|
|
Rámcování alkoholu v českém tisku a jeho komparace v době před a během pandemie onemocnění covid-19
Andresek, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým byla v letech 2018-2019 a 2020-2021 v českém tisku rámcována sdělení, jež zpravovala o problematice užívání alkoholu. Důraz je přitom kladen na vzájemnou komparaci poznatků z obou výzkumných období, a to jak stran rámců, tak dalších studovaných proměnných, např. tématu, citovaného zdroje či vztahu pohlaví protagonistů sdělení a přítomného narativu (popřípadě narativů). Teoretická část práce pojednává o vlivu mediálního obsahu na veřejnou sféru, a to prostřednictvím deskripce fenoménu nastolování agendy. Posléze je představeno samotné rámcování, a to jednak perspektivou zmíněné mediální teorie nastolování agendy (jakožto její podmnožina), ovšem rovněž jako zcela autonomní jev. Jsou představeny rozličné náhledy na rámcování, jež jsou následně ilustrovány pomocí řady časoprostorově odlišných studií, které se explicitně či implicitně zabývaly mediálním rámcování alkoholové problematiky. Analytická část sestává ze dvou metodických složek - kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Nejprve je užito analýzy kvalitativní, a to za účelem profilace specifických rámců, jejichž společným rysem je přítomnost konfliktu. Následně dochází ke kvantifikaci popsaných konfliktních narativů v obou výzkumných obdobích a ke vzájemné komparaci dílčích zjištění. Výsledky...
|
|
|
Media representation of LGBTQ+ community: comparative study of selected Czech and Slovak press
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Nástup demokratického režimu a liberalizace společnosti související se sametovou revolucí, dodaly kvír lidem odvahu hlásit se o své místo ve společnosti. Navzdory snaze aktivistů se ani po třiceti letech nepodařilo dosáhnout rovnoprávnosti LGBTQ+ lidí se zbytkem společnosti. Situace je horší na Slovensku, kde jen 31% obyvatel zastává názor, že kvír komunita si tato práva zaslouží. Tato diplomová práce se zaměřuje na mediální reprezentaci LGBTQ+ komunity v českém a slovenském periodickém tisku mezi lety 1993 až 2022, přičemž jako výzkumná metoda je použita komparativní obsahová analýza. První dvě kapitoly přibližují teoretické základy. Představují principy komunikace LGBTQ+ témat, základní pojmy, vývoj komunity na Slovensku a v České republice a přehled výzkumů uskutečněných na téma mediální reprezentace kvír osob. V další části jsou vysvětleny pojmy mediální teorie. Třetí kapitola se věnuje metodologii práce, kde je stanoven cíl práce, výzkumné otázky, hypotézy a proměnné. Poslední dvě kapitoly prezentují data získaná analýzou, komparaci dat a odpovědi na stanovené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění pozitivních trendů jako je rostoucí důležitost, kterou deníky přikládají obsahům s LGBTQ+ tématikou, dále zvětšování prostoru, které jim deníky poskytují a snižování počtu obsahů s negativní valencí....
