|
|
Fake news as a security and political issue today
Hadbavniková, Ivana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Témou diplomovej práce je fake news ako bezpečnostný a politický problém súčasnosti. Pojem fake news nie je terminologicky ukotvený. Táto diplomová práca sa predovšetkým zameria na teoretické uchopenie pojmu fake news a jeho odlíšenie od príbuzných pojmov, s ktorými býva nesprávne zamieňaný. Ďalej sa bude venovať sociálnym sieťam, ktoré môžu napomáhať pri šírení fake news a zároveň bude v diplomovej práci opísaný aj spôsob ich odhaľovania v online prostredí. S pojmom fake news sa v súčasnosti často spája aj pojem hybridnej hrozby alebo je o ňom referované ako o možnom nástroji hybridnej vojny, preto bude v diplomovej práci venovaná časť, ktorá sa bude zaoberať týmito konceptami a ich kritikou. Fake news ako bezpečnostný a politický problém bude skúmaný na príklade Českej republiky na základe zvolenej definície fake news so zameraním na vplyv Ruska. Najskôr budú zmapovaní možní šíritelia fake news v Českej republike a následne budú skúmané štyri vybrané webové stránky a ich správy o vybraných udalostiach týkajúcich sa Ruska v období od marca 2020 až do súčasnosti.
|
|
|
The influence of personality and selected media on the perception of the Covid-19 pandemic
El Hadjoine, Muhamed Amin ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Predmetom tejto diplomovej práce je problematika šírenia falošných správ o ochorení COVID- 19. Cieľom práce je za pomoci kvantitatívneho výskumu, konkrétne dotazníkového šetrenia zmapovať súvis medzi osobnostnými črtami, politickou orientáciou, využívanými zdrojmi informácií a schopnosťou rozlíšiť pravdivé a nepravdivé informácie o ochorení COVID-19. Teoretická časť práce vysvetľuje kľúčové pojmy súvisiace s falošnými správami, ich charakteristické črty a praktiky šírenia. Vnadväznosti na vytýčené ciele predstavuje psychologické faktory, ktoré ovplyvňujú šírenie falošných správ, odôvodňuje náchylnosť značnej časti populácie dôverovať falošným správam a predstavuje koncepty päťfaktorového modelu osobnosti a testovania kognitívnej reflexie. Praktická časť práce je venovaná výskumu, ktorého cieľom bolo priblížiť faktory vplývajúce na tendenciu považovať falošné správy o ochorení COVID-19 za dôveryhodné. Väčšia pozornosť bola venovaná vplyvu osobnosti jednotlivcov na ich postoje k pandémií. Dáta zbierané formou dotazníkového skúmania signalizujú, že osobnostné charakteristiky opísané v modeli Big Five nemajú výrazný vplyv na dispozíciu uveriť falošným správam. Mierny vplyv majú...
|
|
|
Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19
Schneiderová, Soňa ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19" se v kontextu fenoménu lživých zpráv zabývá obsahy publikovanými na dezinformačních médiích Ac24.cz, Sputnik, Aeronet a Parlamentní listy během pandemie covidu-19. Cílem práce je zanalyzovat články na zmíněných webech, zjištění, kterých témat se týkaly a jak se měnily v čase. Zároveň s tím bude zkoumána i jejich podoba, zda články měly clickbaitové titulky a zda jejich autoři byli anonymní nebo veřejní. V teoretické části je nejprve ukotven pojem falešné zprávy, jeho rozdělení na misinformace, malinformace a dezinformace. V dalších podkapitolách jsou pak řešeny hlavně dezinformace, jejich rizika, autoři a dezinformační média. Dále se práce věnuje legislativě, regulacím dezinformací a dezinformačních médií. V druhé části jsou představena výzkumná východiska. Výzkum je založen na kvantitativní obsahové analýze, která je doplněna o kvalitativní obsahovou analýzu. Výzkumný vzorek se skládá z náhodného výběru deseti článků publikovaných na výše zmíněných webech z období prvního týdne měsíce, a to od října 2020 do dubna 2021. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěru práce.
