|
|
Mediální reprezentace sexuálního a genderově podmíněného násilí v České republice z pohledu přeživších i nezúčastněných
Machatová, Karolína ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální zobrazení sexuálního a genderově podmíněného násilí českými mainstreamovými zpravodajskými médii z pohledu lidí s různými zkušenostmi a přístupy k sexuálnímu násilí (přeživší, blízcí přeživších, lidé bez přímé či přenesené zkušenosti, ale k tématu citliví, a lidé skeptičtí či s neutrálně-negativním postojem k zobrazování sexuálního násilí jako tématu). Teoretickým rámcem této práce je genderová teorie a její pohled na média, spolu s přístupem kulturálních studií, resp. interpretativních komunit. Výzkum je koncipován jako kvalitativní, vycházející z postupů zakotvené teorie, kdy se za pomoci otevřeného a axiálního kódování analyzuje, jak lidé se čtyřmi různými zkušenostmi či přístupy k sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí vnímají způsob, jakým česká média zobrazují téma sexuálního násilí. Jak sami tento způsob hodnotí, jaké pocity to v nich vyvolává a jaké případné změny v tomto směru navrhují. V souladu s technikou vignette rovněž sami s konkrétními příklady mediálních obsahů na téma sexuálního násilí pracují a vyjadřují konkrétní změny a úpravy. Celkem se prostřednictvím kódování a techniky vignette podařilo identifikovat čtyři hlavní problematické jevy, související s českým mediálním zobrazováním sexuálního násilí - nevhodné zobrazování obětí a...
|
|
|
Vývoj jazyka českých hiphopových médií od subkultur k mainstreamu
Mrázková, Marie ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií hiphopové subkultury a zaměřuje se na postavu rappera a rapperky. Cílem práce je zanalyzovat vybraná tuzemská média zaměřující se na hip hop a určit, jaká je jejich obsahová, jazyková stránka, jak je v nich prezentovaná postava rappera a rapperky a jaká je genderová vyváženost analyzovaného obsahu. Práce je členěna na teoretickou a metodologickou část. Teoretická část se nejdříve zaměřuje na historii hiphopové subkultury v celosvětovém měřítku a jejím rozvoji v Čechách. V první části historie je pozornost věnována hlavním milníkům vývoje hiphopové subkultury s orientací na její hudební složku, hiphopová média a další možné prostředky jejího šíření. V popisu vývoje hip hopu v českém prostředí se práce zaměřuje na rozvoj hudebního žánru, představení zásadních interpretů a propojení kontextu s dalšími prvky šíření hiphopové subkultury do mainstreamu. Součástí teoretické části práce se rovněž zabývá vývojem akademického studia subkultur, kulturálních studií a postsubkulturního směru. Další kapitola se zaměřuje na postavu rappera a rapperky a jejich různé typy a charakteristiky. Metodologická část obsahuje popis kritické diskurzivní analýzy a obsahové analýzy, následně uvádí výzkumné otázky a vysvětluje výběr zkoumaného vzorku. Analýza proběhla na dvou žánrově...
|
|
|
Divácká percepce feministických motivů v seriálu Příběh služebnice
Machová, Lucie ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí feministické ideologie v diváckých prožitcích publik popkulturních žánrů na příkladu českého publika amerického televizního seriálu Příběh služebnice (The Handmaid's Tale, 2017). Tento titul je v odborné debatě spojován s existencí poměrně nového trendu průniku feministické perspektivy do populární kultury a s konstitucí seriálového žánru tzv. female-centric TV, který se vyznačuje zaměřením na ženskou zkušenost a perspektivu, potažmo na feministická témata. Cílem této práce je získat poznatky o tom, jak s tímto fenoménem interagují zástupci a zástupkyně českého publika daného seriálu, tedy publika nacházejícího se v prostředí, kde se vyskytuje silnější tradice antifeministických postojů. Realizovaný kvalitativní výzkum se opírá o teorii aktivních publik a zakládá se na analýze šesti polostrukturovaných hloubkových rozhovorů metodou zakotvené teorie. Jeho záměrem je zjistit, jakými způsoby respondenti a respondentky vnímají feministické motivy v Příběhu služebnice a jak je reflektují v reálném společenském kontextu, potažmo v souvislosti se svými osobními postoji k feminismu. Z výzkumu vyplývá, že způsoby, jakými respondenti a respondentky vnímají feministické motivy seriálu, mají určité společné prvky, avšak v několika ohledech se různou měrou liší; konkrétně v...
