|
|
Význam řeči ve výchově a vzdělávání
Chocholová, Viktorie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se zaobírá souvislostí výchovy a řeči. Cílem této interdisciplinární práce je nastínit význam těchto dvou fenoménů v lidském životě, jejich vzájemnou provázanost a filosoficky reflektovat a charakterizovat vybrané fenomény řeči - dialog, tázání, mlčení a narace. Pomocí předem stanovených výzkumných otázek práce otevírá prostor pro zamyšlení nad významem a využití těchto fenoménů ve výchově a vzdělávání. V první části se práce prostřednictvím odborné literatury zaobírá pojmem výchovy a vzdělávání z hlediska optiky filosofie výchovy. V druhé části je reflektován vztah mezi řečí a lidstvím, poté řečí a výchovou, kde je následně formulován závěr, že řeč a výchova jsou fenomény související a nachází se mezi nimi několik významných paralel. V závěru této části se práce věnuje specifikům humanitního vzdělávání a provázaností s řečovými fenomény. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných fenoménů řeči - dialogu, tázání, mlčení a narace, kde je výsledkem je formulace závěru, že všechny fenomény lze s výchovou bezprostředně propojit a jsou mnohdy klíčem pro efektivní uskutečňování výchovného procesu/školní výuky. V závěru práce je nastíněno možné budoucí zaměření práce, a to v podobě zanesení vybraných fenoménů do didaktické metodologie. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, výchova, filosofie výchovy,...
|
|
|
Problematika rozumění ve filosofii Hanse Georga Gadamera
Šupková, Lucie ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozumění ve filozofii Hanse-Georga Gadamera, německého filozofa 20. století. Cílem této práce bylo vysvětlení problematiky porozumění a připomenutí, jak je porozumění důležité ve všech oblastech lidské činnosti. V první části je vysvětleno, co to hermeneutika je, její přechod od hermeneutiky regionální k hermeneutice obecné a dále přechod od hermeneutiky epistemologické k hermeneutice ontologické. V druhé části jsou představeni jednotliví filozofové, kteří se hermeneutikou zabývají, konkrétně Friedrich Schleiermacher, Wilhelm Dilthey, Martin Heidegger, Paul Ricoeur a Hans-Georg Gadamer. Bakalářská práce čerpá nejvíce právě z děl těchto autorů. Třetí část rozebírá základní témata hermeneutiky s ohledem na filozofii Hanse-Georga Gadamera. Poslední část vysvětluje pojem dějinného vědomí a jeho vliv na porozumění si v dialogu. Dále je zde rozebrán princip splývání horizontů a důležitost rozhovorů.
|
|
|
Images from Hell - Totalitarian Systems through the Eyes of Literature
MUSÍLEK, Daniel
Diplomová práce zkoumá totalitní systémy 20. století na základě komparativní analýzy tří vybraných literárně-historických děl vycházejících z různých kulturních pozadí. Jedná se o díla Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna, Divoké labutě od Jung Changové a Poslední stanice život od Ruth Klügerové. Jako pomůcka pro komparativní analýzu děl je zvolena eklekticky sestavená hermeneutická interpretační metoda, která dodává analýze strukturu. Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda je možné použít literárně-filozofický interpretační přístup jako je hermeneutika ke zkoumání historických událostí zanesených do literárně-historických uměleckých děl. Dále se práce v rámci analytické části zabývá otázkou, zda lze napříč kulturně odlišnými totalitními systémy nalézt společné a objektivní prvky totalitního systému jako takového.
|
|
|
Poezie Ivana Diviše
VALÍČEK, Kryštof
V této bakalářské práci se student zaměří na možnou proměnu poetiky básnických textů Ivana Diviše. Pro svou práci si student vybere texty, které pokryjí celé básníkovo tvůrčí období, které lze rozdělit na tři části: předexilové období (1947-1969), exilové období (1969-1997) a poexilové období (1997-1999). Z prvního období bude vybrán text Thanathea, z druhého Beránek na sněhu a Moje oči musely vidět, z posledního období Češi pod Huascaránem.
|
|
|
Filosofická povaha tázání
Mejšner, Štěpán ; Fajfr, Marek (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl zkoumat filosofickou povahu tázání. Mým úkolem bylo představit průřez filosofických myšlení a jejich povahy tázání vyseparovat a představit jejich strukturu. Tyto struktury porovnat s ostatními zkoumanými filosofy a najít jejich podobnosti či naopak naprosté opaky. Problém, kterým se někteří filosofové zaobírají a někteří jej úplně vypustí, je samotný jazyk. Jazyk je i částečnou odpovědí na povahu tázání jako takového.
|
|
|
Reflexion of Child's "Canonical Approach"
Pavlík, Mikuláš ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Hrabáková, Eva (oponent)
Anotácia Táto diplomová práca sa zameriava na charakteristické dôrazy a postuláty kanonického prístupu Brevarda S. Childsa a predstavuje ich prevažne s odvolaním na jeho dve významné publikácie: Introduction to the Old Testament as Scripture (1979) a Biblical Theology of the Old and New Testaments (1993). Ukazuje prierez jeho dlhoročnou bádateľskou činnosťou a s ohľadom na interpretačné dôrazy opisuje stručný prehľad dejín bádania o kánone od reformácie až po tzv. novú biblickú teológiu. Ťažiskom práce je predstaviť hlavné metodologické východiská Childsovho kanonického prístupu biblickej teológie s dôrazom na jeho ústredné postuláty ako je napríklad kanonická intencionalita, konečná podoba textu a pod., a na tie hermeneutické prvky, ktoré presahujú do praktickej pastoračnej služby v cirkvi. Práca je v závere doplnená o praktický návod na spracovanie teologickej exegézy, ktorý vychádza z hlavných hermeneutických princípov kanonického prístupu.
