|
|
Poruchy příjmu potravy u chlapců a mladých mužů
Zámečník, Jakub ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se problematiky poruch příjmu potravy u mužů. Teoretická část se snaží popsat stěžejní oblasti, v kterých se poruchy příjmu potravy liší mezi pohlavími. Mezi velkým množstvím menších rozdílů lze spatřit i některé zásadní odlišnosti, především výrazně jiné pojetí mužského ideálu krásy, který zapříčiňuje většinu dalších rozdílů. Proto je v práci věnována pozornost i svalové dysmorfii, která zaujímá v této problematice důležité místo. Přestože se jedná o multioborové téma, práce se snaží zabývat především oblastmi souvisejícími s psychologií. Praktická část je návrhem výzkumu, který má za cíl zmapovat množství symptomů poruch příjmu potravy a svalové dysmorfie, tělesnou nespokojenost a frekvenci rizikového chování mezi českou vysokoškolskou neklinickou populací mužů. Zároveň se snaží popsat některé další vztahy mezi těmito proměnnými. Klíčová slova Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, svalová dysmorfie, muži, sociokulturní tlak, tělesná nespokojenost
|
|
|
The role of orexins in food intake and chosen pathological phenomena
Zelená, Anna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Orexiny jsou neuropeptidy, které jsou produkovány v laterálním hypothalamu v mozku, a též v periferních orgánech těla. Tyto neuropeptidy jsou důležité pro regulaci bdělosti a energetické rovnováhy. Účastní se také vnímání odměny a zajišťují homeostázu vody v těle. Orexiny se váží na orexinové receptory, jejichž exprese se v jednotlivých tkáních liší. Navázání orexinů na jejich receptory spouští další signalizační kaskády, například kaskády Ca2+ , diacylglycerolu and protein kinázy C. Nízká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu vede k inaktivaci orexiny-exprimujících neuronů, vedoucí následně k omezení výdeje energie tak, aby byla zachována pro základní životní funkce. Naopak vysoká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu aktivuje výdej energie. Příjem potravy ovlivňují spolu s orexiny také glukoza, sirtuin 1, forkhead box transcription factor 2 a leptin. Cílem této literární rešerše je hledání souvislostí mezi působením orexinů v regulaci příjmu potravy a rozvojem některých patologických jevů, např. hypertenze, obezity a anorexie. Klíčová slova orexin, obezita, anorexia nervosa, glukóza, inzulin, stres
|
|
|
Úloha střevní mikrobioty a účast imunitních mechanizmů u pacientek s mentální anorexií
Kovářová, Tereza ; Procházková, Petra (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Změny ve složení a diverzitě střevní mikrobioty byly kromě gastroenterologických onemocnění popsány také u mnoha neurologických a psychiatrických onemocnění, včetně poruch příjmu potravy. Mým záměrem v této práci je objasnit, zda se změny ve složení střevní mikrobioty mohou podílet na vývoji mentální anorexie a zda existuje korelace mezi těmito změnami a možnými imunopatologickými reakcemi u pacientek s mentální anorexií. Do studie bylo zahrnuto 30 akutních pacientek (trvání onemocnění do 3 let), 30 pacientek s chronickým průběhem nemoci (trvání delší než 7 let) a 30 zdravých kontrol. Výzkum zahrnoval analýzu střevního mikrobiomu pomocí vysoce výkonného sekvenování (HTS) a stanovení sérových hladin autoprotilátek proti vybraným neuropeptidům regulujících příjem potravy (metodou ELISA). Dále byly pomocí metody ELISA detekovány sérové hladiny ukazatelů mikrobiálního prostupu střevní bariérou, poškození střevních buněk a zánětu. Přístrojem Luminex byly změřeny hladiny pro- a protizánětlivých cytokinů. V průběhu studie jsme také zavedli experimentální myší ABA (activity-based anorexia) model, který může významně přispět k hlubšímu zkoumání mechanismů mentální anorexie. Výsledky sekvenace střevního mikrobiomu ukázaly signifikantní rozdíly v rámci alfa i beta diverzity mezi zdravými ženami a pacientkami...
|
|
| |
|
| |
|
|
Poruchy přijmu potravy u pediatrických pacientů s diabetem mellitem 1. typu
Jodasová, Daniela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Cíl práce: Primárním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký podíl pediatrických pacientů s diabetem mellitem 1.typu má dle standardizovaného specializovaného dotazníku zvýšené riziko rozvoje poruchy příjmu potravy a zároveň porovnat, zda se skóre těchto pacientů v dotazníku SCOFF významně liší ve srovnání s jejich vrstevníky bez diabetu. Sekundárními cíli bylo zjistit, zda antropometrická data pacientů i dětí z kontrolní skupiny korelují s mírou rizika poruchy příjmu potravy dle dotazníků a zda je u pacientů s diabetem korelace mezi mírou kompenzace diabetu (vyjádřenou hladinou glykovaného hemoglobinu a % glykémií v doporučeném rozmezí) a výsledky dotazníkového šetření. Metody: Data byla získána v dotazníkovém šetření v diabetologické ambulanci MUDr. Jitky Kytnarové, Ph.D. ve Všeobecné fakultní nemocnici a v diabetologické ambulanci MUDr. Magdaleny Kubíkové v Krajské nemocnici Liberec. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 36 pacientů s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Do kontrolní skupiny, která byla párovaná věkem a pohlavím, bylo taktéž zapojeno 36 dětí a dospívajících. Sběr dat probíhal od začátku února 2023 do konce května 2023. Pacienti s DM1 vyplnili dotazník SCOFF a také dotazník DEPS-R. K tomu byly doplněny informace o pohlaví a věku pacienta, antropometrické ukazatele (výška, hmotnost, BMI,...
