Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cybersecurity and national resilience in Estonia
Nicol, Cameron ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
This thesis is an attempt to analyse the relationship between the increasingly popular concept of national resilience and cybersecurity. National resilience is a concept that has permeated the security and policy making realms in recent times. This relationship is examined by using the Baltic nation of Estonia as a model due to the nation being regarded as the 'most digitally advanced in the world'. The main objective of the thesis is to investigate the relationship between cybersecurity and national resilience and discuss the implications of this relationship in the wider security context. The thesis begins by establishing if a nexus exists between the concept of national resilience and cybersecurity. In order to better understand the potential impact cyber security could have on a nation's resilience, it is important to establish the relationship between the two concepts. After the nexus is successfully established, the thesis then charts the development of the concept of resilience within the Estonian national security documents. The aim of this exercise is to demonstrate how the concept of resilience has been transformed over the years within an Estonian context while comparing its trajectory to the wider global trend of the concept. The research technique of content analysis is utilised to...
Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba
Viktorová, Iva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba" pojednává o severské spolupráci Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska od druhé poloviny 20. století se zaměřením na období od 90. let do roku 2008. Práce nejprve krátce představuje historii spolupráce ve Skandinávii do 90. let 20. století a popisuje dvě hlavní instituce severské spolupráce: Severskou radu a Severskou radu ministrů. Hlavní část práce analyzuje severskou spolupráci od 90. let 20. století, zaměřuje se na oblasti, v nichž je spolupráce rozvíjena, a popisuje konkrétní programy, projekty, instituce, cíle a výsledky spolupráce a zjišťuje, jak je spolupráce intenzivní a zda má stále co rozvíjet. Práce se také zabývá otázkou, jak ovlivnilo severskou spolupráci od 90. let zapojení tří pobaltských zemí, s nimiž po pádu železné opony začala spolupracovat. Zjištěním je, že původní severská spolupráce je rozvíjena stále intenzivně - to ukázala podrobná analýza severské spolupráce v 90. letech v hlavní kapitole - a zapojení Pobaltí se jí až na výjimky nedotklo. Pobaltské státy naopak poskytly severským zemím externí příležitost, jak se zapojit do spolupráce v Pobaltí a prostoru Baltského moře.
Ruská informační válka v pobaltských státech a její dopady na společnost
Andrle, Vít ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje fenomén ruské informační války cílené na tři pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V pěti kapitolách práce nejprve teoreticky rozebírá fenomén informační války, jeho specifické prvky a výhody, kvůli kterým ji používá Ruská federace používá, a následně přibližuje konceptuální předpoklady a podmínky k vedení informační války Ruskou federací právě v pobaltském regionu. Informační válka je v tomto ohledu chápána jako psychologický nátlak na populaci v pobaltských státech. To znamená, že jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Kremlu k prosazování jeho zájmů a vlivu, protože iniciátorem těchto informačních kampaní jsou ruská státní média, případně jejich zástupná média, která prosazují proruskou rétoriku. V empirické části se práce na základě konceptuálně stanovených faktorů a konkrétních událostí souvisejících s nimi zabývá diskursy a narativy šířenými v ruských či proruských médiích, které ve všech třech pobaltských zemích působí. Konkrétněji, analýza se zabývá obsahem těchto narativů, jejich rétorikou, specifickými vlastnostmi, kontextem a možnými dopady na společnost v pobaltských státech. Cílem této práce je tak pomocí obsahové analýzy zevrubně zanalyzovat význam a kontext jednotlivých narativů, stejně jako jejich možné cíle a dopady na společnost v...