|
|
|
"Je to něco jako chlapská rýmička": Mužský pohled na ženské dny
Dostálková, Michaela ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce "Je to něco jako chlapská rýmička": Mužský pohled na ženské dny pojednává o způsobu, jakým muži prezentují menstruaci, na jaké úrovni o ní komunikují a jak nahlíží na menstruující ženy. Zároveň odhaluje stereotypy, které v naší společnosti o menstruaci panují, a v neposlední řadě se zaměřuje na diskurzy, v rámci kterých muži na ženské dny nahlíží. Práce se zaměřuje na tři věkové skupiny klasifikované perspektivou generací X, Y a Z. Teoretická část práce představuje základní pojmy, se kterými text pracuje, jako je gender, diskurz, stereotyp apod. Na menstruaci je v této části nahlíženo pohledem biologickým, lingvistickým, historickým a společenským, čímž je demonstrována skutečnost, že se jedná o důležitou součást ženského života v naší společnosti. Následně je věnován prostor definici termínu generace a odlišnostem, které jsou pro jednotlivé generace typické. Cílem práce je prostřednictvím smíšeného výzkumu odhalit, jakým způsobem muži přistupují k ženským dnům. Konkrétně byl vedle polostrukturovaných rozhovorů s muži z jednotlivých generací využit online dotazník. Klíčová slova Menstruace, generace, diskurz, stereotyp, kulturální studia.
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Zobrazení společnosti v televizních seriálech s historickou tematikou: Bridgerton versus The Knick
Krausová, Michaela ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá zobrazování společenských tříd, mužů, žen a etnických menšin v seriálech s historickou tematikou. Konkrétně se jedná o kvalitativní analýzu a komparaci dvou seriálů Bridgerton (2020) a The Knick (2014-2015), které spadají do žánru quality television. Práce se zabývá způsoby zobrazování společnosti doby, do které jsou seriály zasazené. Cílem této práce je především identifikace nesprávného zobrazení společnosti daného historického období a nalezení podobností s problémy, které řeší současná společnost (například řešení otázek sociální nerovnosti či projevy politiky identity). Teoretická část této práce popisuje fenomén televizního seriálu, konkrétně pak žánr historického seriálu a žánru quality TV, což je druh televizní seriálové tvorby vyznačující se komplexními a inovativními postupy, spletitými narativy či důrazem na vývoj postav. Pozornost je věnována také oboru kulturálních studií, především pak teorii hegemonie a konceptu ideologie, médiím a jejich reprezentaci a studiu mediálních publik. Závěr první části práce se zaměřuje na představení tématu zobrazování společenských tříd, genderu a rasy z pohledu kulturálních studií a na vhled do současné diskuse o těchto tématech v médiích. Praktická část práce se zabývá kvalitativní analýzou textu a obrazu spojenou s prvky...
|
|
|
Vztah textových postupů a popularity při receptu mediálního textu na příkladu rozhlasového seriálu "Tlučhořovi"
Pouzarová, Patricie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Cílem diplomové práce Vztah textových postupů a popularity při recepci mediálního textu na příkladu rozhlasového seriálu "Tlučhořovi" je odhalit, zda významotvorné textové postupy, které jsou v něm využity, souvisí s jeho popularitou a úspěchem. Jako metody jsou využity sémiotická analýza vzorku dílů ze seriálu a "respondent interview" s posluchači seriálu. V prvním se soustředí především na konkrétní textové postupy a v druhém na to, co respondenti pojmenovávají jako důvody, pro které seriál sledují. Významotvorné textové postupy jsou jedním z centrálních témat kulturálních studií a tato práce si klade za cíl vyvodit z výsledků závěr, který by byl zobecnitelný na vztah mediálních textů a jejich publik všeobecně.
