|
|
NutriCheQ: screeningový nástroj pro nedostatky ve výživě batolat
Kaprová, Jana ; Gonsorčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Batolecí věk je z mnoha důvodů jedním z klíčových období ve vztahu k výživě. Nejlepší možnost ovlivnit kvalitu stravování u dětí v tomto věku mají z řad odborníků praktičtí dětští lékaři. Je ovšem otázkou, jestli se tématu batolecí výživy během pravidelných prohlídek dostatečně věnují. Ve své praxi mohou využít program NutriCHEQ, který komplexně řeší otázku stravování v batolecím věku. Jeho součástí je dotazník NutriCHEQ, který byl vyvinut pro screening nedostatků ve výživě batolat, a také sada brožur, jež pomáhají rodičům tyto nedostatky řešit. Cílem této práce je pomocí dotazníku NutriCHEQ posoudit kvalitu výživy a stra- vovacích návyků dětí v batolecím věku a následně provést analýzu závislosti zjištěných skutečností na vybraných faktorech na straně dítěte a jeho rodiny. Dalším cílem je porovnat průběh výživového poradenství pro kojence a pro batolata v ordinacích praktických dětských lékařů. Výzkum týkající se výživy batolat probíhal formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 96 dětí ve věku 12-35 měsíců. Jejich rodiče vyplnili dotazník NutriCHEQ a Doplňující dotazník, jenž byl zaměřen na vybrané údaje o dítěti a jeho rodině. Dotazník pro pediatry ohledně výživového poradenství vyplnilo celkem 6 lékařek. Ve sledovaném souboru bylo podle výsledků dotazníku NutriCHEQ 8 % dětí ohroženo...
|
|
|
Změny nutričního stavu a tělesného složení u dětí a dospívajících s mentální anorexií
Kaduchová, Pavla ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami nutričního stavu a tělesného složení u dospívajících dívek s mentální anorexií (AN) během realimentace. Hlavním cílem práce (i) je porovnání nutričního stavu a tělesného složení u 16 pacientek na počátku realimentace a následně s 6měsíčním odstupem. Vedlejším cílem (ii) je porovnání průběhu a úspěšnosti léčby 20 pacientek s AN diagnostikovaných před pandemií covid-19 a 21 pacientek diagnostikovaných během pandemie. Pacientky byly porovnány (iii) i s kontrolní skupinou 14 zdravých dívek párovaných věkem. Data byla vyhodnocena pomocí programu Statistica 12. Výsledky: (i) U 16 pacientek, které se dostavily i ke kontrolnímu vyšetření, došlo během realimentace k významnému nárůstu tělesné hmotnosti a BMI (obojí p <0,001) z původních 40,7±6,54 kg (BMI 15,69±1,97) na 48,7±9,0 kg (BMI 18,26±2,60). Významný nárůst jsme zaznamenali v tukové (p <0,01) i netučné (p <0,05) hmotě. Také v klidové spotřebě energie měřené nepřímou kalorimetrií byl po 6 měsících realimentace zjištěn významný nárůst (p <0,01). Při porovnání REE měřené nepřímou kalorimetrií a vypočtené dle Schofieldovy rovnice bylo zjištěno, že zatímco před realimentací se tyto hodnoty statisticky významně (p <0,001) lišily, po 6 měsících realimentace již nebyly významně rozdílné. V laboratorních parametrech došlo...