Cybersecurity and national resilience in Estonia
Nicol, Cameron ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
This thesis is an attempt to analyse the relationship between the increasingly popular concept of national resilience and cybersecurity. National resilience is a concept that has permeated the security and policy making realms in recent times. This relationship is examined by using the Baltic nation of Estonia as a model due to the nation being regarded as the 'most digitally advanced in the world'. The main objective of the thesis is to investigate the relationship between cybersecurity and national resilience and discuss the implications of this relationship in the wider security context. The thesis begins by establishing if a nexus exists between the concept of national resilience and cybersecurity. In order to better understand the potential impact cyber security could have on a nation's resilience, it is important to establish the relationship between the two concepts. After the nexus is successfully established, the thesis then charts the development of the concept of resilience within the Estonian national security documents. The aim of this exercise is to demonstrate how the concept of resilience has been transformed over the years within an Estonian context while comparing its trajectory to the wider global trend of the concept. The research technique of content analysis is utilised to...
EU Conditionality and the Russian-speaking Minority in the Baltic States: Problems of Integration During and Beyond EU Accession
Gaziev, Farkhod ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Od zavedení kodaňských kritérií byla ochrana práv menšin důležitou politickou podmínkou stanovenou Evropskou unií (EU) pro kandidátské země. Tato práce zkoumá efektivitu podmíněnosti EU v baltských státech (Estonska, Lotyšska a Litvy) na změnu své menšinové politiky a její vliv na rusky mluvící menšiny v těchto státech. Hlavním těžištěm této práce je, že při procesu začlenění do EU sice byly podporovány práva menšin v baltských zemích, po níž byla rusky mluvící menšina částečně integrována. Nicméně, domácí odpor a potenciální hrozba Ruska zabránily snahám EU ovlivňovat výsledky jejich domácí politiky.
Energetická bezpečnost pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy
Havel, Zdeněk ; Zájedová, Iivi (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Energetická bezpečnost je v současné době často skloňované téma. Hovoří se o ní v souvislosti s řadou konfliktů v zemích třetího světa, které díky zásobám energetických surovin, jako jsou ropa a plyn ovlivňují energetický trh. Pro některé státy je však otázka zajištění energetické bezpečnosti otázkou životně důležitou. Takovým příkladem jsou pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou totiž závislé na dodávkách fosilních paliv z okolních zemí, a i když jsou členskými státy EU, až donedávna nebyly energetické trhy v Pobaltí liberalizovány a ani napojeny na zbytek evropské energetické infrastruktury. Je známým faktem, že hlavním dodavatelem fosilních paliv do Pobaltí je Ruská federace. Pobaltské státy se proto již od znovuzískání samostatnosti, snaží snížit vliv Ruské federace na pobaltský energetický trh. Tato diplomová práce se proto zabývá analýzou energetické bezpečnost všech tří pobaltských států. Práce pečlivě rozebírá všechny aspekty jejich energetických sektorů. Zkoumá jak historický vývoj regionu, díky kterému porozumíme vlivu Ruské federace na Pobaltí, tak i úroveň mezinárodní spolupráce pobaltských států s EU při zajišťování energetické bezpečnosti. Analýza se zaměří i na vztahy mezi jednotlivými pobaltskými státy a energetickou politiku, kterou zvolili pro svůj energetický sektor....
Srovnání ekonomického vývoje a hospodářské politiky pobaltských států mezi 1989 - 2015
Phamová, Xuan Mai ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Moje práce se zabývá ekonomickým vývojem a hospodářskou politikou pobaltských států po nabytí nezávislosti od Sovětského bloku v roce 1991. V práci tak popisuji hospodářskou politiku, jež vedla úspěšnému růstu ekonomiky a transformaci jejich centrálně plán tržní ekonomiku podle západního vzoru. To zapříčinilo i rychlý růst jejich ekonomik převážně letech 2000 až 2008, jež bylo zlatým obdobím pro pobaltské státy a získaly tak pojmenování "Baltští tygři". Následná hospodářská krize uvedla jejich ekonomiku do recese, nicméně pomocí podobné hospodářské politiky začaly opět růst a nakonec vstoupily do Eurozóny. Část práce je věnovaná historickému kontextu a podmínkám před nabytím nezávislosti pro lepší pochopení jejich postavení. Další kapitola, jež tvoří většinu práce je rozdělená do tří časových období, oddělena významným mezníkem pro pobaltské státy (tedy vstupem do EU, hospodářskou krizí a vstupem do Eurozóny). každé kapitole je stručně popsána politická situace nebo jiné důležité soc aspekty, následně realizovaná hospodářská politika všech tří států a srovnání makroekonomických faktorů, jak se vyvíjely v čase.