|
|
|
Journalistic Perspectives on Nordic Identity in Estonia
Niiler, James Viking ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Od obnovení nezávislosti v roce 1991 se Estonsko snaží začlenit do severského regionu (nordické státy), aby posílilo svou mezinárodní reputaci a podpořilo své geopolitické zájmy. Začlenění Estonska mezi nordické země je však sporné a kontroverzní, a to navzdory jeho historickým a kulturním vazbám na tento region. Předkládaná diplomová práce je kvalitativní případová studie, v rámci které jsem provedl polostrukturované rozhovory se šesti předními estonskými novináři. Cílem bylo zjistit, jak je vnímána národní identita Estonska vzhledem k severskému regionu. Na základě kontextualizace těchto rozhovorů a s využitím soudobých dějin a teorií nation brandingu, agenda-settingu a konstruktivismu docházím k závěru, že vzhledem k současným sociálním a ekonomickým faktorům nelze Estonsko v současné době považovat za "severskou zemi". Estonsko však nepochybně leží ve sféře vlivu severského regionu a je na cestě k další integraci s nordickými státy, a to jak v důsledku vnitřně vyvolaných reforem, tak v důsledku vnějších geopolitických tlaků. Klíčová slova Estonsko, národní identita, severská země, žurnalistika, agenda-setting, konstruktivismus, nation branding
|
|
|
Zákon o sociálním bydlení optikou Multiple Stream Framework
Dubišarová, Pavla ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vysvětlit proces prosazování návrhu zákona o sociálním bydlení ve dvou odlišných vládních obdobích, zjistit příčiny jeho neprosazení a jaké strategie využívali aktéři k prosazení svých zájmů. O zákoně se v politickém diskurzu mluví od roku 2007. Ve vládním období Bohuslava Sobotky došlo k prosazení agendy a následnému vytvoření věcného záměru zákona. V druhém vládním období Andreje Babiše bylo brzo po nastolení vlády upuštěno od práce na věcném záměru zákona a ke konci volebního období došlo ke snaze prosadit část zabývající se zákonem o dostupném bydlení společně se zákonem o veřejně prospěšných společnostech bytových. V obou obdobích dopadly snahy o prosazení neúspěšně. Vzhledem k tomu, jak je problematika týkající se bytové nouze a aktérů do ní zasahujících komplexní a nejednoznačná, zvolila jsem pro zkoumání Multiple Stream Framework. K analýze politik jsem použila tematickou analýzy, pomocí které jsem zkoumala sekundární data jako veřejněpolitické dokumenty, strategické dokumenty, odborné studie a mediální výstupy. Druhým typem dat, které jsem v práci využila byly expertní rozhovory. Výsledky poskytují informace o tom, jaké strategie jednotliví aktéři využili, jaké byly hlavní nesoulady při nastavování podoby zákona a co vedlo k nepřijetí návrhů zákonů.
|
|
|
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.
|
|
|
Issue Definitions in the Agenda-Setting of the European Union
Ullrichová, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Dias, Vanda Rafaela Amaro (oponent) ; Pinheiro, Rómulo (oponent)
Dynamika nastolování agendy je dána definicemi diskutovaných témat a institucionální lokalitou debaty. Na rozdíl od lokalit, akademická literatura konceptuálně nerozpracovává témata a jejich definice a tím daný pojem postrádá operacionalizaci, tak jako celá teorie ʻpunctuated equlibriumʼ, z níž vychází. Dizertace proto navrhuje analytický rámec, který vychází z interdisciplinární akademické literatury a zaštiťuje hlavní znaky definující témata na agendách - (1) obsah, (2) důležitost, (3) rámování. Mimo znaky určující formu diskutovaných témat, výzkum klade důraz na pozice jednotlivých témat na konkrétní agendě. Cílem dizertační práce je přispět k operacionalizaci teorie a zodpovědět otázku: jaká témata jsou definovaná pomocí pozitivní (zásadní změnou) a negativní (drobnými úpravami) zpětné vazby v rámci nastolování politické agendy? Práce se zaměřuje na agendu Evropské rady od roku 2014 do 2022 a aplikuje kvalitativní metodologickým přístup speciálně upravený pro odhalení znaků v definicích témat a jejich hierarchizaci na agendě. Výzkum ukázal, že zatímco pozitivní zpětná vazba vždy formuje nejdůležitější (primární) téma, negativní zpětná vazba může formovat veškerá témata na agendě, včetně těch na vrcholu agendy. Práce taktéž odhalila obecná schémata, jakými obě verze zpětné vazbě utváří...
