|
|
Vzdělávání žáků cizinců na základní škole
Sixtová, Eva ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků-cizinců v období povinné školní docházky. Věnuje se platné legislativě, která ukotvuje jejich vzdělávání v běžných školních třídách. Seznamuje s nejdůležitějšími organizacemi, které se cizinci zabývají a pomáhají při jejich vzdělávání. Zmiňuje také vzdělávání žáků-cizinců ve vybraných státech Evropské unie, přičemž se podrobněji věnuje Spolkové republice Německo. Dále nabízí výčet moderních pedagogických strategií, které blíže vysvětluje a navrhuje možné efektivní a praxí prověřené způsoby práce s heterogenní třídou. Práce popisuje na příkladech z praxe, jak probíhá celý proces vzdělávání žáků-cizinců v praxi a s jakými obtížemi se jednotliví aktéři potýkají. KLÍČOVÁ SLOVA žáci-cizinci, základní vzdělávání, čeština jako druhý cizí jazyk, formativní hodnocení, podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
|
|
|
Hodnocení výsledků učení ve společném vzdělávání na 1. stupni ZŠ
Mužíková, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením výsledků učení ve společném vzdělávání na 1. stupni základní školy. V první části této práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k problematice hodnocení žáků ve společném vzdělávání. Tento teoretický základ je dále uplatněn v části praktické. V praktické části byla nejdříve představena sada výzkumných otázek, které byly následně podrobeny kvalitativnímu výzkumu. K zodpovězení otázek byl použit akční výzkum doplněný rozhovorem a dotazníky předložené učitelům a rodičům. Vzory dotazníků jsou součástí příloh. V závěru práce byly výzkumné otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, formativní hodnocení, společné vzdělávání, inkluze, sociální vývoj, socializace, mladší školní věk
|
|
|
Formativní hodnocení ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Mücková, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím formativního hodnocení ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, jejíž výstup nabízí možné řešení nedostatků v dané oblasti, které negativně ovlivňují žákovské postoje k předmětům této oblasti. Teoretická část předkládá poznatky ohledně hodnocení v obecné rovině, konkrétně jeho vymezení, představení funkcí, typů a forem hodnocení. Zdůrazňuje také vztah mezi cíli a hodnocením, který se projeví jako stěžejní v diskutované vzdělávací oblasti. Dále se zabývá specifiky této vzdělávací oblasti v souvislosti s vlivem na žákovské postoje. Poznatky ohledně formativního hodnocení se zaměřují na vymezení pojmu, analýzu výhod a způsoby implementace do výuky. Empirická část vychází z poznatků z teoretické části a je prováděna smíšeným výzkumným designem. Pro provedení výzkumného šetření jsou využity výzkumné metody dotazník, interview a pozorování. Cílem výzkumu je zjistit, zdali žáci hodnoceni formativně mají k prvouce pozitivnější postoj než žáci, kteří jsou hodnoceni pouze sumativně. Stanovená hypotéza předpokládá, že formativně hodnocení žáci mají lepší postoj k prvouce. Tento předpoklad nebyl potvrzen. Ve výzkumu se objevily limity v podobě intervenujících proměnných, které výsledky částečně zkreslují. I přes tyto limitující okolnosti přináší výzkum hlubší...
|
|
| |
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Třebíčsku a Znojemsku
KLIMEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce popisuje metody hodnocení, užívané ve výuce přírodopisu na vybraných základních školách na Třebíčsku a Znojemsku. Z dotazníkového šetření mezi žáky vyplynulo, že učitelé nejčastěji využívají písemné hodnocení, během kterého se zaměřují především na znalosti pojmů a definic. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných žáků má zkušenost s formativním hodnocením. Odpovědi učitelů tříd, ve kterých probíhalo dotazníkové šetření, potvrdily zjištěné závěry z dotazníků pro žáky.
