|
|
Spontánní regrese melanomu prasat linie MeLiM
Plánská, Daniela
Melanom je kožní nádor vznikající z melanocytů - kožních buněk nesoucích pigment melanin. Melanom patří mezi imunogenní nádory, s čímž je také pravděpodobně spojen poměrně hojný výskyt částečné spontánní regrese (SR). Melanoma-bearing Libechov Minipig (MeLiM) představují speciálně vyšlechtěný zvířecí modelový organismus, který je postižen většinou nodulárními melanomy podléhajícími u zhruba 2/3 nemocných zvířat úplné SR. Položili jsme si tedy otázku, jakou úlohu hraje ve SR melanomu linie MeLiM imunitní reakce spojená s destrukcí nádorových buněk a též proteiny asociované s extracelulární matrix (ECM), jejichž změna exprese odráží přestavbu destruované nádorové tkáně. Realizovali jsme rozsáhlou časosběrnou studii, ve které jsme u kožních melanomů odebraných od jedinců linie MeLiM ve stáří 3, 4, 6, 8, 10, 12, 20 a 32 týdnů (5-10 vzorků v každé věkové kategorii) imunohistochemicky sledovali expresi kolagenu IV, lamininu, fibronektinu, tenascinu C i MMP-2 a průtokovou cytometrií jsme monitorovali zastoupení základních subpopulací imunitních buněk v krvi a v nádoru. Vyšší exprese kolagenu IV, lamininu a MMP-2 pozitivně korelovala s přítomností melanomových buněk. Exprese kolagenu IV i lamininu v oblastech s melanomovými buňkami naznačovala možné přežívání nádorových buněk díky interakci se zmíněnými...
|
|
|
Vývoj nových postupů léčby B buněčných malignit pomocí imunoterapie založené na geneticky modifikovaných T lymfocytech
Novotná, Natálie ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
CAR T buněčná terapie představuje slibnou metodu v léčbě hematologických malignit. Genová imunoterapie využívá speciálně upravené T buňky, které na svém povrchu exprimují chimerní antigenní receptor (CAR). Modifikované T lymfocyty jsou schopny na základě specifických povrchových markerů rozpoznat a zničit cílové buňky. Ačkoli se CAR T buněčná terapie využívá v klinické praxi, existuje řada omezení, která snižují její účinnost. Cílem diplomové práce je prozkoumání nových možností zefektivnění celé terapie prostřednictvím endogenní sekrece interleukinů (IL 21) pod kontrolou inducibilních promotorů, a tím posílit perzistenci a expanzi CAR T buněk tímto účelem byly zkonstruovány inducibilní expresní systémy obsahující gen pro CAR19 receptor specificky rozpoznávající molekulu CD19 a gen pro interleukin umístěný pod inducibilními promotory NFAT nebo NR4A. Sestavené vektory byly elektroporovány do PBMC buněk s využitím PiggyBac transpozonového systému pro dosažení stabilní exprese buněčnou linií RAMOS byla získána data měřením na průtokovém cytometru a metodou ELISA. Na základě výsledků je patrné, že stimulované CAR T buňky jsou schopny generovat vyšší koncentrace interleukinů, kde klíčovým faktorem pro jejich produkci je mimo jiné i vhodně zvolený promotor. V další fázi výzkumu byla potvrzena důležitost pozice...
|
|
|
Mechanismy prezentace antigenu v etiopatogenezi celiakie.