|
|
|
Desinformační narativy v českém kyberprostoru v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19
Hospodárová, Klára ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Dezinformační narativy v českém kyberprostoru v souvislosti s očkováním proti COVIDU-19" se v kontextu fenoménu zavádějících, nepravdivých či lživých zpráv zabývá způsobem informování zpravodajských médií v českém prostředí v kombinaci s intepretací (nejen) těchto sdělení neprofesionálními uživateli sociálních sítí. Cílem práce je zjistit, zda existuje reálná korelace mezi zpravodajským a laickým obsahem v tomtéž období. V teoretické části je kladen důraz na dostatečné, a především srozumitelné definování pojmů souvisejících s problematikou informačních poruch včetně řazení jednotlivých termínů. V první části práce jsem vycházela z relevantních zdrojů tuzemské i zahraniční literatury. V druhé části práce představuji výzkumná východiska včetně hypotéz a výzkumných otázek. Celý výzkum je založen na kvalitativní metodě zkoumání, která se zaměřuje na analýzu článků z produkce profesionální žurnalistiky v kontrastu s příspěvky dostupnými na sociální síti Facebook, jejichž autory jsou uživatelé z řad široké veřejnosti, tedy laici. Výsledky jsou souhrnně prezentovány v závěru práce, který zhodnocuje průběh i získané poznatky výzkumu. Mimo jiné nabízí i návrh dalších možných zkoumaných jevů, jež tento text neobsáhl.
|
|
|
Mediální gramotnost žáků na druhém stupni ZŠ
Šebestová, Nela ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Mediální gramotnost žáků na 2. stupni ZŠ se zabývá mediální výchovou a úrovní mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ se zaměřením na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení. V teoretické části práce je popsána realizace a pojetí mediální výchovy v českém školství a zároveň je zde představena mediální výchova v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Dále je zde podrobněji uveden dokument Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu, na základě kterého byla vytvořena první část dotazníku ve výzkumné části. Poté je v této práci definována mediální gramotnost a především klíčové pojmy dezinformace, fake news a hoax. Uvedeny jsou zde také nejaktuálnější výzkumy úrovně mediální gramotnosti. Dále jsou představeny projekty, které vznikly a vznikají v České republice za účelem osvěty v oblasti mediální gramotnosti. Cílem výzkumné části je pomocí kvantitativní metody formou dotazníkového šetření a kvalitativní metody formou focus groups změřit úroveň mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ. Konkrétně na ZŠ v Jablonném nad Orlicí. Tento výzkum je zaměřen na ověření vybraných znalostí z dokumentu Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu a především na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení.
|
|
|
Fotografie a její autenticita v kontextu debaty o šíření dezinformací v online prostředí
Cengrová, Michaela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli, kterou sehrávají fotografie v případě šíření dezinformací v online prostředí. Práce pracuje s tezí, že i přes zásadní změny v chápání fotografie a její důvěryhodnosti, ke kterým dochází spolu s přechodem z její analogové formy do digitální podoby, si i nadále zachovává status autentického média. Z tohoto důvodu se fotografie stává velmi silným nástrojem pro šíření dezinformací. Práce se bude v teoretické rovině zabývat především předpokladem objektivity fotografie, její dokumentární hodnoty a diváckého očekávání autenticity. Zdůrazněna bude úloha kontextu, který má pro pochopení fotografického sdělení zásadní význam. Stejně tak práce vymezí a definuje základní pojmy, které se týkají dezinformací. Představeny budou strategie využívané při šíření dezinformací za pomoci fotografií. V praktické části diplomové práce budou analyzována konkrétní dezinformační fotografická sdělení. Představeny budou také možnosti, jak ověřovat autenticitu konkrétních fotografických zobrazení. Klíčová slova: fotografie, autenticita, dezinformace, hoax, fake news, online prostředí, manipulace
|
|
|
Fenomén dezinformace v českém mediálním prostředí
Beránek, Matěj ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma dezinformace, které analyzuje s ohledem na české mediální prostředí. Důraz je přitom kladen na obsahovou analýzu dezinformačních zpráv s ohledem na jejich persvazivní funkci - jaké jsou obecné charakteristiky dezinformačních zpráv a jaké jazykové a rétorické prostředky využívají. Těžiště této analýzy představují fallacie, klamné či falešné argumenty. V první části diplomové práce je představen fenomén dezinformace v kontextu a s ohledem na dnešní dobu. Empirická část poté analyzuje konkrétní příklady dezinformačních zpráv publikovaných na vybraných českých dezinformačních serverech (Aeronet, AC24, Instory.cz). Při výběrů těchto serverů jsem dbal na jejich heterogennost co do struktury vedení a tematického zaměření. Výběr analyzovaných článků podléhal předem určeným kritériím - zaměřil jsem se na téma migrační krize, ke kterému se dané servery vyjadřovaly mezi lety 2015-2017.