|
|
|
Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy
MÍSAŘOVÁ, Alena
MÍSAŘOVÁ, A. (2019). Vrstevnická zpětná vazba při badatelsky orientovaném vyučování přírodopisu na 2. stupni základní školy. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 46 s. Diplomová práce se zabývá využitím metody formativního hodnocení při badatelsky orientovaném vyučování. Konkrétně se zaměřuje na vrstevnické hodnocení, při němž žáci poskytují písemnou zpětnou vazbu svým spolužákům. Cílem práce je zjistit, zda žáci na druhém stupni základních škol dokáží poskytnout kvalitní a adekvátní zpětnou vazbu svým spolužákům. Proces vrstevnického hodnocení byl začleněn do realizace badatelské plohy zaměřené na vodní režim rostlin. Žáci nejprve vytvořili návrh řešení zadané úlohy, poté byly protokoly od žáků vybrány a následně dle kódů rozdány jiným žákům, aby dané protokoly ohodnotili a do hodnoticího formuláře napsali písemnou zpětnou vazbu. S vybranými žáky byl po ukončení výzkumu proveden rozhovor pro získání jejich subjektivních názorů na proces vrstevnického hodnocení. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina žáků dokáže poskytnout adekvátní zpětnou vazbu. Avšak kvalita této zpětné vazby se lišila podle toho, jakou část protokolu zrovna žáci hodnotili. Většinou se žáci snažili poskytnout adekvátní rady, které by vedly ke zlepšení protokolu jejich vrstevníků, ale bylo nalezeno i několik doporučení, která dosavadní kvalitu protokolu snižovala. V takovém případě ji však hodnocení žáci neakceptovali. Největší problémy měli žáci s hodnocením správnosti zvolených pomůcek, protože v žádném protokolu nebyly pomůcky vybrány správně, takže si hodnotitelé nebyli jisti správným řešením. Výzkumem bylo prokázáno, že vrstevnické hodnocení může být velmi užitečnou metodou formativního hodnocení, kterou je snadné zařadit do různých úloh v přírodopisu, zejména do badatelských aktivit. Hlavní potenciál toho hodnotícího přístupu spočívá v tom, že žáci formulují zpětnou vazbu svými slovy, díky kterým dokáží problematice snáze porozumět, než když je jim to vysvětlováno slovy učitele. Také mají možnost nahlédnout během hodnocení do jiných protokolů a na základě práce s vlastní chybou i chybami spolužáků se poučit a svůj původní návrh opravit.
|
|
|
Konzultace učitel - žák - rodič na 1. stupni ZŠ se zaměřením na poskytování zpětné vazby
Trpálková, Linda ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce s názvem Konzultace učitel - žák - rodič na 1. stupni ZŠ se zaměřením na poskytování zpětné vazby pojednává o specifické roli konzultací ve vzdělávacím procesu jako formě spolupráce rodiny a školy. Cílem práce je podrobněji přiblížit konzultace učitel - žák - rodič v širším kontextu a poukázat na jejich potenciál zejména z hlediska formativního hodnocení. Jedná se o mimořádnou vzdělávací příležitost, která skrze poskytování zpětné vazby, a to přímo ze tří stran současně, pomáhá vést žáka k osobnímu rozvoji a zlepšování jeho procesu učení. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu konzultace učitel - žák - rodič, popisu jejich funkce a vývoje jako komunikační platformy. Část textu nabízí inspirující aplikaci této netradiční schůzky ve Švédsku. Pozornost je taktéž věnována implementaci žákových podkladů, které slouží jako zásadní opora pro práci s formativní zpětnou vazbou. Druhá, empirická část se věnuje rekonstrukci celkem tří konzultačních setkání prvního stupně základních škol a reflektuje průběh této události ze strany učitele, žáka i rodiče v podobě případové studie. Šetření potvrzuje hodnotu všech tří přístupů a formování postojů všech zmíněných aktérů s ohledem na rozvoj žáka. V této části je rovněž sledována práce učitele s formativní zpětnou vazbou. KLÍČOVÁ SLOVA konzultace...