|
|
|
Faktory ovlivňující věk zavedení příkrmů v České republice
Dardová, Klára ; Sabolová, Monika (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Úvod a cíle: Zdravotnické organizace se shodují, že zavedení prvních příkrmů by mělo probíhat nejdříve ve věku po ukončení 4. měsíce (17. týden) a nejpozději do konce 6. měsíce (26. týden). Věk dítěte, ve kterém se matky rozhodnou začít s prvními příkrmy, může být ovlivněn mnoha faktory spojenými s matkou či dítětem. Cílem této práce bylo určit tyto faktory a zkoumat jejich vliv na proces zavádění příkrmů v České republice. Metody: V práci byly zpracovány informace získané od 2 206 matek z České republiky, které se zúčastnily anonymního online dotazníkového šetření uskutečněného během ledna roku 2024. Jednotlivé faktory byly určeny na základě jejich prokázaného vlivu na věk zavedení příkrmů v předchozích studiích. Vztah mezi jednotlivými faktory a věkem dítěte při zavedení příkrmů byl statisticky vyhodnocen pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Z dat bylo zjištěno, že příkrmy byly zavedeny u 8,6 % dětí před ukončením 4. měsíce a u 13 % dětí po ukončení 6. měsíce věku v České republice. Faktory, jako je nižší úroveň vzdělání matky, mladší věk matky, kuřáctví, nemožnost kojení nebo předčasné ukončení kojení, vyšší BMI matky a skutečnost, že matka docházela fyzicky do zaměstnání během rodičovské dovolené, byly identifikovány jako...
|
|
|
Modernizace školního stravování na základních školách v Praze a okolí - představy vs realita
Bučková, Kristýna ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Košťálová, Alexandra (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza silných a slabých stránek školního stravování s návrhem směřujícím ke zvýšení kvality stravování a spokojenosti strávníků. Sekundárním cílem bylo porovnat, zda se situace liší na ZŠ v Praze a mimo Prahu. Teoretická část definuje školní stravování, jeho legislativu a historii, spotřební koš, úlohu nutričního terapeuta ve školním stravování a stravovací doporučení pro děti a dospívající školního věku. Dotazníkovým šetřením v období 20.10.2023-31.1.2024 bylo osloveno 465 žáků základních škol, 35 učitelů a 31 zaměstnanců školní jídelny (ŠJ). Výsledky ukazují, že mezi nejvýznamnější problémy v realizaci dietního stravování ve školních jídelnách patří technické zázemí (66,7 %) a nízká personální kapacita (33,3 %). 71 % zaměstnanců ŠJ vnímá jako největší problém při výkonu povolání manipulaci s těžkými břemeny, 55 % nedostatečnou výši platu, bez statisticky významného rozdílu pro pražské a mimopražské školy. S platem je nespokojeno 84 % zaměstnanců (26 z 31). Problémem je i poměrně vysoký věkový průměr zaměstnanců, kdy 67,7 % je starších 45 let. Na hladině významnosti α = 0,01 bylo potvrzeno, že existuje závislost mezi věkem žáků a jejich spokojeností se školním stravováním s tím, že žáci 1. stupně dávají v průměru o 0,375 lepší hodnocení než žáci 2. stupně. Obecně žáci...
|
|
|
Porovnání metabolické kompenzace českých pacientů s vybranými dědičnými poruchami metabolismu aminokyselin s evropskými guidelines
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Ješina, Pavel (oponent)
Homocystinurie, leucinóza, glutarová acidurie I. typu a tyrosinemie I. typu jsou dědičné poruchy metabolismu aminokyselin (DPM AMK), jejichž základem léčby je dieta s omezením bílkovin nebo limitující aminokyseliny ve stravě. Teoretická část práce shrnuje obecné informace o dědičných poruchách metabolismu, novorozeneckém screeningu a nutriční terapii v České republice i zahraničí. Hlavním cílem praktické části bylo propočítat příjem limitujících aminokyselin u pacientů s vybranými DPM AMK, porovnat jej s mezinárodními doporučeními a posoudit, zda mají čeští pacienti s DPM AMK metabolickou kompenzaci vyhovující doporučením. Práce se též zaměřila na posouzení možných pozitiv a negativ změny nutriční terapie z nízkobílkovinné diety na dietu s omezením konkrétních aminokyselin. U 5 pacientů s glutarovou acidurií I. typu, 6 pacientů s leucinózou, 3 pacientů s tyrosinemií I. typu a 5 pacientů s homocystinurií byl proveden propočet obsahu vybraných aminokyselin, makronutrientů a energie v jídelníčku, posouzena metabolická kompenzace a antropometrická data. Výsledky: U všech pacientů s glutarovou acidurií I. typu byl příjem lysinu výrazně nižší, než doporučují guidelines. Průměrně pacienti přijímali pouze 62,5 % doporučené dávky pro svou věkovou kategorii a aktuální hmotnost (nejnižší příjem 36,2 %...
