|
|
Přínosy projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy
Řešátková, Klára ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozitivními přínosy, negativními dopady a případnými bariérami vznikajícími při implementaci projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první řadě zabývá definicemi základních pojmů souvisejících s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, jeho ukotvením v legislativě, současnými formami a metodami DVPP a v neposlední řadě motivací pedagogických pracovníků k jejich dalšímu vzdělávání. Dále se teoretická část podrobněji zaměřuje na samotný projekt Erasmus+ jako jednu z forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na základní škole, na jeho stanovené obecné a specifické cíle, na strukturu projektu, výhody a nevýhody, přínosy pro pedagogické pracovníky, a tím i pro školu jako vzdělávací instituci. Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem s cílem popsat implementaci projektu Erasmus+ do vybrané základní školy a identifikovat hlavní přínosy, překážky a bariéry této implementace pohledem vedení školy a pedagogických pracovníků. Tento průzkum je realizován pomocí dotazníkového šetření a polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými respondenty, kteří jsou účastníky projektu Erasmus+, a se zástupci z vedení základní školy. V samotném vyhodnocení průzkumu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Digitální technologie v životě českých škol
JANČIJOVÁ, Markéta
Práce se zabývá postoji pedagogů a rodičů k sílícímu trendu posilování digitálních kompetencí u žáků i učitelů na prvním stupni ZŠ. Teoretická část práce je věnována historicky postupnému pronikání důležitosti vzdělávání ve vztahu k technologiím do legislativních dokumentů, ze kterých školy vycházejí, a vysvětlení nových pojmů, které se začaly s novou dekádou digitalizace českého školství často objevovat v diskuzích zaměřených na technologie ve výuce. Praktická část výzkumu je realizována za pomoci pilotního šetření v prostředí běžných ZŠ i na školách, které se profilují jako alternativní, a to konkrétně polostrukturovanými rozhovory.
|
|
|
Vliv ředitele na další vzdělávání pedagogických pracovníků
Pokorná, Tereza ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem ředitele školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Hlavním cílem je zjistit a zhodnotit, jaký vliv má ředitel školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje pojem ředitele školy, popisuje jeho funkce a role, stanovuje kompetence ředitele základní školy. Dále se věnuje dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Jsou objasněny základní pojmy související s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, právní ukotvení a strategické dokumenty s problematikou související. Je uvedeno rozdělení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a současné metody vzdělávacích akcí. Práce také popisuje činnosti ředitele v procesu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve škole. Praktická část prezentuje výzkumné šetření, které na základě rozhovorů s řediteli škol a dotazníku pro pedagogické pracovníky popisuje, jak ředitelé tvoří plán dalšího vzdělávání. Zjišťuje, jestli se pedagogičtí pracovníci na plánu podílí, zdali ředitelé podporují své pracovníky v oblasti dalšího vzdělávání a jakým způsobem, a na základě získaných informací hodnotí další vliv ředitele školy na výběr dalšího vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, DVPP, kompetence...
|
|
|
Komunikace mezi pedagogickými pracovníky a vedením na konkrétní základní škole.
Láníčková, Michaela ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Tato práce se věnuje komunikaci na základní škole mezi vedením a pedagogickými pracovníky. V teoretické části jsou definovány pojmy komunikace, komunikace mluvená tedy osobní schůzky, telefonní hovory, porady a písemnou tedy komunikaci e-mailovou. Dále jsou definovány pojmy vedení školy a pedagogická pracovník. V praktické části je popsán výzkumný vzorek vybraná základní škola a dále se skládá z dotazníkového šetření, ve kterém bylo zjištěno, jaký typ komunikace na dané škole převládá, na jeho četnost a na preference typu komunikace u vedení a pedagogických pracovníků. To bylo doplněno o polostrukturované rozhovory, ty byly provedeny vždy s jedním z respondentů z dotazované skupiny tedy s jedním učitelem prvního stupně, druhého stupně, jedním asistentem pedagoga a jedním zástupcem z vedení. Z šetření vyplynulo, že nejpreferovanější a také dominantní typ komunikace je e- mailová komunikace, poté byla preferovaná osobní schůzka, naopak telefonní hovor nebyl preferovaný typ komunikace a u porad se neshodlo vedeni a asistenti pedagoga, kterým tento typ komunikace spíše vyhovuje s učiteli prvního a druhého stupně. To je z toho důvodu, že vedení preferuje osobní kontakt více jak neosobní e-maily a asistenti pedagoga na porady nemusí chodit, dostávají informace přes prostředníka, kterým speciální...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.