|
|
Open data, open source software a právo
Končitý, Patrik ; Míšek, Jakub (oponent) ; Myška, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se bude zabývat právní problematikou fenoménu otevřených dat a open source softwaru. Praktickým výstupem je vytvoření aplikace, která bude ditribuována pod open source licencí a bude využívat otevřená data. V teoretické části práce jsou nejdříve popsány právní aspekty které vznikají při vytváření programu a zároveň je zde přiblížena současná evropská a česká legislativa. Dále je zde popsán pojem Free a open source softwaru, druhy autorství, práva autora či zvláštní práva pořizovatele databáze. V další pasáži jsou probrány licence a následně je zmíněna veřejná licence pod kterou bude distribuována aplikace. Následuje kapitola pojednávající o konkrétních problémech související s autorskoprávní ochranou. Druhá část teoretické práce řeší otevřená data. Nejdříve je objasněn tento pojem a poté je uvedena unijní a česká legislativa, která se pojí s otevřenými daty. Pak je pozornost upřena na formáty otevřenosti otevřených dat a způsoby poskytování. A nakonec jsou uvedeny konkrétní problémy, které mohou vznikat při užívání otevřených dat. V další části bakalářské práce je řešen praktický výstup, android aplikaci, která splňuje definici free and open source softwaru. Nejdříve je zde provedena analýza dat. Po analýze následuje vybrání vhodné datové sady a poté jsou rozebrány podmínky užití datových sad. V dalších kapitolách už je více řešena technická stránka věci. Je popsána volba platformy, jazyka a vývojového prostředí, je zmíněna veřejná licence, jež bude použita pro distribuci a také zde bude rozebrána platforma, kde bude aplikace distribuována. Kapitola funkcionality aplikace popíše zamýšlenou funkcionalitu a rozvržení aplikace. Poslední kapitola popisuje samotné řešení aplikace. Je zde popsán princip klíčových částí pro aplikaci jako například vytváření tabulek, graf či implementace kvízu.
|
|
|
Právo společníka na informace v kapitálových obchodních korporacích
Špačková Pružinská, Lucia ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Tomášek, Petr (oponent)
Právo společníka na informace v kapitálových obchodních korporacích Abstrakt Rigorózní práce pojednává o jednom z nejzákladnějších a zároveň nejvýznamnějších práv každého společníka obchodní korporace, a to o právu na informace. Cílem této práce je popis institutu práva na informace v poměrech kapitálových obchodních korporacích, tedy ve společnosti s ručením omezeným a ve společnosti akciové. Práce se zaměřuje zejména na podstatu tohoto institutu a principy jeho fungování, přičemž zdůrazňuje rozdíly právní úpravy v rámci jednotlivých forem kapitálových korporací a důvody, ze kterých tyto odlišnosti pramení. Zároveň je cílem této práce odpovědět na otázku, jaké jsou limity práva na informace, tedy jaké informace, a za jakých podmínek, jsou společnosti společníkům povinny poskytnout a jaké už nikoliv. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola je obecným úvodem do tématu, jejímž cílem je nastínit podstatu institutu práva na informace a jeho význam. Druhá kapitola je zaměřena na právní úpravu práva na informace ve společnostech s ručením omezeným. Je v ní pojednáno zejména o podmínkách uplatnění práva na informace, včetně požadavků na žádost společníka o poskytnutí informací, o kritériu potřebnosti požadovaných informací, či o důvodech pro odmítnutí poskytnutí informací. Teze jsou podpořeny...
|
|
|
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace o společnosti a na nahlížení do dokladů společnosti
Gloserová, Anna ; Flídr, Jan (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Název diplomové práce v českém jazyce: Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace o společnosti a na nahlížení do dokladů společnosti Abstrakt v českém jazyce Předkládaná práce si klade za cíl analyzovat právní úpravu práva společníka společnosti s ručením omezeným na informace o společnosti a na nahlížení do dokladů společnosti. Práce je rozčleněna do úvodu, pěti částí definujících charakter společnosti s ručením omezeným a účastí v ní a analyzujících právo na informace largo sensu ve společnosti s ručením omezeným a závěru. V první části se autorka práce zaměřuje na zasazení předmětné problematiky do kontextu práva společnosti s ručením omezeným, aby pro účely dalších částí byla zřejmá povaha účasti ve společnosti s ručením omezeným, stejně tak jako povaha této formy obchodní korporace jako takové. Druhá část se věnuje genezi právní úpravy informačního práva ve společnosti s ručením omezeným na našem území. A dále je snahou autorky v této části práce charakterizovat právo společníka na informace a na nahlížení do dokladů společnosti především za pomoci judikatorních vymezení. Třetí část se zaměřuje na výkon práva na informace largo sensu a rozebírá podmínky jeho výkonu, možnosti pořizování kopií dokladů společnosti, dobu trvání informačního práva, ale i možnost poskytovat informace o...
