnost ovlivnění chronické pooperační bolesti třísla využitím samofixačního implantátu u laparoskopické TAPP plastiky tříselné kýly
Klobušický, Pavol ; Hoskovec, David (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Abstrakt: Úvod: Transabdominální laparoskopická technika je vhodnou alternativou v operační léčbě tříselné kyly ke klasické otevřené technice, především v rukou zkušenéhochirurga. TAPP technika umožňuje precizní, jemnou preparaci tkáně a implantaci kylní síťky zadním přístupem. Hypotéza a cíle práce: Fixace kylní síťky různymi penetračními technikami s využitím různych svorek či šroubů signifikantně zvyšuje riziko rozvoje chronické bolesti v operovaném třísle (CPIP). Cílem práce je posouzení možnosti využití samofixačních kylních sítěk u laparoskopické techniky TAPP bez nutnosti doplňkové fixace. Vyhodnotit vliv této techniky na frekvenci rozvoje chronické pooperační bolesti v třísle a zároveň zjistit dopad na vyskyt kylní recidivy či migrace síťky. Metodika: Do sledované skupiny byli zařazeni všichni pacienti, kteří splnili kritéria pro vstup do studie. Všichni podstoupili operaci tříselné kyly standardizovanou technikou v časovém intervalu od 1. 10. 2012 do 31. 12. 2014. Všechna potřebná data o pacientech a operaci byla průběžně zadávána a analyzována v registru Herniamed. Výsledky: Do sledované skupiny bylo zahrnuto celkem 241 pacientů, u kterych bylo provedeno 396 plastik tříselné kyly. Minimální follow-up činil 12 měsíců. Po vyhodnocení vysledků s odstupem 12 měsíců od operace jsme zaznamenali u...
Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století
Šiller, Jiří ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent) ; Brožová, Věra (oponent)
Práce s názvem Původní česká dramatika se současnou tematikou v 70. letech 20. století se dívá na sedmdesátá léta jako první normalizační desetiletí. To bylo pro oficiální proud české literatury obdobím svazujícím; autoři nemohli svobodně tvořit, režim striktně vytyčil mantinely, v nichž se ve své tvorbě mohli pohybovat. Původní dramatická tvorba 70. let tak plasticky vypovídá o tom, jak se kultura chová v nesvobodné době, jaké byly cesty ke smysluplnému fungování. Je zřejmé, že literatura zabývající se současností, měla situaci oproti autorům uchylujícím se k tzv. únikovým tématům značně ztíženou. Navíc pro divadlo byly podmínky ještě přísnější, a to ve vztahu ke schvalovacím procesům, jimiž nová hra procházela, a pokud byli lidé pohromadě, mohlo se improvizovat a reakce publika byla jen těžko předvídatelná. V tomto desetiletí již autoři víceméně jen předstírali, že idejím socialismu věří, do svých textů nicméně vkládali myšlenky utvrzující čtenáře o správnosti socialistického vývoje. Jen tak jejich dílo mohlo být oficiálně vydáno, v případě dramatu jevištně realizováno. A to je zásadní změna oproti 50. letům 20. století, zejm. od jejich první poloviny, kdy víra ve správnost nastoleného socialistického vývoje byla skutečná, ovšem časem pozvolna dostávala trhliny a ovlivňovala profesní i osobní životy i...
Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor prognózy kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě
Novák, Petr ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Gürlich, Robert (oponent)
Souhrn Novák P.: Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě. Úvod: Kolorektální karcinom (KRK) patří mezi nejčastější maligní onemocnění a představuje celosvětový problém. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem KRK vůbec. Boj s tímto onemocnění se odehrává na několika liniích jako je prevence, vlastní chirurgická a onkologická léčba a v neposlední řadě i odhad prognózy a správné stanovení individuální léčby. Cíl: Analyzovat vztah současných klinických a histopatologických faktorů a tumor infiltrujících lymfocytů, dendritických a "natural killer" buněk. Dalším cílem byla detekce pacientů s vysokým rizikem zhoršeného celkového přežívání a tendencí k časné recidivě malignity a tím i zkrácení bezpříznakového intervalu po radikálních chirurgických výkonech pro KRK. Metodika: Analýza souboru 150 pacientů (93 mužů a 57 žen), kteří byli léčeni na Chirurgické klinice FN Plzeň v období 2004-2007. Podmínkou zařazení do souboru byla radikální chirurgická operace. Ze souboru byli vyřazeni pacienti, u kterých bylo riziko ovlivnění imunitního systému jiným procesem. Hodnotili jsme endovaskulární (VI), endolymfatickou (LI) a perineurální infiltraci (PI) rakovinovými buňkami (0 - žádná, 1 - ano). Infiltrace tumoru byla detekována jako...
Stanovení perioperačních prognostických faktorů karcinomu mléčné žlázy
Černá, Monika ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gaťek, Jiří (oponent) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Jandík, Pavel (oponent)
Úvod: Karcinom prsu zůstává stále nejčastějším maligním onemocněním žen s pomalu narůstající incidencí. Díky moderním diagnostickým metodám, mammárnímu screeningu, komplexní a cílené onkologické léčbě se v posledních 10 letech podařilo výrazně snížit mortalitu. Moderní diagnostické možnosti dovolují nejen časnou diagnostiku primární nádorové léze, přesné určení její biologické povahy před zahájením léčby, ale taktéž dovolují časnou diagnostiku lokálních i regionálních recidiv včetně diagnostiky metastatických ložisek ve vzdálených orgánech. Kromě klinického vyšetření, konvenčních i doplňkových zobrazovacích vyšetření a vyšetření nádorových markerů bylo naším cílem stanovit význam a využití růstových faktorů ve vztahu k celkové prognóze. Fyziologicky se uplatňují již v době ontogenetické v řízení buněčného růstu, proliferačních, diferenciačních a apoptotických procesů. Je známé, že svou roli hrají i v procesech nádorového bujení, jenž je charakteristické autonomním chováním, zvýšenou proliferační aktivitou, odlišnou diferenciační aktivitou a sníženou apoptózou. Růstové faktory se v nádorovém procesu uplatňují jako autoregulační faktory i svým parakrinním působením prostřednictvím více či méně specifických receptorů. Cíl práce: Naším cílem bylo stanovit takové růstové faktory, které by byly využitelné v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.