|
|
|
Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky
Raška, Dominik ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce s názvem Případová studie: zavádění prvků formativního hodnocení do výuky se zaměřuje na formativní hodnocení a jeho místo i specifika v edukační realitě ze dvou úhlů pohledu - zaměřuje se na bezprostřední zkušenosti učitelů i žáků, a zároveň na celoškolní proces zavádění této změny do výuky. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako prostředek funkční zpětné vazby mezi žáky a učiteli, a nabídnout osobní zkušenosti s implementací formativního hodnocení do výuky z pohledu učitelů i žáků. V teoretické části jsou vymezeny hlavní charakteristiky formativního hodnocení, spolu s konkrétními metodami či technikami a jejich přínosem. Dále nabízí teoretická část pohled na to, jak lze řídit proces zavádění změn do škol. Empirická část prezentuje výsledky z výzkumného šetření, zaměřeného na implementaci konkrétních prvků formativního hodnocení do výuky ve vybrané škole. Výsledky výzkumu nakonec potvrzují zásadní vliv vedení změny na celkový výsledek tohoto procesu a postupnou změnu postojů i motivace hlavních aktérů. KLÍČOVÁ SLOVA formativní hodnocení, zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, sebehodnocení, kriteriální hodnocení, řízení procesu změny
|
|
|
Korektivní zpětná vazba v písemném projevu ve výuce anglického jazyka
Novotná, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Chalupský, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpětné vazby v písemném projevu při výuce anglického jazyka. Práce popisuje charakter zpětné vazby a její srozumitelnost z pohledu žáka. Teoretická část definuje zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, který informuje žáka o možnostech zlepšení a pokroku, čímž formuje nejen jeho vývoj v rámci učebního procesu, ale i vývoj osobnostní. Téma zpětné vazby je zasazeno do kontextu školního hodnocení a výuky slohu s přihlédnutím k problematice chyby, jako základu pro korektivní zpětnou vazbu a hybného motoru učení. Práce se dále věnuje písemnému projevu a specifikům jeho hodnocení. Empirická část s využitím kvalitativního designu vícepřípadové studie staví na datech získaných rozhovory a obsahovou analýzou dokumentů, především analýzou opravených slohových prací. Případy čtyř učitelů a jejich žáků osvětlují, jak v prostředí víceletého gymnázia a střední odborné školy učitelé a žáci vnímají (korektivní) zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, poskytující informaci o možnostech zlepšení a pokroku. Zpětná vazba ke slohové práci má formu klasifikace (analytického kriteriálního hodnocení), korektivní zpětné vazby v podobě jednotlivých označení chyb a problematických míst v práci, psaných ucelených komentářů a ústního komentáře při rozdávání práce v...
|
|
|
Hodnocení pro učení
Pučálková, Kristýna ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o hodnocení cílené na podporu efektivního učení žáků. V první části práce jsou diskutována teoretická východiska tématu, konkrétně školní, a především formativní hodnocení. Je zde definován pojem hodnocení, jeho historie, funkce, typy a význam. Dále se práce zabývá tématem hodnocení pro učení a jeho metodami s přímou vazbou na výzkumné otázky. Druhá část práce je věnována empirickému výzkumu hodnocení u dvou učitelek prvního stupně základní školy ze zvolené třetí a páté třídy včetně vnímání formativního hodnocení jejich žáky. Praktická část vychází ze získaných teoretických poznatků a je prováděna kvalitativní formou. K šetření výzkumu je zvolena případová studie formativního hodnocení v kontextu třídních systémů výuky a hodnocení žáků s cílem zmapování, analyzování a posouzení významnosti formativního hodnocení, hodnocení pro učení a hodnocení jako učení žáků. Diplomová práce tak přináší zjištění, jakým způsobem je formativní hodnocení uplatňováno a jak tento inovativní způsob ve výuce vnímají nejen žáci ale i jejich učitelé. Z výzkumného šetření vyplývá, že zvolené učitelky ze třetí i v páté třídy zařazují jednotlivé možnosti formativního hodnocení do jejich výuky. Obě učitelky využívají toto hodnocení podle věku a individuálních zvláštností jedinců, přestože...
|
host ::
RSS.