|
|
|
Vývoj jazyka českých hiphopových médií od subkultur k mainstreamu
Mrázková, Marie ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií hiphopové subkultury a zaměřuje se na postavu rappera a rapperky. Cílem práce je zanalyzovat vybraná tuzemská média zaměřující se na hiphop a určit, jaká je jejich vizuální, obsahová i jazyková stránka a jak je v nich prezentovaná postava rappera a rapperky. Práce je členěna na teoretickou a metodologickou část. Teoretická část se nejdříve zaměřuje na historii hiphopové subkultury v celosvětovém měřítku a jejím rozvoji v Čechách. V první části historie je pozornost věnována hlavním milníkům vývoje hiphopové subkultury s převážnou orientací na její hudební složku, hiphopová média a další možné prostředky jejího šíření. V popisu vývoje hip hopu v českém prostředí se práce zaměřuje na rozvoj hudebního žánru, představení zásadních interpretů a propojení kontextu s dalšími prvky šíření hiphopové subkultury do mainstreamu. Součástí teoretické části práce se rovněž zabývá vývojem akademického studia subkultur, kulturálních studií a postsubkulturního směru. Další kapitola se zaměřuje na postavu rappera a rapperky a jejich různé typy a charakteristiky. Metodologická část obsahuje popis kritické diskurzivní analýzy a obsahové analýzy, následně uvádí výzkumné otázky a vysvětluje výběr zkoumaného vzorku. Analýza proběhla na třech žánrově zaměřených médiích pohybujících...
|
|
|
Analýza prezentace televizních seriálů v období jejich zaváděcí kampaně v tištěných médiích
Slavíček, Tomáš ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
"Analýza prezentace televizních seriálů v době jejich zaváděcí kampaně v tištěných médií" je téma této bakalářské práce. Hlavním cíle je zodpovězení otázek "Jaké vlastnosti obsahů seriálů, a zda vůbec, zdůrazňují a preferují televize prostřednictvím vybraných tištěných médií?" a "Jak jsou seriály prezentovány v rámci jednotlivých redakčních obsahů?" Vybranými seriály jsou Pojišťovna štěstí I, II a Rodinná pouta I a tištěnými médii Magazíny DNES/Pátek/Právo. Práce je rozdělena na 3 hlavní části. Teoretická část se zabývá historií zkoumání publika, přes jeho pasivní pojetí až ke koncepci aktivního publika. Dále se tato část věnuje oboru "kulturální studia" a práci dvou jeho představitelů - Stuart Hall a výklad zakódování/dekódování a David Morley se svou monografií "The Nationwide Audience". Součástí teoretické části jsou i kapitoly týkající se pojmu "zaváděcí kampaně", vybraných seriálů a tiskovin. V metodické části se práce zaměřuje na obsahovou analýzu a dva odlišné přístupy k analýze - kvantitativní a kvalitativní. Analytická část obsahuje vlastní kvalitativní výzkum. Nejdříve je definován postup a všechny jeho části. Poté jsou nalezené výzkumné jednotky zaznamenány a následně interpretovány na základě preferovaného čtení. Závěr práce shrnuje prezentaci seriálů a její hlavní rysy a rozdíly v...
|
|
|
Rapová scéna jako veřejná sféra: jak se projevuje politická kritika v českém rapu a jaké jsou její důsledky ve vztahu k veřejnosti
Blejštil, Petr ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Rapová scéna jako veřejná sféra: Jak se projevuje politická kritika v českém rapu a jaké jsou její důsledky ve vztahu k veřejnosti představuje českou rapovou subkulturu v kontextu s tradičními i moderními přístupy kulturálních studií. Český rap chápe jako veřejnou sféru, která má možnost skrze svůj obsah promlouvat k širokým fanouškovským základnám, nastolovat veřejný diskurz a utvářet způsob myšlení posluchačů o věcech veřejných. Diplomová práce se zaměřuje na politizaci rapu a na politicky motivované texty autorů české rapové scény. Diplomová práce zahrnuje obsahové analýzy vybraných skladeb českého rapového undergroundu i mainstreamu, které jsou interpretovány v souvislostech s přístupy ke studiu subkultur i popkultury. V rámci výzkumu jsou provedeny hloubkové rozhovory s českými hudebníky a analýzy mediálních výstupů vybraných autorů. Cílem výzkumu je zjistit motivace a demotivace českých rapových umělců k tomu vstoupit do veřejné diskuse o politických problémech. Diplomová práce odhaluje to, jak čeští rappeři chápou vlastní pozici v rámci systému většinové společnosti a odpovídá na otázky ohledně současné podoby české a celosvětové rapové hudební produkce.
|
host ::
RSS.