|
|
The role of orexins in food intake and chosen pathological phenomena
Zelená, Anna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Orexiny jsou neuropeptidy, které jsou produkovány v laterálním hypothalamu v mozku, a též v periferních orgánech těla. Tyto neuropeptidy jsou důležité pro regulaci bdělosti a energetické rovnováhy. Účastní se také vnímání odměny a zajišťují homeostázu vody v těle. Orexiny se váží na orexinové receptory, jejichž exprese se v jednotlivých tkáních liší. Navázání orexinů na jejich receptory spouští další signalizační kaskády, například kaskády Ca2+ , diacylglycerolu and protein kinázy C. Nízká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu vede k inaktivaci orexiny-exprimujících neuronů, vedoucí následně k omezení výdeje energie tak, aby byla zachována pro základní životní funkce. Naopak vysoká intracelulární koncentrace adenosintrifosfátu aktivuje výdej energie. Příjem potravy ovlivňují spolu s orexiny také glukoza, sirtuin 1, forkhead box transcription factor 2 a leptin. Cílem této literární rešerše je hledání souvislostí mezi působením orexinů v regulaci příjmu potravy a rozvojem některých patologických jevů, např. hypertenze, obezity a anorexie. Klíčová slova orexin, obezita, anorexia nervosa, glukóza, inzulin, stres
|
|
|
Cirkadiánní regulace funkce trávicího systému a její poruchy vlivem vnějších faktorů
Běloušková, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Cirkadiánní hodiny regulují buněčné procesy v živých organismech tak, že vykazují rytmické změny v přibližně 24hodinových periodách. Reagují na vlivy prostředí a synchronizací s nimi zajišťují optimální funkci buněk a celkové zdraví organismu. Biologické hodiny v gastrointestinálním traktu a jejich funkce mohou být ovlivňovány více faktory včetně načasováním příjmu potravy či vlivem mikrobiomu. Správné načasování příjmu potravy může být zásadní v udržení funkční fyziologie organismu stejně jako vhodné složení střevního mikrobiomu. Narušení synchronizace mezi těmito faktory a biologickými hodinami v gastrointestinálním traktu vede k jeho nesprávné funkci a může přispět ke vzniku onemocnění. Načasování příjmu potravy a pěstování vhodného mikrobiomu je pro udržení optimálního zdraví zásadní a nemělo by být veřejností opomíjeno.
|
|
|
Mýty ve výuce psychologie na středních školách z pohledu studentů
BALOUNOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá mýty, které se objevují ve výuce psychologie na střední škole z pohledu studentů. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů didaktika, didaktika psychologie, cíle výuky, specifické cíle výuky psychologie, pojetí výuky psychologie v sekundárním vzdělávání a jejími specifiky. Dále se taky zabývá tím, co je psychologický mýtus a jejich zdroji a v poslední části jsou blíže popsány a vysvětleny vybrané mýty, které se vyskytují v dotazníku výzkumu této diplomové práce. V praktické části jsou pak stanoveny cíle diplomové práce a výzkumné hypotézy. Je zde představen modifikovaný dotazník, díky kterému se podařilo sebrat data od 193 respondentů. V praktické části je také uvedeny výzkumné studie, se kterými jsou výsledky tohoto výzkumu komparovány. Výsledky výzkumu odhalily, že míra úspěšnosti odhalení psychologických mýtů studentů vybrané střední školy je 39,9 % a míra výskytu psychologických mýtů je 45,4 %. Následovně, že úspěšnost odpovědí studentů slovenské studie a studentů na střední odborné škole se neliší. Dále výsledky ukázaly, že studenti, kteří se psychologii věnují i mimo školu, nemají vyšší úspěšnost v odhalení psychologických mýtů než studenti, kteří jí nevěnují. Výzkum také ukázal, že úspěšnost odpovědí zúčastněných mužů a žen se také neliší. Jako poslední dotazník přinesl odpovědi na to, jak žáci dané střední školy hodnotí výuku psychologie. Můžeme tedy říci, že studenti této konkrétní školy opravdu nejsou schopni rozpoznat některé z představených mýtů, což vede k prostoru pro zkvalitnění výuky na této škole.
|
|
|
Možnosti volnočasových aktivit v prevenci rizikového chování dospívajících
BALOUNOVÁ, Kateřina
Dnešní děti a mládež se dělí na dvě velké skupiny. Jedna skupina má detailně naplánovaný denní režim. Po škole absolvují každý den nějakou volnočasovou aktivitu, rodiče jim pečlivě zaplňují jakoukoli volnou chvilku. Mají obavy, aby jejich děti nepropadly špatným činnostem. Na druhou stranu však existuje skupina dětí, jejichž rodiče jim nechávají absolutní volnost. Nemají čas nebo chuť se jim věnovat. Pokud děti a mládež nemají plnohodnotnou náplň svého volného času, může je to svést na špatnou stranu potloukat se s vrstevníky po ulicích, nudit se a začít vymýšlet závadné aktivity. To následně může vést k užívání omamných látek, drobným krádežím, vandalství, záškoláctví apod. V souvislosti s touto problematikou vyvstávají otázky: dá se tomu nějak předcházet? Pomáhají neziskové organizace nabízející volnočasové aktivity těmto dětem najít jinou alternativu?