|
|
|
Postoje malých obcí k žádostem o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Iran, Jakub ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na zjištění postojů malých obcí k žádostem o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Hlavním cílem práce je prozkoumat tyto postoje a pokusit se nalézt příčiny negativních postojů. Zároveň je také ambicí 1) analyzovat využitelnost práva na informace v kontextu malých obcí a 2) pokusit se navrhnout možná opatření, která by mohla zmenšit negativní postoje starostů a starostek malých obcí k právu na informace. V diplomové práci je na starosty malých obcí pohlíženo optikou teorie liniových pracovníků, jejichž činy mají reálný dopad na implementaci veřejných politik. Souběžně s tím je okrajovým konceptem policy failure, které se dívá na zákon o svobodném přístupu k informacím jako na příklad selhání veřejných politik.
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí
Hodina, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí - Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na potenciální konflikt a vzájemnou interakci práva na informace a ochrany soukromí dotčených osob při aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V přístupu a argumentaci autora se kloubí pozice úřední osoby povinného subjektu, jakož i nadřízeného (odvolacího) orgánu, a to díky jeho působení na pozici právníka Odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Není pochyb o tom, že právo na informace je nezbytností každé moderní společnosti, resp. moderního státu. Právo na informace poskytuje každé osobě, nikoli jen občanovi, efektivní nástroj, kterým se může dobrat obecných informací širokého spektra v působnosti veřejného sektoru. Tento nástroj je v současné době velmi účinný a zajišťuje spolu s jinými instrumenty vyšší míru transparentnosti veřejného sektoru. Stinnou stránkou tohoto nástroje je negativní dopad na dotčené osoby, které mohou být dotčeny na svých právech, zejm. právu na soukromí. Tento dopad je zvláště patrný ve vztahu k problematice příjemců veřejných prostředků. Rigorózní práce je členěna do tří částí. Teoretický výklad úvodní části je věnován především lidskoprávním aspektům dané problematiky. Tento výklad a jeho...
|
|
|
Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu
Martinec, Tomáš ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu porovnává případ Bradleyho Manninga, který je obviňován jako zdroj úniků v aféře Wikileaks, s precedentním případem Daniela Ellsberga ze začátku 70. let 20. století. Ellsberg tehdy poskytl deníku New York Times kopii přísně tajné vládní studie zabývající se americkou politikou vůči Vietnamu v poválečném období. Práce tvrdí, že přestože zejména formou provedení se oba úniky do značné míry liší, vládní postup vůči oběma zdrojům byl neadekvátní a řízení s Manningem by mohlo být prohlášeno za zmatečné, podobně jako v případě Daniela Ellsberga. Práce dále tvrdí, že i pokud by se Manningův případ dostal před soud, je možné vysledovat několik argumentů v prospěch obhajoby.
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb.
Žižková, Šárka ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb. Abstrakt V úvodu své práce jsem si vytyčila cíl poskytnout komplexní přehled o subjektech podléhajících informační povinnosti dle informačního zákona. V průběhu načítání podkladů jsem se seznámila s množstvím soudních rozhodnutí, legislativních dokumentů a odborné literatury, přičemž tyto poznatky jsem se pokusila aktivně začlenit a komentovat v textu své práce tak, abych co nejvěrněji vykreslila tendence v jednotlivých sporných částech této problematiky. V první kapitole poskytuji rozbor pojmu "informace" dle informačního zákona v porovnání s pojmem "utajená informace" dle návrhu novely zákona č. 412/2005 Sb.. Ve druhá kapitole jsem nastínila mezinárodní kontext práva na informace, především z pohledu Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Třetí kapitola popisuje ústavněprávní vymezení práva na informace v kontextu českého právního řádu, resp. Listiny základních práv a svobod a jejího čl. 17, který tvoří základ ústavního informačního práva v České republice. Ve čtvrté kapitole se zabývám informačním zákonem, který je prováděcím právním předpisem ústavního základu informačního práva, konkrétně je touto kapitolou poskytnut popis pravidel pro poskytování informací...
|
host ::
RSS.