|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Žánr dystopie v současné literatuře pro mládež
Váchová, Kateřina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Práce je zaměřena na žánr dystopie v literatuře pro mládež a jeho využití v hodinách literatury. V prvních kapitolách se práce zabývá funkcí literatury pro mládež, oblíbenými žánry zejména v posledních deseti letech, žánrem dystopie a utopie a komparací dystopické fikce a dystopické reality. Hlavní náplní práce je didaktické zpracování tematického celku na téma dystopie, které zahrnuje šest vyučovacích hodin. Jeho výsledkem je pak využití žánru dystopie na základních školách v rámci literárních hodin.
|
|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Komparace antiuopické vize v dílech 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina
SKALÁKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zaměří na antiutopie Nineteen Eighty-Four od anglického spisovatele George Orwella a My ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina. Nejprve obecně popíšu totalitní společnost a ideologii. Poté se přesunu ke krátkému popisu žánrů politického románu, utopie a antiutopie. Nakonec obě totalitní společnosti popíšu a porovnám, z čehož vyplynou odlišnosti a podobnosti v obou románech.
|
|
|
Výtvarná koncepce filmu "1984" podle knihy George Orwella. Antiutopie a totalita v české a světové kinematografii.
Othmanová, Sofie ; IBLOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; BORÁROS, Henrich (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antiutopie a totality v české a světové kinematografii a dále zpracovává návrh výtvarné koncepce filmu Devatenáct set osmdesát čtyři podle knihy George Orwella. Teoretická část této práce se zabývá definicí vztahu mezi antiutopií a totalitou, jejich charakteristickými prvky a jak se projevují ve filmu. Tento fenomén je z hlediska výtvarného řešení podrobněji rozebírán v rozborech vybraných filmů. Druhá část této práce pak řeší samotný návrh výtvarné koncepce filmu. Koncepce je zpracována od urbánního celku po jednotlivé exteriérové a interiérové dekorace a návrhu jejich realizace.
|
|
|
Egon Bondy a jeho dílo v kontextu českého undergroundu
Kubáč, Vilém ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci budu popisovat literární tvorbu Egona Bondyho v období takzvaného českého undergroundu. Dílo, na kterém chci jeho práci charakterizovat, je novela Invalidní sourozenci. Tato antiutopická novela z budoucnosti totiž popisovala atmosféru undergroundu 70. let. Dále chci ve své práci zachytit jeho další prozaické a básnické texty, ale také i období vzniku textu. Budu sledovat, jaký měl underground vliv na Bondyho tvorbu a jaký on na něj. Klíčová slova underground, nezávislé domácí struktury, normalizace, samizdat, antiutopie, česká literatura
|
|
|
Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeských jezdců
Brinda, Antonín ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Španihelová, Magda (oponent)
Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeští jezdci Antiutopia in Japanese Anime: An Analysis of the Ideological Structures in the Fictional World of the Movie The Sky Crawlers Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra filmových studií Bakalářská práce Řešitel: Bc. Antonín Brinda Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Svatoňová, PhD. Abstrakt (česky) Tato bakalářská práce analyzuje japonský animovaný antiutopický film Nebeští jezdci režiséra Mamoru Ošiiho. Cílem je především zkoumání ideologické strukturace fikčního světa díla. Ideologické pozadí filmu je analyzováno s pomocí kritiky ideologie Louise Pierra Althussera v kombinaci s teoriemi fikčních světů v pojetí Lubomíra Doležela. Kombinací obou (strukturalistických) nástrojů je sledováno působení ideologie ve filmu jako celku. Výstavba díla je zkoumána v souvislosti s jeho žánrovým zařazením jako antiutopie, důraz je tedy kladen také na kontextuální zařazení díla do širší (anti)utopické/dystopické tradice. Pro lepší porozumění danému žánru jsou v rámci práce stanoveny dvě antiutopické podmínky sloužící k jeho jednoznačnému definování. Doplnění představuje neoformalistický přístup dle teoretiků Kristin Thompsonové a Davida Bordwella. Tento přístup slouží k analýze formálních aspektů díla. Práce se také...
|
|
| |
host ::
RSS.