|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
|
|
Jan Masaryk jako rozhlasový komentátor ve válečném vysílání BBC
Dvořáková, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zaměřuje na československé rozhlasové vysílání v rámci britské rozhlasové společnosti BBC od září 1939 (tedy od samotného zahájení českého programu BBC) do konce druhé světové války, na němž se po částečném uznání československé exilové vlády britskou stranou v létě 1940 začali podílet i zástupci československé politické reprezentace. Jejím hlavním tématem jsou rozhlasové projevy Jana Masaryka, bývalého dlouholetého československého vyslance v Londýně a budoucího exilového ministra zahraničních věcí, který český program BBC pro posluchače v protektorátu 8. září 1939 zahájil a který v něm začal pravidelně jednou týdně vystupovat v únoru 1940. Práce analyzuje, jakým způsobem se snažil ve svých komentářích povzbuzovat sebevědomí českého národa a anulovat tak germanizační snahy okupantů a českých kolaborantů o reinterpretaci českého historického příběhu, a jakými ideologickými zbraněmi Masaryk vytvářel obraz malého, leč vnitřně silného a vyspělého československého národa, morálně převyšujícího svého dědičného německého nepřítele, který jako rétorický štít stavěl proti nacistickým výkladům o údajném českém kmeni, jenž se vrátil do lůna novodobé Svaté říše římské, jejíž byl podle nacistické propagandy přirozenou součástí.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Srovnání potravinové problematiky Německa a okupovaných území Protektorátu Čechy a Morava a Polska (1939 - 1945)
Křížková, Veronika ; Janura, Lukáš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Zajištění zásobování základními potravinami bylo pro válečné Německo strategicky důležité. Nacistický režim potřeboval udržet vysokou úroveň zásobování nejen vlastních civilních obyvatel, ale i bezpečnostních a vojenských složek. Německé zemědělství však nikdy nedokázalo vyprodukovat dostatek potravin. Válečná situace tak vedla k expanzi a získávání nových zdrojů pro zásobování Německa. Tato bakalářská práce se snaží zjistit, jakou roli hrály potraviny v rámci celkové koncepce ovládnutí jednotlivých území Evropy. Zkoumá, jak velký vliv na utváření potravinové politiky nacistického Německa měly hlavní instituce a osobnosti zemědělského sektoru. Pomocí srovnání situace na okupovaných územích Protektorátu Čechy a Morava a Polska se pak snaží objasnit, podle jakých podmínek byly zemědělské produkty a potraviny z okupovaných území získávány.
|
|
|
České herečky evropského formátu - Lída Baarová a Sylva Langová
Vondráčková, Eva ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce se zabývá životními a hereckými osudy dvou českých hereček, které i přes svou emigraci nezanevřely na svá původní povolání a více či méně úspěšně pokračovaly i v zahraničí. Lída Baarová pracovala v Německu, Itálii a Španělsku, nakonec se usadila v rakouském Salzburku, kde nakonec také zemřela. V Čechách je dnes známá pouze z černobílých filmů a pro svůj poměr s nacistickým pohlavárem Josephem Goebbelsem. Sylva Langová odešla do Anglie za svým manželem, narozdíl od Baarové žila poklidným rodinným životem a více než filmu se věnovala divadlu. Stála u zrození Rádia Svobodná Evropa a v Londýně založila hereckou společnost pro české emigranty.
|
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin
Kaiserová, Jana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Má diplomová práce Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin zachycuje historii a vývoj obce Slavhostice, ležící v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín, v důležitých dějinných okamžicích. V době první světové války, v době meziválečné, druhé světové války a poválečné. Dále se zaměřuje na jednotlivá témata, a to na školu a děti školou povinné, na kulturní život a různé obecní spolky a hospodářskou situaci. Cílem mé práce je zobrazit spojitost, a naopak i kontrast mezi velkými a malými dějinami. Zobrazit vliv světového vývoje na chod této malé obce a zároveň ukázat, jak si žije svým vlastním životem událostem navzdory. Události v obci jsou zde vykresleny na základě kronik, účetních knih, korespondence, domovských listů, fotografií a mnoha dalších dokumentů, mapujících historii obce. Jako doplnění posloužily pak vzpomínky dvou jejích obyvatel. Měla by být přínosem pro regionální dějiny.
|
|
| |
host ::
RSS.