|
|
Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Pavlína Šramarová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2013/2014: Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém, s. 54 Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity. Mají pozitivní vliv na lidské zdraví a vykazují antioxidační aktivitu. Vychytávají volné radikály a snižují riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zánětlivých onemocnění i rakoviny. Tato bakalářská práce se zabývá mechanismy jejich působení, vztahem mezi strukturou flavonoidů a jejich antioxidační aktivitou a jejich potencionálním přínosem při předcházení a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V práci lze nalézt přehled významných účinků některých rostlin, obsahujících flavonoidy, jako jsou např. Camellia sinensis, Vitis vinifera, Achillea millefolium, rod Artemisia aj. Klíčová slova: flavonoidy, kardiovaskulární systém, účinky, antioxidanty
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XIV
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
61 9 ABSTRAKT V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru na produkci rutinu v suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench. Kultura byla kultivována na živném médium podle Murashigeho a Skooga s růstovým regulátorem: 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (1 ml/l) Jako abiotický elicitor byl použit ultrazvuk (0,1 W/cm3 , 35 kHz) po dobu 1, 2, 3, 4 a 5 minut. Vzorky byly odebírány v intervalu 0, 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin po elicitaci. Kontrolní vzorky (bez působení ultrazvuku) byly odebírány po 24 a 168 hodinách. Obsah rutinu byl analyzován pomocí HPLC. Buňky suspenzní kultury Fagopyrum esculentum Moench. pod vlivem ultrazvuku (0,1 W/cm3 , 35 kHz) neprodukovaly rutin. V průběhu pokusu nebylo pozorováno žádné uvolňování rutinu do živného média.
|
|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
|
|
Effect of post-harvest processing on quality of Sambuci fructus
Brňáková, Lenka ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Baza čierna je obľúbenou a uznávanou rastlinou vďaka priaznivým účinkom na ľudský organizmus. Hlavnými obsahovými látkami sú flavonoidy a antokyány. Predmetom zberu sú jej kvety a plody, ktoré sú k dispozícii len počas sezóny (ako v prípade väčšiny rastlín), preto je dôležité hľadať alteratívne možnosti. Jednou z nich je konzervácia. V súčasnosti je veľa spôsobov pozberovej úpravy, preto je viac možností nájsť optimálny spôsob pre konkrétnu rastlinu. Diplomová práca sa zameriava na stanovenie obsahu fenolických látok v plodoch bazy čiernej nazbieraných v rôznych lokalitách Hradca Králové a konzervovaných pri teplote laboratórnej, zvýšenej (40řC, 60řC) a zníženej (-18řC). Ďalej sa práca zaoberá stanovením obsahu antokyánov v plodoch 3 roky konzervovaných v mrazničke pri teplote -18řC. Cieľom praktickej časti práce bolo nájsť najlepší spôsob pozberovej úpravy plodov bazy čiernej. Medzi jednotlivými miestami zberu sa nevyskytol významný rozdiel v obsahu fenolických látok v plodoch. Teplota v priebehu konzervácie mala vplyv na obsahové látky. So zvyšujúcou sa teplotou bol obsah fenolických látok nižší. Pri uchovávaní plodov v mrazničke vyšiel obsah fenolických látok približne rovnaký ako pri laboratórnej teplote. Na uskladnenie plodov v mrazničke počas 3 rokov nemal čas žiaden vplyv na obsah látok....