Hudec, Michael ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
1 ABSTRAKT Celiakie (CeD) je chronické autoimunitní onemocnění, které se rozvíjí jako odpověď imunitního systému na přítomnost lepku (glutenu) v tenkém střevě. CeD se projevuje nejen klasickými střevními příznaky: bolest břicha, obstipace nebo diarrhea, ale i celkovými méně běžnými příznaky: anémie, osteoporóza, psychiatrické poruchy či poruchy menstruačního cyklu. HLA rizikové alely predisponující ke vzniku celiakie jsou HLA-DQ2 (DQA1*05:01 / DQB1*02:01) a HLA-DQ8 (DQA1*03:01 / DQB1*03:02). Další polymorfismy asociované s celiakií ležící mimo HLA lokus (6p21.3) se nacházejí v oblastech 5q32 a 19p13, avšak s neobjasněnou souvislostí s rozvojem CeD. Glykoproteiny HLA II. třídy jsou exprimovány na buňkách prezentujících antigen (APC), mezi které patří dendritické buňky, makrofágy a B lymfocyty. Jedním z několika možných prekurzorů dendritických buněk jsou monocyty, které cirkulují v krevním řečišti. Odchylky ve frekvenci intermediárních monocytů jsou přímo asociovány s autoimunitními onemocněními, jako jsou Crohnova choroba či revmatoidní artritida. Je známo, že monocyty pacientů s CeD reagují na přítomnost glutenu prozánětlivě. Z toho lze vyvodit, že v případě CeD vzniká odpověď na gluten dříve, než aktivací T lymfocytů specifických na gluten. Konvenční způsob přímé interakce imunitních buněk je dnes...
|
|
|
The role of the interaction of LCK with CD4/CD8 coreceptors
Cesneková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
LCK kináza zásadne reguluje T bunkovú signalizáciu a interaguje s CD4 a CD8 koreceptormi, ktoré sú nevyhnutné pre vývoj T buniek a diferenciáciu na ich dve základné línie. Úloha koreceptorov, rovnako ako úloha ich väzby na LCK je stále diskutabilná, napriek tomu, že je študovaná už desaťročia. Cieľom tejto diplomovej práce je objasniť dôležitosť väzby LCK s koreceptormi v signalizácii a vývoji CD8+ T buniek a adresovať význam serínových aminokyselinových zbytkov v endocytóze CD4 sprostredkovanej kinázou LCK. Na skúmanie tejto problematiky sme použili rôzne varianty LCK s mutáciami na mieste väzby s koreceptormi alebo v katalytickej doméne, exprimované v myšiach a v bunkových líniách. Ako prvé sme testovali kinázovú aktivitu LCK. V druhej časti sme ukázali, že CD8 má ako závislú tak nezávislú funkciu od väzby s LCK. Potom sme skúmali neskorú fázu vývoja CD8+ T buniek a zistili sme, že neprítomnosť LCK-CD8 interakcie sa na fenotype buniek prejavuje len veľmi málo. Ovplyvňuje totiž len CD8+ tymocyty po pozitívnej selekcii a len ich odpoveď na nízkoafinitný antigén. Nakoniec sme ukázali, že CD4 koreceptor s troma mutáciami serínových zbytkov na alanínové je rovnako závislý na väzbe s LCK ako prirodzená forma CD4. Naša práca vrhá nové svetlo na problematiku väzby LCK s koreceptormi a podčiarkuje jej...
|
|
|
Spontánní regrese melanomu prasat linie MeLiM
Plánská, Daniela ; Horák, Vratislav (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Bartůňková, Jiřina (oponent)
Melanom je kožní nádor vznikající z melanocytů - kožních buněk nesoucích pigment melanin. Melanom patří mezi imunogenní nádory, s čímž je také pravděpodobně spojen poměrně hojný výskyt částečné spontánní regrese (SR). Melanoma-bearing Libechov Minipig (MeLiM) představují speciálně vyšlechtěný zvířecí modelový organismus, který je postižen většinou nodulárními melanomy podléhajícími u zhruba 2/3 nemocných zvířat úplné SR. Položili jsme si tedy otázku, jakou úlohu hraje ve SR melanomu linie MeLiM imunitní reakce spojená s destrukcí nádorových buněk a též proteiny asociované s extracelulární matrix (ECM), jejichž změna exprese odráží přestavbu destruované nádorové tkáně. Realizovali jsme rozsáhlou časosběrnou studii, ve které jsme u kožních melanomů odebraných od jedinců linie MeLiM ve stáří 3, 4, 6, 8, 10, 12, 20 a 32 týdnů (5-10 vzorků v každé věkové kategorii) imunohistochemicky sledovali expresi kolagenu IV, lamininu, fibronektinu, tenascinu C i MMP-2 a průtokovou cytometrií jsme monitorovali zastoupení základních subpopulací imunitních buněk v krvi a v nádoru. Vyšší exprese kolagenu IV, lamininu a MMP-2 pozitivně korelovala s přítomností melanomových buněk. Exprese kolagenu IV i lamininu v oblastech s melanomovými buňkami naznačovala možné přežívání nádorových buněk díky interakci se zmíněnými...
