|
| |
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
|
Profesní rozvoj učitele matematiky
Pávová, Jana ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Profesní rozvoj učitele matematiky AUTOR: Jana Pávová KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PaedDr. Stanislav Bendl, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá tématem Profesní rozvoj učitele matematiky. V teoretické části zasazuje systém dalšího vzdělávání učitelů v ČR do kontextu celoživotního učení. Představuje jeho legislativní dělení a popisuje dělení alternativní. V následující části nabízí přehled zdrojů informací vhodných pro učitele matematiky a současné nabídky kurzů dalšího vzdělávání a aktivit sebevzdělávání pro tyto učitele. Příslušné odkazy jsou uvedeny v přílohách. V empirické části se věnuje analýze, interpretaci a zhodnocení kvalitativního výzkumu mezi učiteli matematiky, který zjišťuje, jaké jsou jejich zkušenosti s dalším vzděláváním/profesním rozvojem a jejich postoje a názory v této oblasti. Dále analyzuje jejich přístupy z hlediska konstruktivismu ve výuce matematice. KLÍČOVÁ SLOVA: učitel matematiky, další vzdělávání pedagogických pracovníků, další vzdělávání učitelů, profesní rozvoj, edukační portál, JČMF, matematické soutěže, konstruktivismus ve výuce matematice, talentovaní žáci, nadaní žáci.
|
|
| |
|
|
Bilingvní školy a evropské projekty
Pávková, Karolína ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Rýdl K., (oponent)
Tématem disertační práce je vztah bilingvního vzdělávání a vzdělávacích projektů s evropskou tématikou. Pro účely práce proběhlo výzkumné šetření na bilingvních gymnáziích v České republice, Německu a Velké Británii. Do evropské problematiky byla zahrnuta následující témata: evropská politika, mezikulturní dialog, mezinárodní mír, lidská práva, humanitární práce a jazykové vzdělávání. Empirická část práce se záměrně uskutečnila na bilingvních gymnáziích, kde výuka několika předmětů probíhá v cizím jazyce. Vzhledem k této skutečnosti zde byla očekávána častá participace na vzdělávacích projektech s evropskou tématikou (dále evropských projektech), která je v některých případech velmi úzce spojována se studiem cizích jazyků. Vzdělávací projekty jsou v českém, německém i britském prostředí významnou součástí kurikula a je jim věnována stále větší pozornost. Obohacují výuku z hlediska obsahového i metodického a umožňují navázání spolupráce školy s partnerskými institucemi. Problematika bilingvního vzdělávání a výchovy je v poslední době často podporována v kontextu mezinárodních vzdělávacích strategií zaměřených na kulturní biodiverzitu a mnohojazyčnost. V Evropské unii je v programové rovině v této souvislosti podporována zejména Metoda obsahově a jazykově integrovaného učení (CLIL). Předložený...
|
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
| |
|
|
Vzdělávací potřeby učitelů v průběhu jejich profesní dráhy
Bezoušková, Eva ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Závěrečná diplomová práce se zabývá vzdělávacími potřebami učitelů základních škol v konkrétních formách a oblastech dalšího vzdělávání v určitých etapách jejich profesní dráhy. První část je postupně věnována teoretickým poznatkům o dalším vzdělávání učitelů, jeho formách a oblastech, profesní dráze učitelů. Závěr této části je věnován dalšímu vzdělávání učitelů v zahraničí a úloze vedení školy v řízení dalšího vzdělávání. Cílem druhé, tedy výzkumné části práce, bylo získání podkladů pro určení vzdělávacích potřeb učitelů základních škol během jejich profesní dráhy. K tomu byl využit dotazník a jako doplňující metoda interview pro okomentování výsledků výzkumného šetření. Závěr shrnuje výsledky výzkumné části, uvádí preference učitelů u forem a oblastí dalšího vzdělávání v určitých etapách profesní dráhy učitele.
|
|
|
Vzdělávání učitelů základního uměleckého školství
Machander, Jan ; Reichel, Jiří (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Systém základního uměleckého vzdělání je hluboce zakořeněn v české vzdělávací a kulturní tradici. Umělecké vzdělávání je široce rozšířeno a poskytuje studentům pestrou nabídku v oblasti hudby, výtvarného umění, tance a literárně-dramatického oboru, to vše v jednom typu vzdělávacího zařízení: v základní umělecké škole. V závislosti na zájmu studenta může toto vzdělávání vést k návaznému profesionálnímu studiu nebo může poskytnout studentovi umělecké dovednosti a rozvinout jeho umělecké dovednosti a kompetence. Tento vzdělávací systém vyžaduje vysoce kvalifikované učitele, schopné splnit náročné kvalifikační předpoklady a reagovat na neustále se měnící očekávání. Cílem této mojí práce je popsat potřeby, cesty a možnosti vzdělávání učitelů umění. Klíčová slova: učitel umění , základní umělecká škola, další vzdělávání učitelů, kurikulum, klíčové kompetence, umělecké vzdělávání.
|
|
|
Bilingvní školy a evropské projekty
Pávková, Karolína ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Rýdl K., (oponent)
Tématem disertační práce je vztah bilingvního vzdělávání a vzdělávacích projektů s evropskou tématikou. Pro účely práce proběhlo výzkumné šetření na bilingvních gymnáziích v České republice, Německu a Velké Británii. Do evropské problematiky byla zahrnuta následující témata: evropská politika, mezikulturní dialog, mezinárodní mír, lidská práva, humanitární práce a jazykové vzdělávání. Empirická část práce se záměrně uskutečnila na bilingvních gymnáziích, kde výuka několika předmětů probíhá v cizím jazyce. Vzhledem k této skutečnosti zde byla očekávána častá participace na vzdělávacích projektech s evropskou tématikou (dále evropských projektech), která je v některých případech velmi úzce spojována se studiem cizích jazyků. Vzdělávací projekty jsou v českém, německém i britském prostředí významnou součástí kurikula a je jim věnována stále větší pozornost. Obohacují výuku z hlediska obsahového i metodického a umožňují navázání spolupráce školy s partnerskými institucemi. Problematika bilingvního vzdělávání a výchovy je v poslední době často podporována v kontextu mezinárodních vzdělávacích strategií zaměřených na kulturní biodiverzitu a mnohojazyčnost. V Evropské unii je v programové rovině v této souvislosti podporována zejména Metoda obsahově a jazykově integrovaného učení (CLIL). Předložený...
|
host ::
RSS.