|
| |
|
|
Prevence rizikového chování žáků v komunitní ZŠ Na dvorečku
Kročáková, Barbora ; Martinovská, Klára (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na realizaci preventivního programu na základní škole Na dvoreku. Cílem práce bylo zmapovat preventivní aktivity školy, jejich reálný dopad na žáky a navrhnout změny, které povedou k zvýšení efektivity realizace preventivního programu. Ve výzkumu jsme se zaměřovali především na otázky týkající se nastavené preventivní strategie školy, metod, které škola využívá pro její naplnění a způsobu, jak škola zjišťuje reálný dopad preventivních aktivit na žáka. V teoretické ásti se zabýváme zabezpeením prevence rizikového chování dětí v eské republice. Popisujeme leny a funkci školního poradenského pracoviště, typy rizikového chování a nastiňujeme tuto problematiku z hlediska eské legislativy. Dále popisujeme význam a tvorbu preventivního programu školy, jeho cíle a možnosti evaluace. Zvláštní kapitolu věnujeme klimatu školy. Pro náš výzkum jsme vybrali design kvalitativního výzkumu - akní výzkum, v rámci empirické ásti tedy popisujeme jeho charakter a funkci. Ke sběru dat bylo využito pozorování, polostrukturovaných rozhovorů, ohniskové skupiny a analýzy dokumentů. V rámci výzkumu došlo ke zjištění, jak škola podporuje efektivitu nastaveného preventivního programu a byl sestaven plán kroků k jejímu zlepšení. V plánu jsou uvedené konkrétní kroky pro jednotlivé...
|
|
| |
|
|
Hudební výchova jako prostředek zkvalitnění třídního klimatu
Příkazká, Adéla ; Jiřičková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kozánková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím hudební výchovy jako prostředku pro zkvalitnění třídního klimatu na 1. stupni základní školy. Cílem je zmapovat široké spektrum hudebně výchovných činností a navrhnout konkrétní aktivity hudební výchovy, které přispějí k pozitivnímu rozvoji třídního klimatu. Teoretická část nejprve představuje vývojové charakteristiky dítěte mladšího školního věku, zejména kognitivní, emoční a sociální vývoj. Dále definuje klíčové pojmy spojené s třídním klimatem a základní principy hudební výchovy na 1. stupni základní školy. Rovněž je provedena analýza a konkretizace hudebně výchovných aktivit, které podporují celkovou pohodu ve třídě. Výchovné aktivity jsou rozděleny do pěti oblastí, které jsou klíčové při formování kvalitního třídního klimatu. Praktická část se zaměřuje na proměnu klimatu ve třídě prostřednictvím realizace již zmíněných hudebně výchovných aktivit v praxi. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny skrze dotazníkového šetření. Závěrečná část práce shrnuje získané poznatky a přináší návrhy pro pedagogickou praxi, které mohou být aplikovány pro efektivní využití hudební výchovy jako nástroje ke zkvalitnění třídního klimatu na 1. stupni základní školy. Výsledky této práce poskytují důležité informace o tom, jak může být hudební výchova využita jako účinný nástroj ke...
|
|
|
Začínající učitel a řízení třídy
Kratochvílová, Kateřina ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením třídy pohledem začínajících učitelů, absolventů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ při Pedagogické fakultě UK. První kapitola se věnuje vymezení pojmu řízení třídy. Druhá kapitola pojednává o roli učitele, o autoritě učitele, její typologii, vztahu autority a výchovy a o důležitosti péče o duševní zdraví učitele. Další kapitola popisuje žákovskou kázeň, její možné příčiny, prevenci a způsoby řešení problémového chování. Kapitola o třídním klimatu zahrnuje vztahy, které se ve školním prostředí utvářejí. Konkrétně interakce mezi učitelem a žákem a také komunikaci žáků mezi sebou. Krátce také pojedná o nenásilné komunikaci. Předposlední kapitola se věnuje motivaci žáků. Zaměřuje se na motivaci vnitřní a vnější. Šestá a zároveň poslední kapitola popisuje hodnocení ve vyučování. Věnuje se formativnímu hodnocení, jeho metodám a výhodám. Empirická část diplomové práce je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Hlavním cílem výzkumné části této diplomové práce je zjistit, jak začínající učitelé, absolventi PedF UK, hodnotí své první roky v praxi z hlediska řízení třídy. Výzkumnou metodou jsou hloubkové rozhovory se začínajícími učiteli, absolventy PedF UK, a jejich následná analýza. Výstupem jsou případové studie, které potvrzují zjištění v části teoretické. Výzkum...
|
|
|
Klima školní třídy na 1. stupni ZŠ
Kubíčková, Anna ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Nekardová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním klimatem třídy na 1. stupni základní školy. Jejím cílem je posoudit, zda mají třídní učitelé přehled o sociálním klimatu ve svých třídách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje sociálnímu klimatu třídy a školy. Vedle toho zkoumá také aspekty inkluze a integrace ve vzdělávacím prostředí a strategie řízení třídy, které mají vliv na formování sociálního klimatu třídy. V praktické části práce je provedeno srovnání charakteristiky klimatu konkrétních třídních učitelů s výsledky měření klimatu provedeného u nich ve třídě. Výzkum práce proběhl ve třech třídách a kombinoval kvalitativní a kvantitativní přístup. Při sběru dat byly využity tři nástroje: dotazník, rozhovor a pozorování. Ve fázi vyhodnocení výzkumu došlo k porovnání zprůměrovaných žákovských odpovědí v dotazníku s odpověďmi učitelů a ke triangulaci dat. Kromě porovnání již vyplněných dotazníků byly využity i charakteristiky klimatu získané prostřednictvím rozhovorů a pozorování. Z výzkumu pak vyplývá, že představy daných učitelů o sociálním klimatu u nich ve třídě odpovídají vnímání sociálního klimatu ze strany žáků.
|
|
|
Péče učitele o klima třídy v malotřídní škole.