|
|
|
Roles of antigen presenting cells in regulation of Th17 response against Candida albicans
Böhmová, Helena ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Kostovčíková, Klára (oponent)
Candida albicans je běžný patobiont, který osidluje mukózní povrchy napříč tělem svého hostitele. Ve zdravých jedincích se vyskytuje jako neškodná součást mikrofory. V imunokompromitovaných jedincích se však C. albicans stává patogenní a způsobuje rozsáhlé mukózní infekce, kdy v nejvážnějších případech uniká do krevního řečiště a způsobuje život ohrožující infekce tkání uvnitř svého hostitele. Ačkoliv součásti přirozené imunity, které zajišťují časnou imunitní odpověď proti C. albicans jsou poměrně dobře popsány, současné znalosti týkající se T buněčné odpovědi proti této kvasince jsou relativně omezené. Několik populací antigen-prezentujících buněk bylo doposud propojeno s nastavením protektivní Th17 odpovědi proti C. albicans - například přirozené lymfoidní buňky typu 3, konvenční dendritické buňky a CX3CR1+ mononukleární fagocyty. Buněčné a molekulární mechanismy, které indukují C. albicans-specifcké T buňky, však zůstávají nepopsané. Tato práce se zaměřuje na roli přímé prezentace antigenů na MHCII molekulách jednotlivými populacemi antigen-prezentujících buněk v indukci antigenně-specifckých T buněk rozeznávajících C. albicans. Tato problematika je zkoumána v kontextu mukózní kolonizace i krevní infekce touto kvasinkou. V první části práce jsou shrnuta dostupná data zabývající se...
|
|
|
In vitro modulace imunitních buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění
Kalkušová, Kateřina ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Tradiční léčba je založena na chirurgickém odstranění nádoru, radioterapii a chemoterapii. V poslední době přibývají nové možnosti terapie, mezi které patří i imunoterapie. Imunoterapie nádorů je nepochybně velmi perspektivní variantou léčby, která v posledních několika dekádách zažila mnohé úspěchy. Nicméně stále existuje řada pacientů, která na dnešní imunoterapeutické ocnění je adoptivní buněčná imunoterapie využívající připravené imunitní buňky účastnící se boje proti Většina výzkumu se soustředí na využití T buněk, ačkoliv se pozornost upíná i na jiné buněčné typy, mezi které patří i dendritické buňky. Právě na modulaci dendritických buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění se zaměřuje tato diplomová práce. Praktická část práce se věnuje hodnocení vlivu beta u na maturaci dendritických buněk monocytů. Klíčová slova: Adoptivní buněčná imunoterapie, dendritické buňky, beta nádorová onemocnění
|
|
|
Mechanisms of the tolerance and homeostasis of immune cells
Tsyklauri, Oksana ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
(Czech Version) Schopnost imunitního systému tolerovat vlastní antigeny a současně vytvářet vhodné reakce na patogeny je nezbytná pro přežití organismu. Navzdory dlouhodobému výzkumu mnoho detailů mechanismů autotolerance není stále dobře pochopeno. Cílem této práce je rozšířit naše znalosti o mechanismech imunitní. Jádro disertační práce tvoří pět publikací, které se týkají dvou hlavních výzkumných směrů. První se zabývá mechanismy periferní imunitní tolerance, které zprostředkovávají regulační T-lymfocyty. Ukázali jsme, že Tregy zvyšují kvorum autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů nutné pro indukci autoimunity. Kromě toho jsme identifikovali novou podskupinu antigen-stimulovaných CD8+ T-lymfocytů, které expandují v nepřítomnosti Tregů. Nazvali jsme je super-efektorové T-lymfocyty. Zjistili jsme, že podávání IL- 2 mimikuje nepřítomnost Tregů, tedy indukuje super-efektorové T-lymfocyty a zvyšuje imunitní odpověď CD8+ T-lymfocytů v modelu autoimmunity a rakoviny. Naše výsledky ukazují, že hlavní supresní mechanismus Tregů omezuje dostupnost IL-2 pro CD8+ T-lymfocyty. Kromě toho jsme v rámci spolupráce ukázali, že signalizace přes MyD88 v thymických buňkách je přispívá k vývoji Tregů a následnému pro nastolení imunitní tolerance. Druhý směr se zabývá ciliopatií Bardet-Biedlova syndromu (BBS). I přes četné...
