|
|
Rozvoj kompetencí k podnikavosti a řízení MSP
SLABOVÁ, Michaela
Hlavním cílem disertační práce je stanovit klíčové kompetence podnikavosti studentů, a to z hlediska jejich významu pro podnikání a řízení MSP. Dále je v rámci dílčích cílů řešeno porovnání a vyhodnocení názorů studentů a podnikatelů na tyto klíčové kompetence a zhodnocení vhodnosti vybraných metod výuky z pohledu studentů pro rozvoj zvolených kompetencí. Součástí výzkumu je také hodnocení přínosu výukové techniky manažerského simulátoru GRETAIL International před a po absolvování kurzu u vybraných studentů pro rozvoj stanovených 7 klíčových kompetencí k podnikání.
|
|
|
Naplňování cílů udržitelného rozvoje veřejných vysokých škol v České republice
Horáková, Vladěna
Bakalářská práce se zabývá udržitelným rozvojem na českých veřejných vysokých školách. Cílem práce je zjistit, jak vysoké školy naplňují cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs), identifikovat jejich slabé stránky v této oblasti na základě srovnání s předními zahraničními univerzitami a navrhnout doporučení ke zlepšení. Data byla poskytnuta v podobě mapovacích formulářů projektem UNILEAD a následně zpracována kvalitativním výzkumem v programu MAXQDA. Analýzou dat bylo zjištěno, že naplňování cílů univerzitami je různorodé napříč oblastmi a z celouniverzitního hlediska se nachází spíše v zahajovací fázi. Skrze výstupy z formulářů a porovnání s předními zahraničními univerzitami byly identifikovány slabé stránky jejich provozních činností, zejména nedostatek financí a lidských zdrojů, absence strategie a odpovědné osoby, a nejednotnost. V návaznosti na slabé stránky byla navržena doporučení k jejich eliminaci – zřízení nové pozice manažera udržitelnosti či týmu pro udržitelný rozvoj, a sestavení strategického záměru pro udržitelnost. Po implementaci těchto kroků by mělo na univerzitách dojít ke zlepšení jejich udržitelného rozvoje.
|
|
|
Utváření a rozvoj studentské identity vysokoškolských studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání
Škanderová, Taťána ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak se utváří a dále vyvíjí studentská identita vysokoškolských studujících, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání. Cílem je zjistit, jaké významy, faktory, zdroje, aktéři a identity mají vliv na proces budování a rozvoje jejich studentské identity. Zaměřuje se na zlomové momenty, které jsou u nich doprovázeny změnou vlastní identity a nejistotou ve vlastním sociálním a kulturním světě. Teoretická část práce je zaměřena na definování a popis specifických charakteristik vysokoškoláků s rodiči bez vysokoškolského vzdělání, problému deficitní perspektivy a specifik studujících první generace na prestižnějších studijních oborech. Navazují části zabývající se sociálními a vzdělanostními nerovnostmi z hlediska historického vývoje v českém kontextu a z hlediska kritické sociální psychologie. Závěr je věnován identitě, na niž je nahlíženo ze tří teoretických hledisek, a to z pohledu teorie sociální identity, z pohledu sociálního konstruktivismu a ze sociokulturního vývojového pohledu na identitní proměny. V empirické části byly ke sběru dat využity opakované polostrukturované hloubkové rozhovory a fotografické deníky. Získaná data jsou kvalitativně zpracována v interpretativní tradici prostřednictvím reflexivní tematické analýzy. Zkoumaný vzorek sestává z patnácti...
|
|
| |
|
|
Specifika integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice
Sládková, Martina ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice. V současné době je studium v zahraničí velmi dostupné, a proto mnoho studentů vyjíždí do různých zemí a nezanedbatelné procento z nich právě do České republiky. Je tedy nutné, aby se zde cítili dobře a jejich studium mělo co nejméně překážek. Cílem této práce je tedy popsat přístup cizinců ke vzdělání v České republice, zjistit, jak je možné ovlivnit adaptační proces cizinců do nového prostředí, a popsat integrační a edukační bariéry aktivně studujících cizinců na vysokých školách v České republice. V teoretické části práce je realizována deskripce problematiky integračního procesu, právního rámce pro vysokoškolské vzdělávání v České republice, interkulturními rozdíly ve vzdělávání. Dále je věnována pozornost integrační politice a vzdělávacím službám, které jsou poskytovány na našem území. Empirická část práce je realizována polostrukturovanými rozhovory s cizinci, kteří aktivně studují na českých vysokých školách. Jejich cílem bylo najít bariéry, které studentům stěžují studijní i běžný život. Mezi integračními bariérami se objevoval jazyk, dále vnitřní pocity a stesk po domově nebo diskriminační procesy. Z výzkumu vyplývají i edukační bariéry, mezi nimiž se objevuje například stres a...