Baltic States: Lessons from the Crisis
Čermák, Jiří ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Herrmannová, Lenka (oponent)
V období 2000 -2007 byly Baltské státy nejrychlející se rozvíjející ekonomiky v Evropě, avšak v roce 2008 byly zasáhnuty velmi hlubokou recesí. Narozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy Baltské státy udržovaly fixní měnový kurz, což podnítilo diskusi o jejich vlivu na vývoj baltských ekonomik. Tato práce se zaměřuje na vnější nerovnováhy Baltských zemí, především pak ana- lyzuje jejich běžné účty platební bilance. Práce zkoumá skladbu jejich deficitů, jejich zdroje a zárověň zvažuje další faktory mající vliv na jejich vývoj. Detailní diskuze je pak věnována tokům mezinárodního kapitálu. Součástí práce je také empirická studie vztahu mezi měnovým kurzem a rovnováhou běžného účtu. Práce zjišťuje, že deficity běžných účtů nebyly udržitelné nejenom kvůli jejich vysokým hodnotám, ale také pro jejich strukturu. Návazující empirická analýza vztahu měnového kurzu a bilance běžného účtu nepřinesla jasné výsledky, které by potvrdily, že fixní měnový kurz negativně ovlivňuje bilance běžných účtů.
Ozbrojená protisovětská rezistence v Litvě 1944-1953
Skalník, Ondřej ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává komplexně o ozbrojené protisovětské rezistenci v Litvě mezi lety 1944 a 1953. Představuje jednak partyzánské hnutí, jeho strukturu, periodizaci, taktiku, geografické rozmístění a vývoj, jednak také definuje, kdo byli skutečně jeho příslušníci. Tedy důvody, které je vedly k nelehké volbě života v ilegalitě, jejich věkovou, národnostní a sociální strukturu, apod. Na druhou stranu popisuje i metody, používané konkrétními sovětskými bezpečnostními složkami, v boji proti "banditismu" (tedy proti partyzánům) a při "prosazování sovětské zákonnosti". Zároveň obsahuje i kapitolu, věnovanou komparaci aktivní rezistence v regionu, ve které se zaměřuje na srovnání lotyšského, estonského a částečně i ukrajinského partyzánského hnutí a jejich specifika. Guerillová válka a boj litevských partyzánů, neboli lesních bratrů (miško broliai), proti sovětizaci země po obnovení nadvlády Sovětským svazem v roce 1944 je výrazným a kontroverzním tématem v současné historiografii. Přičemž diskuse nad tématem a bádání často podléhá politickému zadání. Práce se proto také zabývá pohledem na příslušníky partyzánských jednotek, optikou "západní", tedy i současné litevské, a sovětské historiografie, do které můžeme zařadit i některé současné práce historiografie ruské.
The Baltics after "Dark": way to European Union
Vachadze, Ana ; Zájedová, Iivi (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Focusing on the post-communist developments in Estonia, Latvia and Lithuania, the research prevails why the transition was successful in the Baltic States? Analyzing "the Baltic way" to the European Union, the paper discusses the certain aspects of economic, political and social transition. Cultural trauma of social change will also be concerned. Conceptual part of the work focuses on the theory of modernization which is discussed in the civilizational context. It is assumed that modernization is rather multi-dimensional than universal, homogeneous process. The Baltic modernization shows the patterns of original western European type of modernization with clearly defined end-up goal: political and cultural "return to the West". Empirical part of the research focuses on the economic, political and social transformation processes in the Baltic States. The main discussions on Economic transition heated around the question: how to build capitalism? What was possible and desirable? What policy should have been chosen? Baltic States went through the radical economic reform called "shock therapy". The essence of "this program is discussed in contradiction with "gradualism'" - an alternative strategy of economic transition. Political transition encompasses the state-building, nation-building and society...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.