|
|
|
Šíření tzv. fake news o stěžejních událostech roku 2020 mezi YouTubery a Twich streamery
Gobyová, Kateřina ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hodboď, Vojtěch (oponent)
Tato práce porovnává obsah vysílání vybraných YouTuberů a Twitch streamerů týkající se hlavních událostí roku 2020 s tím, jakým způsobem o stejných tématech veřejnost informují tradiční mediální organizace jako televize, tisk či internetové zpravodajské servery. Zabývá se také možným ovlivňováním názorů zejména mladých diváků, kteří pro většinu YouTuberů a Twitch streamerů představují cílové publikum. Na základě srovnání pokrytí vybraných událostí se práce rovněž pokouší o zhodnocení, zda se v krizových situacích dají přední čeští YouTubeři a Twitch streameři považovat za relevantní zdroje informací či nikoliv.
|
|
|
Fighting Fake News with Accuracy: Dual Processing Perspective
Harutyunyan, Mikayel ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
"Fake news" neboli zavádějící či nepravdivý online obsah je fenomén, který je znepokojivý svým potenciálním socio-ekonomickým dopadem. Výzkumníci a praktici se pokoušeli porozumět, co pohání důvěryhodnost a šíření "fake news" a jak mohou omezit vliv "fake news" - tato práce si klade stejný cíl. Prace staví na teorii, která předpokládá, že lidé sdílejí "fake news", protože nedostatečně zapojují rozvážné přemýšlení. Nadesignovali jsme "accuracy prompt" intervenci, která podporuje rozvážné přemýšlení. V předregistrované studii realizované na platformě Prolific (N = 520) jsme našli omezené důkazy podporující "accuracy prompts" intervence, které jsou stylizované jako "výstražné nálepky", ale pouze pro omezení šíření pravdivých zpráv, nikoliv však "fake news". Pravdivost zpráv neovlivňuje záměr sdílení navzdory efektu na úsudky posuzující pravdivost. Tato a další zjištění podporují kognitivní teorii duálního zpracovávání v kontextu "fake news". Predispozice k intuitivnímu přemýšlení zvyšují víru ve "fake news" a snižují věrohodnost pravdivých zpráv. Naopak zvýšená schopnost rozvážného přemýšlení zvyšuje rozlišení pravdivých zpráv. Konfirmační zkreslení pak snižuje rozlišení pravdivých zpráv a zvyšuje záměry sdílení zpráv. Politicky konkordantní pravdivé zprávy jsou více důvěryhodné a sdílené, ale efekt...
|
|
|
Role médií při šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů
Hamrník, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů a na roli médií v tomto procesu. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy a téma práce je zasazeno do širšího kontextu. Je přiblíženo fungování dezinformačních médií, nechybí popis tuzemské scény. Mezi další kanály využívané pro klamání příjemců jsou zařazené e-maily a aplikace, sociální sítě a také ústní šíření. Speciální pozornost se věnuje standardním médiím a pravidlům, podle nichž mají fungovat. Na teorii navazuje praktická část, která mapuje šíření konkrétních dezinformací nejen prostorem médií, ale i fact-checkingových iniciativ. Za příklady jsou zvoleny konspirační teorie o požáru katedrály Notre-Dame, hoaxy o údajných uprchlících v Chebu, o novináři České televize Marku Wollnerovi a o poslankyni Olze Richterové a kauza pochybné neziskové organizace Mezinárodní dětský kříž. K jejich analýze dochází prostřednictvím smíšeného modelu výzkumu: Sběr dat probíhá kvantitativní metodou, při práci s nimi jsou následně uplatněny kvalitativní metody spojené se zakotvenou teorií. Cílem je definovat a popsat podoby, které média dezinformacím ve svých výstupech dávají, a určit, v kterých případech dezinformace sama aktivně šíří.
|
host ::
RSS.