|
Tajně svěcení biskupové druhé poloviny 20. století. Příklad života a působení biskupa Kajetána Matouška
Šustr, Vratislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
V této práci se zaměřuji na život tajně vysvěceného římskokatolického biskupa Kajetána Matouška a na porovnání jeho života a kariéry s osudy a působením dalších tajně vysvěcených římskokatolických biskupů, kteří byli konsekrováni ve stejném historickém období a sloužili v pražské arcidiecézi. Těmito biskupy byli Ladislav Hlad, ThLic. Karel Otčenášek a PaedDr. František kardinál Tomášek. Porovnání života Kajetána Matouška s ostatními biskupy je zpracováno po jednotlivých formujících životních etapách a meznících, jako je dětství, studia nebo motivace k tomu stát se knězem a posléze okolnosti tajného vysvěcení biskupem. K sepsání této práce využívám materiály o výše zmíněných biskupech dochované v Archivu bezpečnostních složek. Dále jsem studoval s materiály, které se nacházejí v Archivu pražského arcibiskupství. V jeho úschově však jsou převážně materiály úředního charakteru. Neméně důležitým zdrojem informací je rodinný archiv rodiny Novotných, spřízněných s biskupem Matouškem (rodina Matouškových vymřela "po meči" právě panem biskupem Matouškem), od kterých jsem získal mnoho fotografií, ale i materiálů, které analyzuji v této práci. Zohlednit je třeba i tzv. 2. farní kroniku farnosti sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, ze které jsem čerpal informace hlavně pro období působení biskupa Matouška v...
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|
|
"Buď zdatný, buduj vlast, braň mír" aneb tělovýchova a lední hokej v poúnorovém Československu
Vlasáková, Magdalena ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Diplomová práce "Buď zdatný, buduj vlast, braň mír" aneb tělovýchova a lední hokej v poúnorovém Československu nahlíží téma tohoto oblíbeného zimního sportu optikou společenskokritické disciplíny, jakou je sociologie sportu. Tento netradiční přístup se spíše než na tabulky a výsledky hokejových týmů koncentruje na sociální praxi sledovaného sportu. Československý stalinismus se totiž neprojevoval pouze represemi a politickou demagogií, usiloval o tvorbu nového společenského řádu, který měl být lepším, než jemu předcházející. Ve snaze lépe pochopit dobové chování aktérů a jejich motivy, je vhodné na toto pamatovat. Předkládaná práce navíc chápe povahu československé tělovýchovy a ledního hokeje po roce 1948 jako nedílnou součást tělovýchovného evropského systému, jehož prostřednictvím moderní stát uplatňoval své biomocné nároky.
|
|
Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh v letech 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kovařík, David (oponent)
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz nepřítele reinterpretován aktuálně prosazovanými hodnotami "socialistické zákonnosti" a "klidu na práci". Základní hodnotou, která umožňovala...
|
|
Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956
Rákosník, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Disertační práce: Abstrakt Jakub Rákosník: Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956 Poválečný lidově demokratický režim v Československu byl založen na relativně silném společenském konsenzu, který umožnil vedoucím politickým stranám uskutečnit ambiciózní hospodářské a sociální reformy. Nebylo to jen rozsáhlé znárodňování výrobních prostředků (pod kontrolou státu se nacházely podniky reprezentující dvě třetiny námezdních sil ještě před komunistickým převratem v únoru 1948), nýbrž i komplexní reforma sociálního pojištění, jež měla za cíl vytvořit univerzální systém sociální ochrany zahrnující všechny občany a nikoli jen pojištěnce, jak tomu bylo podle dosavadního systému. Tento program sociální reformy byl jednak inspirován dlouhou domácí tradicí sociální politiky a jednak také novými impulsy pocházejícími z Beveridgeovy zprávy, s níž se reprezentanti exilové vlády měli možnost během války důkladně seznámit. Tato disertační práce se soustřeďuje především na postižení dlouhodobé kontinuity sociálního práva. Struktura sociálního státu v jednotlivých zemích bývá obvykle velmi trvalá. Jakkoli vlády rozličného ideologického zabarvení permanentně provádějí dílčí reformy v rámci jednotlivých sociálních politik, obecná struktura výdajů a vztahů mezi jednotlivými větvemi sociální ochrany...
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|