|
|
|
Vliv zaměstnání vybraných studentů PedF UK na jejich prezenční vysokoškolské studium
Sudková, Tereza ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu docházení do zaměstnání na studium u prezenčních studentů PedF UK. V úvodní části je teoreticky popsáno, jak se vyvíjelo terciární vzdělávání a oblast pedagogických oborů, problematika spojená se skloubením studijního a pracovního života, důvody, které vedou nejen studenty prezenčních programů k zaměstnání a v neposlední řadě, jak je studium a další aktivity s ním spojené tímto ovlivněno. Praktická část diplomové práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl realizován formou dotazníkového, anonymního, online šetření s účastí 160 respondentů, kteří splnili dané podmínky (prezenční studium, 2 a vyšší ročník PedF UK). Hlavním výzkumným cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má intenzita a kompatibilita zaměstnání při prezenčním vysokoškolském studiu u studentů PedF UK na jejich studium. Z výsledků vyplynulo, že v rámci studia pracuje 148 respondentů, z nichž 96 pracuje v kompatibilním zaměstnání. Tito respondenti pracující v průběhu jejich studia a intenzita zaměstnání nijak zásadně nepropisuje na počtu hodin strávených studiem a samostudiem, oproti respondentům, kteří mají nekompatibilní zaměstnání a je u nich patrný trend: čím více hodin v zaměstnání tím méně hodin strávených studiem a samostudiem. Motivačním faktorem a výhodou, který plyne ze...
|
|
|
Profesní příprava budoucích učitelů biologie v oblasti vědeckých dovedností
Nejedlý, Adam ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
V mnoha případech je pro uplatnění v současné společnosti nezbytné pochopit povahu a platnost informací předkládaných na základě vědeckých poznatků. Stejně tak je v souladu s rychle se rozvíjejícími obory vědy, techniky a technologií nutné mít dostatek kompetentních lidí připravených pro práci v těchto oblastech. V důsledku toho se vědecké dovednosti jeví jako základní složka přírodovědné gramotnosti, na jejíž rozvoj je vzdělávání žáků v mnoha zemích zaměřeno. Postoje učitelů k významu vědeckých dovedností hrají ve vzdělávání žáků zásadní roli, protože vnímání jejich důležitosti je východiskem pro zprostředkování jejich významu žákům a následně pro jejich rozvoj u žáků. Je také důležité, aby se učitelé cítili dostatečně kompetentní k výuce těchto dovedností. Podmínkou toho je, aby byly kvalitně a dostatečně připravování ve vysokoškolské přípravě učitelů. Cílem výzkumu bylo charakterizovat profesní přípravu učitelů biologie v oblasti vědeckých dovedností. Byla provedena obsahová analýza anotací a sylabů oborových předmětů ve studijních programech. Pro zjištění postojů bylo realizováno dotazníkové šetření zaměřené na vnímání důležitosti, vlastní kompetentnosti a vysokoškolskou přípravu studentů v oblasti vědeckých dovedností. Studenti vnímali vědecké dovednosti jako důležité, avšak jejich přípravu...
|
|
|
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K. ; Mudrák, J. ; Machovcová, Kateřina ; Cidlinská, Kateřina
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“.
|
|
|
Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: rekonstrukce systému nutná
Münich, Daniel ; Kořínek, Otakar
Problematice finanční podpory studentů vysokých škol nebyla poslední dekádu v České republice (ČR) věnována potřebná pozornost. Nejen širší veřejností, ale ani tou akademickou, a rozhodně ne tou politickou. Malému zájmu o problematiku odpovídají i kusé, či dokonce absentující informace, statistiky a analýzy o cílení a dopadech finanční podpory stávající. V zastaralém a finančně podfinancovaném systému tak docházelo jen k drobnějším úpravám. Mezinárodní srovnání ukazují, že objem veřejné finanční podpory studentů v ČR je velmi nízký. Velká část podpory je navíc poskytována plošně, takže podpora skutečně sociálněekonomicky potřebných studentů a zájemců o studium je velmi nízká. Průměrná měsíční podpora, přímá i nepřímá, se u studentů do 26 let pohybuje od zhruba 5 300 Kč pro ty z nejchudších poměrů do 2 700 Kč. Podpora u studentů ve věku 26 let a více je pouze zhruba 500 Kč měsíčně bez ohledu na jejich ekonomické zázemí. Podpora sociálně-ekonomicky slabých studentů je na velmi nízké úrovni. Na veřejně hrazená sociální stipendia má nárok velmi malý podíl studentů a samotná výše sociálních stipendií je velmi nízká. Demografická a sociální struktura příjemců těchto stipendií se nesleduje. Stejně tak se nesleduje míra, do jaké jsou mladí z chudších poměrů od studia odrazeni právě nízkou mírou podpory. Zvyšování sociálních stipendií a rozšiřování okruhu studentů s nárokem na ně není odvozováno od inflace a růstu životních nákladů studentů, ale od ad hoc zvyšování minimální mzdy a životních minim.
|
|
| |
host ::
RSS.