|
| |
|
|
Volný čas za první republiky pohledem kulturních dějin
THONOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se věnuje problematice volného času za první Československé republiky, tedy ve 20. a 30. letech 20. století. Využívá přístupů a poznatků kulturních dějin. Ve své úvodní části podává přehled a vymezení základních termínů, od pojmu volného času až po pojem kulturních dějin. Cílem práce je představit a popsat vybrané obsahy volného času za první republiky, zejména související s pobytem v přírodě a péčí o lidské tělo. V jednotlivých kapitolách jsou zpracována následující témata: cestování, turistika, skauting, tramping, letní byty, lázeňství a tělovýchovné organizace.
|
|
|
Šumavský srub jako místo paměti
Schambergerová, Tereza ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce se zabývá malou trampskou lokalitou na jednom ze šumavských vrcholků. Mapuje na základě dostupných pramenů a zejména výpovědí narátorů jednotlivé etapy a historii konkrétního srubu. Zachycuje a charakterizuje autority a komunity svázané se srubem a zasazuje místo do jejich kontextu. Popisuje zejména organizaci CHKO Šumava a obsáhle se věnuje trampingu jako fenoménu trávení volného času v období existence srubu. Hledá odpovědi na otázky, kdo je tramp a proč je srub v komunitě významnou lokalitou. Pátrá po společných prvcích mezi jednotlivými narátory a odpovídá také na zásadní otázku, co definuje skutečného trampa a jestli je zkoumaná lokalita skutečně trampským místem. Klíčová slova Orální historie, srub, tramping, CHKO Šumava, ochránci přírody, vojenské hlásky.
|
|
|
Publicistický podcast. Fenomén trampingu
Palát, Daniel ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Tramping je jedinečný československý fenomén, se kterým je spojená jedna z nejvýznamnějších subkultur v historii země. Jeho počátky sahají až před první světovou válku a během více než sto let existence se měnila jeho podoba i vztah k většinové společnosti. Tato práce tramping představuje pomocí publicistického podcastu, ve kterém tramping popisují jak dva odborníci na toto téma, tak i dva z nositelů trampingu. Podcast doprovází teoretická část práce, která shrnuje teoretické poznatky jednak o podcastu jako formě a jednak o trampském hnutí. Dále také popisuje proces produkce podcastu a vyhodnocuje jeho výsledek.
|
|
|
Vliv nekoedukovaných turistických oddílu na vytváření identity jejich členů - případová studie
Švorcová, Tereza ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem nekoedukovaných turistických oddílů na vytváření identity jejich členů. Cílem práce je odhalit, jaký vliv má na děti jejich členství v nekoedukovaném turistickém oddíle. Jak tato volnočasová aktivita ovlivňuje jejich identitu a také jaký má dopad na vývoj dětí. Teoretická část práce je věnována socializaci, sociálnímu prostředí, genderu, genderové socializaci a genderovým stereotypům. Dále vlivu vrstevníků a vrstevnických skupin na socializaci dětí a problematice správného využití volného času. Pro účely práce byly provedeny polostrukturované rozhovory se všemi stranami, které se podílejí na fungování těchto oddílů, tedy vedoucími, instruktory, rodiči a samozřejmě též současnými i bývalými členy a členkami oddílů. Pro porovnání některých výpovědí, byl proveden rozhovor s vedoucí oddílu, který funguje velmi podobně, ale je nekoedukovaný. Výsledky ukázaly, že nekoedukované oddíly jsou pro děti přínosem, neboť díky nim mají příležitost, dostat se k činnostem, které v běžné společnosti většinou zastávají příslušníci opačného pohlaví. To vše navíc bez zatížení genderově motivovanými společenskými předsudky. Velký vliv na chod oddílu, charakter provozovaných činností a potažmo i na vývoj dětí a formování jejich identity má smýšlení a přístup vedoucích. V...