|
|
|
Role sociálních sítí při vzniku, v průběhu a během léčby poruchy příjmu potravy
Doležalová, Adéla ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Rozšířenost a vliv sociálních sítí, zejména u mladší generace, se neustále zvyšují. Rostou tím i obavy týkající se možných negativních dopadů na psychické zdraví uživatelů, a to zejména těch citlivějších a náchylnějších vůči vnějším vlivům. Tématem této bakalářské práce je role sociálních sítí při vzniku, v průběhu a během léčby poruchy příjmu potravy. Teoretická část práce poskytuje náhled do problematiky poruchy příjmu potravy, sociálních sítí a také načrtne možné pozitivní a negativní aspekty, které sociální sítě ve vztahu k tomuto onemocnění přinášejí. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu, konkrétně hloubkových rozhovorů. Respondentkami jsou mladé ženy, kterým porucha příjmu potravy byla v minulosti diagnostikována. Cílem výzkumu je poskytnout hlubší pochopení vztahu mezi sociálními sítěmi a poruchou příjmu potravy z hlediska postihnutých jedinců, zjistit, jakou roli sociální sítě hrály v jednotlivých stádiích jejich onemocnění a také identifikovat konkrétní pozitivní a negativní aspekty, které využívání sociálních sítí v kontextu PPP přináší.
|
|
| |
|
|
PPP u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav
ŠTĚPÁNOVÁ, Vendula
Bakalářská práce zpracovává téma Poruchy příjmu potravy u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav. Tato práce je zaměřena na problematiku poruch příjmu potravy (dále jen ,, PPP ") a jejich rozšíření mezi studenty nutriční terapie a na důsledky poruch příjmu potravy. Jedná o velice rozšířené nemoci, o kterých se dosud nedostatečně mluvilo. Nemoci postihují zejména mladé lidi, ale dospělý ve vyšším věku nejsou výjimkou, protože jejich léčba bývá jak psychicky, tak i často nutričně obtížná. Cíl práce je zjistit rozsah výskytu PPP u studentů nutriční terapie, jak se liší strava studentů s PPP a bez PPP . Teoretická část se zabývá výživou obecně, popsáním jednotlivých makronutrientů a energetické bilance. Poté popisuje poruchy příjmu potravy, její druhy, incidenci, rizikové faktory, komplikace a léčbu. Údaje a výsledky z praktické části jsou zjištěny pomocí standardizovaných dotazníků ORTO-15 a EAT-26 (Eating Attitudes Test-26) a pomocí vlastního dotazníku. Praktická část se zabývá dále rozborem získaných jídelníčků a poté jídelních návyků studentů oboru nutriční terapie dle toho, zda si prochází/prošli PPP či nikoliv. Studenti nutriční terapie, kteří si prošli PPP vykazují rozdílné jídelní chování než studenti bez PPP a to zejména v kontrole svého energetického příjmu a sníženého příjmu sacharidů. Celkově dosáhlo rizikového skore v dotazníku EAT-26 10,6 % studentů a v dotazníku ORTO-15 dokonce 74 %. Určitě je vhodné zvyšovat mezi odborníky i laickou veřejností nadále informovanost o PPP.
|
|
|
Mentální anorexie - cesta k zotavení
Chudačíková, Dominika ; Presslerová, Pavla (oponent)
Rigorózní práce pojednává o mentální anorexii, jakožto o jedné ze základních forem poruch příjmu potravy, s důrazem na velmi častý chronický průběh tohoto závažného psychiatrického onemocnění. Autorka práce vychází z premisy, že nápadné jídelní návyky, stálou kontrolu myšlení a chování i poruchy vnímání vlastního těla sledujeme ve většině případů i u již vyléčených pacientů/pacientek. Rizikové faktory, jako je například dlouhodobá stresová zátěž či riziková osobnostní struktura, poté mohou vést k relapsu akutní fáze mentální anorexie. Rigorózní práce je kvalitativně zaměřená, zvolenými metodami sběru dat jsou dotazníkové šetření a následný polostrukturovaný rozhovor. Podmínkou účasti ve výzkumném šetření je minulá zkušenost jedince s mentální anorexií, bez aktuální přítomnosti akutní fáze tohoto onemocnění. Hlavním cílem rigorózní práce je nahlédnout, skrz konkrétní příběhy dotazovaných respondentů/respondentek, na individuální cestu k zotavení se z akutní fáze mentální anorexie, zmapovat aktuální pocity, potřeby a palčivá témata těchto jedinců. Praktickým výstupem rigorózní práce, plynoucím z výsledků výzkumného šetření, jsou poté konkrétní doporučení adresovaná jedincům, kteří jsou vznikem a potažmo i návratem mentální anorexie ohroženi, i jejich blízkému okolí. Tato doporučení by, zvláště v...
|
host ::
RSS.