|
|
|
Americké prezidentské volby 2020 pohledem vybraných českých online médií
PROKEŠOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím amerických prezidentských voleb na vybraných českých zpravodajských webech. Jejím cílem je zjistit, zda a jak se tato média lišila v informování o jedné z nejdůležitějších událostí roku 2020. Teoretická část se zabývá internetovým zpravodajstvím, jeho specifiky a současnými trendy, mediální konstrukcí reality, konceptem nastolování agendy a gatekeepingu, procesem rámcování mediálních obsahů a pojmy jako jsou mediální obraz či politická image. Stručně je také nastíněn systém amerických prezidentských voleb a společenský kontext voleb v roce 2020. Praktická část je tvořena kvantitativní obsahovou analýzou dvou online médií, přičemž zkoumáno je období několika měsíců před samotnou volbou. Analýza se zaměřuje především na to, jakými tématy se vybrané zpravodajské weby zabývaly, jakým způsobem byli kandidáti mediálně prezentováni či jaké bylo celkové vyznění článků ve vztahu k nim.
|
|
|
Mediální konstrukce odbornosti na příkladu pandemie Covid-19
Ziegler, Aleš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sociální konstrukcí expertního vědění v průběhu vrcholné fáze pandemie covid-19 (červenec 2020 až únor 2021). Jsou v ní představeny současné teoretické diskuze ohledně teorie nastolování agendy a paradigmatu rámcování, a jejich vztah k normativním úvahám o médiích. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum rozhovorů s odborníky na dvou důležitých českých portálech, v nichž jsou identifikovány mediální rámce metodou zakotvené teorie, a následně je proveden kvantitativní výzkum pátrající po zajímavých vztazích mezi identifikovanými rámci.
|
|
|
A Common Legacy, Divergent Paths: Understanding the Transformation of Post-Yugoslav Welfare States
Jusić, Mirna ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Pickering, Paula M. (oponent) ; Wildmannová, Mirka (oponent)
Čtyři země, které byly součástí stejného sociálního státu, socialistická federativní republika Jugoslávie, se vydaly po rozdělení země různými cestami transformace sociálních institucí. Disertační práce si klade za cíl porozumět míře a druhu změn ke kterým došlo v posledních dvou desetiletích ve dvou oblastech sociální ochrany (politika zaměstnanosti a rodinná politika) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii a Srbsku. Konkrétněji se zaměřuje na změny charakteristik sociálních program a její implikace na možnosti příjemců, jakož i úrovně stratifikace, kterou programy v těchto společnostech způsobují. Jeho dalším cílem je navíc porozumět, proč k takovým rozdílům v transformaci institucí sociální ochrany došlo. Disertace aplikuje Kingdonovy (1984) Teorie tří proudů a identifikuje důležité podmínky které přispěly k propojování proudů a otevíráním oken příležitostí, který způsobily změny politických agend.
|
|
|
Diskurzivní analýza komunikace vlády ČR k viru COVID- 19 za rok 2020
Rys, Filip ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Komunikace vlády ČR byla v průběhu roku 2020 kvůli pandemii covid-19 mnohými kritizována. Cílem této práce je analýza komunikace vlády a její následná interpretace v kontextu nastolování agendy, sekuritizace a narativizace. Obsahem je rovněž analýza reflexí vládních aktérů v samostatných rozhovorech v médiích. Diplomová práce obsahuje diskursivní analýzu tiskových konferencí vlády v roce 2020, na základě které vznikly diskursivní modely. Tyto modely slouží k definování způsobu, jakým vláda komunikovala problematiku pandemie covid-19. Následuje analýza z pohledu nastolování agendy, ve které se prokázalo, že vláda svá komunikovaná témata úspěšně nastolila i v médiích. Na základě analýzy nastolování agendy byla vytvořena i sekuritizační analýza. Ta prokázala, že existuje minimálně jedna významná korelace mezi tím, jaký sekuritizační řečový akt vláda používala a jak lidé vnímali hrozbu pandemie. Analýza reflexí aktérů v samostatných rozhovorech ukázala, že politici drželi komunikaci konzistentní i mimo analyzované tiskové konference. Propojující linkou komunikace vlády byla snaha o zmírnění jakýchkoliv pochybností pomocí slovního spojení, že dělají maximum. Za každých okolností se snažili prezentovat, že je učiněno vše, co bylo možné.
|
host ::
RSS.