|
|
|
Immunomodulation of dendritic cells by adenylate cyclase toxin from B. pertussis
Jáňová, Hana ; Adkins, Irena (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Bordetella pertusis je gram-negativní bakterie, která způsobuje onemocnění černý kašel. Mezi hlavní faktory virulence této bakterie se řadí adenylát cyklázový toxin (CyaA), který se uplatňuje v kolonizaci hostitele. Toxin se váže s vysokou afinitou na myeloidní fagocyty nesoucí na svém povrchu CD11b/CD18 integrin, proniká do jejich cytosolu a negativně ovlivňuje jejich schopnost fagocytosy, chemotaxe a oxidativního vzplanutí. Dále také CyaA ovlivňuje spektrum sekretovaných cytokinů u dendritických buněk (DC) stimulovaných LPS a moduluje jejich maturaci tím, že působí na expresi ko-stimulačních molekul. V této práci jsme se zabývali vlivem CyaA toxinu na schopnost myších DC z kostní dřeně presentovat ovalbuminové epitopy vnesené CyaA-AC- toxoidem a aktivovat CD4+ a CD8+ T-buňky. Dále jsme se snažili zjistit, zda DC ovlivněné působením CyaA snižují CD4+ T buněčnou odpověď v důsledku sníženého antigenního příjmu nebo jeho zpracování pro presentaci na MHC molekulách II. třídy. CyaA také snižuje CD8+ T-buněčné odpovědi, proto jsme se zaměřili na vliv toxinu na proteolytickou aktivitu proteasomu a na možné ovlivnění prezentace peptidů na MHC molekulách I. třídy. Zjistili jsme, že zvýšená hladina cAMP v DC snižuje presentaci ovalbuminových epitopů vnesených CyaA-AC- toxoidem na MHC molekulách I. a II....
|
|
|
Nový chimérický antigenní receptor (CAR) pro terapii infekce lidským cytomegalovirem (HCMV)
Kroutilová, Marie ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV, Herpesviridae) může způsobit vážné komplikace infikovaným pacientům podstupujícím transplantaci krvetvorných buněk. V současné době jsou pacienti léčeni antivirotiky nebo jsou využívány HCMV-specifické T lymfocyty seropozitivního dárce štěpu. V této práci byla zkoumána možnost zacílení HCMV-nespecifických T lymfocytů seronegativního dárce na HCMV-infikované buňky pomocí chimérického antigenního receptoru (CAR), tj. uměle zkonstruovaného receptoru pro T lymfocyt. Jako cíl pro tento receptor byl vybrán virový glykoprotein B (gB). Pro konstrukci CAR proti gB (gBCAR) byla použita publikovaná sekvence jednořetězcového variabilního fragmentu lidské protilátky. Po ověření produkce a povrchové lokalizace v buněčných liniích byl gBCAR vnášen do lidských T lymfocytů pomocí lentivirových vektorů. Jako cílové buňky byly použity lidské embryonální fibroblasty (LEP) infikované HCMV, u kterých byla prokázána povrchová exprese gB. Funkčnost gBCAR byla ověřena inkubací modifikovaných T lymfocytů s infikovanými buňkami a následnou analýzou média pro zjištění koncentrace IFNγ, která byla signifikantně vyšší u gBCAR T lymfocytů inkubovaných s HCMV-LEP oproti kontrolám. Dosažené výsledky ukazují specifitu gBCAR vůči HCMV-infikovaným buňkám a poskytují základ k dalšímu funkčnímu testování a...
|
host ::
RSS.