|
|
|
Kultura volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce se věnuje problematice volného času v době dovolené v meziválečném období. Hlavní zájem se soustředí zejména na fenomén letních bytů, jeho charakter, vnímání ve společnosti a specifické postavení ve vztahu k volnému času. Práce nesleduje pouze letní byty, které fungovaly jako symbol dobrého postavení a těšily se značné popularity mezi střední třídou, ale rovněž tramping a zárodky chataření, které tak dokreslují prvorepublikovou atmosféru a dobové postoje k volnočasovým, převážně letním aktivitám. Klíčová slova: Životní styl, volný čas, letní byty, tramping, chataření
|
|
|
Příroda jako mýtus
Charvát, Jakub ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Co je to "příroda"? Jaké významy jí lidé přikládají a co od ní očekávají? Jak se měnilo chápání přírody v různých historických obdobích a u různých společenských skupin? Na tyto otázky hledá práce odpovědi na základě beletrie i historických pramenů. Jako metodologický nástroj je využit Barthesův dvojstupňový systém značení. Práce je rozdělena do čtyř historických období: 19. Století, 1918-1938, 1938-1989 a od roku 1989 do současnosti. Práce se zaměřuje jak na beletrii, tak i na memoárovou literaturu a historii hnutí spojených s pobytem v přírodě. Věnuje se také estetice a ekologii. V poslední části práce je zmíněno také zobrazení přírody v reklamě. Nejčastějším typem zobrazení je příroda jako místo úniku, v doslovném i přeneseném významu. klíčová slova: příroda, turistika, tramping, scouting, woodcraft, chataření a chalupaření, ekologie
|
|
| |
|
|
Jak být trampem. Mediální polemika o charakteru subkultury na přelomu dvacátých a třicátých let
Kuliš, Jan ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá polemikou mezi subkulturními časopisy Tramp a Naše osady ohledně pojetí trampské identity a politizace subkultury trampingu v letech 1929 až 1931. Zkoumá tzv. rudý tramping - příklon části trampů ke komunismu, s tím související politizaci subkultury a jeho vývoj, za jehož platformu bývá považován časopis Tramp; stejně tak jako kritiku tohoto přístupu od časopisu Naše osady hlásícího se k nepolitickému trampingu. Výsledkem této práce je rozčlenění politizace subkultury ve sledovaném období na tři etapy: snahu poslance Jiřího Stříbrného a médií v jeho vlastnictví o politizaci subkultury směrem k jeho politice, politizace i deklarativně nepolitických členů subkultury proti regulaci trampování tzv. Kubátovou vyhláškou v roce 1931, která byla vyvrcholením morální paniky z trampingu, a komunistickou politizaci trampů. Závěrem práce konstatuje, že časopis Tramp sice byl platformou rudého trampingu, ale až v druhé půli své existence, nikoli po celé období, a že jako rudý tramping lze označit jeho levicové a později i komunistické směřování, které však zůstává převážně na ideologické rovině, než aby otevřeně šlo o vzývání KSČ. Dále práce zjišťuje, že polemiku oproti předpokladům odborné literatury nelze personifikovat na spor mezi trampskými novináři Bobem Hurikánem a Gézou Včeličkou,...
|
|
|
Vznik a počáteční vývoj meziválečného letoviska Pikovice
Keprta, Štěpán ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se v širším kontextu zabývá rekreačními aktivitami na konci 19. a počátku 20. století. Ve společnosti dochází v tomto období k významným změnám v rámci procesu tzv. industrializace, kterou se zabývá teoretická část práce. Sílící střední vrstva společnosti hledá způsob demonstrace svého postavení a nachází jej právě ve volnočasových aktivitách. Lidé vstupují do tělovýchovných a sportovních a turistických klubů, do okrašlovacích spolků a obecně se věnují kulturnímu dění, které má zpravidla i nacionální podtext. Součástí je také kapitola věnující se kulturní ekologii. Tento oddíl končí rozborem dobového románu na toto téma. Empirická část práce se soustřeďuje na vznik a vývoj letoviska Pikovice, které sloužilo zejména pražskému obyvatelstvu. Její úvodní část se stručně věnuje přírodním a geografickým podmínkám oblasti, historii místního dění a předpokladům vzniku budoucího letoviska. Na ni pak navazuje stěžejní kapitola, která podrobně popisuje a mapově a graficky zobrazuje postup výstavby rekreačních objektů. Následně je také analyzována sociální charakteristika jejich majitelů a zúčastněných stavebních firem. V úplném závěru práce dokumentuje vývoj krajiny v důsledku výstavby letoviska. Klíčová slova: Pikovice, Rekreace, Vily, Chaty, Tramping, Industrializace, Venkov
|
host ::
RSS.