|
|
|
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách třezalky tečkované
Křížová, Šárka ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách třezalky tečkované Šárka Křížová Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmacie Klíčová slova: třezalka, elicitace, flavonoidy, peroxid vodíku, glutathion, neutrální červeň. Cílem diplomové práce bylo ovlivnit produkci sekundárních metabolitů (flavonoidů) v explantátových kuturách třezalky tečkované. K tomuto ovlivnění byla použita metoda elicitace, která spočívá v přídavku elicitoru (stresoru) do tkáňové kultury. V experimentu byly využity suspenzní a kalusové kultury Hypericum perforatum L. Jako potenciální elicitory byly přidávány peroxid vodíku, peroxid vodíku v kombinaci s Mg-ATP, glutathion a buněčné barvivo neutrální červeň, jejichž vliv na produkci flavonoidů byl sledován po 4 a 24 hodinách. Kultury byly kultivovány na médiu připraveném dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového hormonu BAP a stimulátorem růstu α-NAO. Ke stanovení obsahu flavonoidů byla zvolena metoda HPLC. Peroxid vodíku zvýšil produkci flavonoidů zejména v suspenzních kulturách, v kalusových kulturách měly největší vliv glutathion (redukovaná forma) a neutrální červeň. K vůbec nejvyšší produkci flavonoidů v experimentu došlo po 24 h působení peroxidu vodíku v koncentraci 100 mg/l, kdy obsah hyperosidu v suspenzní...
|
|
|
Studium interakce vybraných chemopreventivních sloučenin a potravních karcinogenů s cytochromy P450
Brabencová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
V poslední době se rozšířilo užívání přírodních chemopreventivních sloučenin ve formě potravních doplňků. Mezi velmi populární chemopreventivní sloučeniny patří flavonoidy. Díky jejich přírodnímu původu jsou obecně považovány za bezpečné látky. Mají antioxidační, protirakovinné a protizánětlivé účinky. Na flavonoidy však musí být nahlíženo i jako na látky cizorodé (xenobiotika). Flavonoidy interagují s řadou enzymů, mezi nejdůležitější z nich patří cytochromy P450 (CYP), klíčové enzymy I. fáze biotransformace, které metabolizují xenobiotika (např. léčiva a karcinogeny). Přestože CYP katalyzují především reakce vedoucí k detoxikaci xenobiotik, některé CYP se významně podílí i na aktivaci karcinogenů. Například heterocyklické aminy jsou aktivovány CYP1A1 a CYP1A2. Flavonoidy prostřednictvím indukce CYP nebo stimulace jejich aktivity mohou zvýšit aktivaci karcinogenů a tím i riziko vzniku rakoviny. Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem vybraných flavonoidních sloučenin a potravních karcinogenů na indukci a aktivitu CYP1A1 a CYP1A2 v játrech a tenkém střevě potkanů. Pro účely této studie bylo tenké střevo rozděleno na tři části: proximální (nejblíže žaludku), střední a distální část. Indukce CYP byla vyhodnocena pomocí metody "Western blotting", pro stanovení aktivity CYP1A1 a CYP1A2 byly...
|
|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Studium biologických účinků technického konopí a jeho frakcí
Vacková, Hana ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Konopí jako jediné v rostlinné říši obsahuje kanabinoidy, díky nim má obrovský potenciál, který není ještě dopodrobna prozkoumán. Tato práce pojednává o analýzách technického konopí. V teoretické části se pojednává o účincích kanabinoidů a analýzách, které se využívají k charakteristice konopí. V experimentální části jsou zahrnuty metody charakterizující konopí, stanovení antimikrobiální účinku a analýza tenkovrstvé chromatografie. Využity byly tři odrůdy Cannabis Sativa L. a to Finola, Fedora, Kompolti. Spektrofotometricky byl stanovený obsah polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita připravených tinktur. Další součástí práce je stanovení antimikrobiálního působení extraktů. Měření bylo provedeno pomocí stanovení inhibičního účinku měřením zákalu a diskového testu. K těmto testům byli vybráni zástupci Grampozitivních, Gramnegativních bakterií a zástupce kvasinek. Bylo prokázáno antimikrobiální působení tinktur z konopí na použité mikroorganismy. Některé tinktury vykazovaly podobný účinek jako antibiotika, která jsou používaná na léčbu bakteriálních infekcí. Tenkovrstvá chromatografie umožnila vizualizaci kanabinoidů v připravených tinkturách.
|
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
host ::
RSS.