Slívová, Lucie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Nekardová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je ověřit, jak výběr metod, postupů a organizačních forem výuky může zlepšit klima třídy ve spojených ročnících v podmínkách malotřídní školy na příkladu spojeného 3., 4. a 5. ročníku. První kapitola této diplomové práce se zabývá malotřídními školami. Je zkoumána historie malotřídních škol, jejich specifika a důvody, proč se stále udržují jako důležitá alternativa k větším školám. Další část se věnuje individualizaci a diferenciaci ve výuce a jejich implementaci v prostředí malotřídní školy. Druhá kapitola se zaměřuje na klima ve třídě. Je zkoumáno, jaké faktory ovlivňují klima třídy a jak je možné jej měřit a hodnotit. Dále se kapitola zabývá adaptací nového žáka ve třídě, což je klíčový proces pro jeho úspěšnou integraci do nového prostředí. Ve třetí kapitole je analyzována role učitele v malotřídní škole. Je popisováno, jaké kompetence by měl učitel malotřídní školy mít a jakým způsobem by měl přistupovat k výuce. Dále jsou definovány výukové metody a organizační formy výuky vhodné pro malotřídní prostředí. Závěr teoretické části se zaměřuje na hodnocení ve vyučování, které má také vliv na klima třídy. V praktické části jsem zjišťovala, jak se změnilo klima ve třídě spojeného 3., 4. a 5. ročníku v malotřídní škole v průběhu 1. pololetí, když paní učitelka začala využívat...
|
|
|
LGBT+ studující: co si myslí a dělají učitelé/učitelky
Kameníková, Denisa ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji vyučujících k školách. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a jevy související s postoji a předsudky vůči LGBT+ studujícím. Hlavní pozornost je věnována prostředí školy. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou postoje vyučujících středních škol k kvalitativní přístup a sběr dat probíhal prostřednictvím ind rozhovorů s předem nachystanými okruhy otázek. Rozhovory byly provedeny s erá jsou pro větší přehlednost spolu se vzájemnými možnými vztahy schematicky vyobrazena. Výsledky práce odkrývají, jakou komplexitu postoje vyučujících mohou mít a z jakých všech složek se vůči jednomu Představují navíc další témata jako například otvírání LGBT+ témat ve výuce, konkrétní činy vyučujících v podpoře LGBT+ studujících nebo návrhy vyučujících na zlepšení LGBT+ tematiky ve školství. KLÍČOVÁ SLOVA LGBT+, sexuální orientace, genderová identita, třídní klima, postoje, porozumění, homofobie,
|
|
|
Využití artefilitiky pří adaptaci žáků s OMJ na prostředí ZŠ
Nováková, Markéta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Využití artefiletiky při adaptaci žáků s odlišným mateřským jazykem na prostředí základní školy se zabývá využitím a účinností artefiletiky jako hlavního nástroje pro rozvoj vztahů a zlepšení sociálního klimatu třídy. Cílem diplomové práce je navrhnout a prostřednictvím akčního výzkumu ověřit artefiletický program v pátém ročníku základní školy. Teoretická část přibližuje specifika žáků s odlišným mateřským jazykem, zejména adaptaci na nové prostředí nebo přípravu kolektivu a školy na příchod žáka s OMJ. Součástí teoretické části je také vymezení artefiletiky jako samostatného vědního oboru, jeho zaměření a přínos pro výchovu. V praktické části je uvedeno deset artefiletických setkání, cílených na rozvoj prosociálního chování, asertivity, společensky akceptovatelného chování nejen u českých žáků, ale především u žáků s odlišným mateřským jazykem a válečných uprchlíků. Úspěšnost programu je ověřena pomocí vstupního a výstupního testování a následně interpretována autorkou práce. Bylo prokázáno, že tento artefiletický program pozitivně přispěl k výchově a rozvoji vztahů mezi žáky a podpořil vhodné sociální klima třídy.
|
|
|
Podpora wellbeingu u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základní školy
Kutnarová, Františka ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Podpora wellbeingu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základních škol" se zabývá problematikou wellbeingu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základních škol, s důrazem na sociální a emoční aspekty. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení pojmu wellbeing, jeho faktory a vliv na celkovou kvalitu života. Dále se zabývá třídním klimatem jako prostředím ovlivňujícím wellbeing žáků. Je popsán také význam role třídního učitele při podpoře wellbeingu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Důraz je kladen na specifika práce s těmito žáky a podporu jejich individuálních potřeb. Výsledky výzkumu poskytnou ucelený pohled na práci třídních učitelů a jejich úsilí o vytvoření podpůrného prostředí pro wellbeing žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i celého třídního kolektivu. Získané poznatky mohou sloužit k formulaci doporučení pro třídní učitele, školské instituce a další relevantní aktéry, aby bylo možné lépe podporovat sociální a emoční stránku wellbeingu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základních škol. Výstupy by měly být relevantní pro pedagogy, školní management a další profesionály pracující s těmito žáky.
|
host ::
RSS.