|
|
|
Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera
Voborský, Lukáš ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera Předkládaná studie se zaměřuje především na diskusi procesu rozumění a geneze významu. Na příkladu Gadamerovy hermeneutiky se ukazuje, jaké jsou limity pozitivního pokusu vyjádřit podmínky rozumění v kontextu filosofie konečnosti. Přes nesporné přínosy se hermeneutické rozumění ukazuje být zranitelné vůči ideologii a může být díky důrazu na shodu a koherenci v podezření ze skryté normativity. Derridova dekonstrukce naopak ukazuje dynamiku vzniku významu v jazyce, klade důraz na pluralitu a mnohoznačnost oproti totalizující jednoznačnosti či shodě; díky tomu však není schopná nabídnout nic, co by se dalo nazvat pravdou. V paralení linii výkladu se ukazuje na filosoficko-antropologickém přístupu Ernsta Cassirera v jeho srovnání s Heideggerovou existenciální analytikou pobytu, že už na základní úrovni, v procesu pojmotvorby a dřív, je naše rozumění věcem nějakým způsobem determinováno. V diskusi mezi Gadamerem a Derridou se ukazuje nevyhnutelnost určité arbitrární volby v procesu rozumění - s ohledem na praktickou situaci rozumění je třeba význam pravidelně fixovat, a to bez ohledu na míru naší dobré vůle zachovat jinakost druhého či textu. Cassirerova pozice naproti tomu ukazuje určitou teleologičnost v základu veškerého...
|
|
|
Resurrection of Jessus of Nazareth as a Question of Hermeneutics
Mašatová, Nina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Práca sa zaoberá pre kresťanstvo kľúčovou zvesťou vzkriesenia Ježiša z Nazareta a jej relevantným hermeneutickým uchopením. V prvej kapitole je analyzovaný dobový hermeneutický kontext zvesti v rámci helenistickej a židovskej kultúry. V druhej kapitole je prezentovaná analýza predpavlovských vyznaní viery, Pavlových textov a synoptických evanjelií, zameraná na cielené formovanie zvesti jednotlivým komunitám s prihliadnutím na ich kultúrne zázemie. Posledná kapitola si kladie za cieľ prezentovať niektoré súčasné relevantné hermeneutické prístupy k tejto zvesti. Jednou z nich by mohla byť tzv. mýtotvorba, ktorá kladie dôraz na nutnosť neustálej aktualizácie výkladu prijatých názorov, zvestí a skutočností. Mýtotvorný proces môžeme pozorovať už u novozákonných autorov a od každej, teda aj našej generácie sa očakáva, že zvesť o vzkriesení Ježiša z Nazareta podáme ďalším generáciám relevantným spôsobom. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Old Testament Interpretation and the Postmodern Conditions
Zatroch, Ondrej ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Úlohou diplomovej práce "Interpretácia Starého zákona v postmoderných podmienkach" je na základe reflexie vývoja bádania a zvolených prístupov k textu Starého zákona kriticky uvažovať nad nasmerovaním a súčasnými výzvami starozákonnej bádateľskej práce. Práca poukazuje na to, že interpretácia Starého zákona sa musí diať v živom dialógu. To znamená nielen v dialógu s biblickým textom a stavom bádania, ale i so situáciou sveta, ktorá je často nazývaná ako "postmoderná". Dôležitým predpokladom práce je, že autentická interpretácia zahŕňa aj hlbokú sebareflexiu interpreta a jeho miesta v spoločnosti. To neznamená, že by interpretačná práca mala byť sebaprezentáciou vykladača. Naopak, mala by zostať solídna a kritická, ale takisto by sa mala odohrávať v solidarite s druhým človekom a situáciou, ktorú s ním bádateľ zdieľa. Výsledky práce ukazujú na dôležitosť zachovania kritickej podstaty starozákonného bádania a biblickej interpretácie. Len intenzívne a nepodliezavé kritické čítania môže byť základom pre budúcu kvalitu, solídnosť bádania a obhájenie jeho veci pred širšou vedeckou komunitou a spoločnosťou. Ďalším aspektom je solidarita so svetom. To znamená, že autentická prezentácia našej disciplíny je postavená na zdieľanej ľudskosti, a takisto na solidarite s ne- ľudským svetom prírody. Tretím...
|
|
|
Akutagawa Rjúnosuke a jeho úvahy o literatuře
Bedáňová, Veronika ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Anotace: Práce se zabývá interpretací literárně teoretické diskuze mezi dvěma významnými japonskými spisovateli: Akutagawou Rjúnosukem a Tanizakim Džun'ičiróem. Jako reakci na tento spor napsal Akutagawa literárně kritickou esej Bungeitekina, amarini bungeitekina (Literární, až příliš literární), která zaznamenává Akutagawovy úvahy o literatuře a která je v této práci analyzována. Práce se dále věnuje literárním úvahám Akutagawa projevovaných v jiných literárně teoretických esejích. Práce má za cíl sledovat vliv Akutagawových úvah na jeho tvorbu a zasazení jeho tvorby do širšího kontextu japonské literatury. Za metodologické východisko byl zvolen hermeneutický přístup. Práce dále vychází z biografických studií o autorovi a dalších literárních studií zaměřujících se na Akutagawovo dílo.
|
host ::
RSS.