|
|
|
Cirkadiánní regulace miRNA a hodinami řízených genů v procesu tumorigeneze
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Cirkadiánní hodiny generují cirkadiánní rytmus, jenž se podílí na regulaci většiny signalizačních drah organismu, včetně buněčného cyklu a apoptózy. Narušení mechanismu cirkadiánních hodin vede ke zvýšenému riziku vzniku a progrese tumoru. Při neoplastické transformaci kolonu byla prokázaná změněná regulace klíčových procesů souvisejících s proliferací, diferenciací a apoptózou. Dalším regulačním mechanismem zasahujícím do regulace klíčových drah souvisejících s tumorigenezí jsou miRNA. Cílem této diplomové práci bylo metodou kvantitativní RT-PCR zjistit existenci cirkadiánního rytmu exprese hodinami přímo kontrolovaných genů (Tef, Dbp), miRNA (miR-1-3p, miR-16-5p, miR-34a-5p, miR-155-5p, miR-192-3p) a genů buněčného cyklu (Ccnd1, Ccne1, Ccna1, Ccnb1) a apoptózy (Casp3, Bcl2, Bad) v kolonu myší a následně porovnat změny cirkadiánní rytmicity během stárnutí a při neoplastické transformaci kolonu. Naší analýzou byla detekována cirkadiánní rytmicita exprese Tef, Dbp, Ccne1, Ccna1, Ccnb1, Casp3 a Bcl2 v kolonu mladé myši, Tef, Dbp, miR-1-3p, Ccne1 a Ccna1 v kolonu staré myši a Tef a Dbp v kolorektálním tumoru. Zjistili jsme, že cirkadiánní rytmus exprese hodinami přímo kontrolovaných genů je utlumen, ale zachován během neoplastické transformace kolonu. Naproti tomu cirkadiánní rytmicita miRNA a genů...
|
|
|
Uloha mikroRNA v regulaci cirkadiánních rytmů a při tumorigenezi
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou ~22nt dlouhé jednořetězcové RNA vyskytující se napříč všemi skupinami organismů, kde pomocí regulace exprese proteinů ovlivňují biochemické, fyziologické i behaviorální dráhy. Regulace exprese proteinů probíhá prostřednictvím umlčení jejich mRNA jedním ze dvou procesů, translační represí nebo degradací mRNA. Změna exprese miRNA může vést k narušení miRNA- dependentní dráhy a následně k různým patofyziologickým stavům jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina či neurologické poruchy. V rakovině může miRNA působit jako onkogen i tumor- supresor a v různých typech rakoviny a tkáních zastávat různé role. V kolorektálním karcinomu miRNA pozitivně či negativně zasahuje do regulace signalizačních drah ovlivňujících klíčové procesy vývoje rakoviny jako proliferaci, buněčný cyklus, apoptózu, buněčnou invazi i metastázování. Cirkadiánní hodiny u savců synchronizují procesy v těle organismu pomocí transkripčně-translačních zpětných vazeb. MiRNA nejen regulují hladiny klíčových hodinových genů a jejich kofaktorů, ale zároveň řada miRNA má cirkadiánně řízenou expresi. Narušení cirkadiánního rytmu proto zvyšuje riziko rakoviny mimo jiné přes cirkadiánní změnu exprese microRNA. Hlavním cílem mojí práce bylo identifikovat miRNA regulující jak tumorigenezi, tak cirkadiánní rytmy. V textu uvádím...
|
|
|
Kresba postavy u lidí s Alzheimerovou chorobou
BALOUNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kresbou postavy u lidí s Alzheimerovou chorobou. Teoretická část se věnuje nejprve obecně stáří a změnám, ke kterým dochází ve stáří. Dále se zabývá demencí jako jednou z nejčastějších příčin Alzheimerovy choroby. Touto chorobou se práce zabývá detailněji. Popisuje tedy její obecné charakteristiky, příčiny vzniku, výskyt, změny v mozku způsobené nemocí, dále také vymezuje její stádia a hlavní znaky. Práce krátce nahlíží i na kresbu a její vývoj, kresbu postavy a barvu v kresbě. V praktické části se práce věnuje analýze znaků v 26 kresbách seniorů s Alzheimerovou chorobou a kresbám seniorů starších 65 let, které tuto nemoc nemají diagnostikovanou. Tyto znaky jsou dál rozděleny do skupin dle testu Mini- Mental State Examination. Práce je doplněna o kresby, které byly nakresleny informanty.
|
host ::
RSS.