|
|
|
Poruchy přijmu potravy u pediatrických pacientů s diabetem mellitem 1. typu
Jodasová, Daniela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Cíl práce: Primárním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký podíl pediatrických pacientů s diabetem mellitem 1.typu má dle standardizovaného specializovaného dotazníku zvýšené riziko rozvoje poruchy příjmu potravy a zároveň porovnat, zda se skóre těchto pacientů v dotazníku SCOFF významně liší ve srovnání s jejich vrstevníky bez diabetu. Sekundárními cíli bylo zjistit, zda antropometrická data pacientů i dětí z kontrolní skupiny korelují s mírou rizika poruchy příjmu potravy dle dotazníků a zda je u pacientů s diabetem korelace mezi mírou kompenzace diabetu (vyjádřenou hladinou glykovaného hemoglobinu a % glykémií v doporučeném rozmezí) a výsledky dotazníkového šetření. Metody: Data byla získána v dotazníkovém šetření v diabetologické ambulanci MUDr. Jitky Kytnarové, Ph.D. ve Všeobecné fakultní nemocnici a v diabetologické ambulanci MUDr. Magdaleny Kubíkové v Krajské nemocnici Liberec. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 36 pacientů s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Do kontrolní skupiny, která byla párovaná věkem a pohlavím, bylo taktéž zapojeno 36 dětí a dospívajících. Sběr dat probíhal od začátku února 2023 do konce května 2023. Pacienti s DM1 vyplnili dotazník SCOFF a také dotazník DEPS-R. K tomu byly doplněny informace o pohlaví a věku pacienta, antropometrické ukazatele (výška, hmotnost, BMI,...
|
|
|
Poruchy příjmu potravy u dětí před zahájením školní docházky
Zdeňková Kroužková, Pavlína ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Úvod: Existuje málo informací o diagnostických, terapeutických postupech a nutričních rizicích u poruch příjmu potravy u dětí před zahájením povinné školní docházky. Vybíravé nebo vyhýbavé jídelní chování může významně ovlivnit zdraví a kvalitu života nejen dítěte, ale také jeho rodičů. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit možné rizikové faktory, které přispívají ke vzniku poruch příjmu potravy u dětí před zahájením povinné školní docházky. Metody: Jedná se o výzkumnou práci dotazníkového typu realizovanou na jednotlivých případech, ve které bylo sledováno 21 dětí předškolního věku s psychiatrem potvrzenou poruchou příjmu potravy a následně porovnáváno se skupinou zdravých dětí párovaných věkem a pohlavím. Výsledky byly statisticky zpracovány v programu STATISTICA 12 a MS EXCEL. Soubor: Výzkumný soubor tvořilo 21 dětí s poruchou příjmu potravy, kontrolní skupinu 22 dětí zdravých, párovaných věkem a pohlavím s výzkumným souborem. Účastníci výzkumu byli vybráni metodou prostého záměrného účelového výběru na základě dostupnosti a dobrovolnosti. Výsledky: Mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které mohou přispívat ke vzniku poruch příjmu potravy (PPP) u dětí předškolního věku, patřila kratší doba výlučného kojení, nižší váhový přírůstek matek v graviditě a psychiatrické onemocnění v rodině. Matky...
|
|
|
Vliv informovanosti a odborné pomoci na délku výlučného kojení
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výlučného kojení - zejména vlivem informovanosti kojících žen a odborné pomoci na délku výlučného kojení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je krátce popsána fyziologie laktace, složení mateřskéhomléka, jeho porovnání s náhradní kojeneckou mléčnouvýživou a také jeho přínosy pro matku a dítě. Dále se zabývá zásadami úspěšného kojení, správnou technikou, podporou kojení, nejčastějšími obtížemi, které se během kojení mohou vyskytnout, a doporučenými postupy k jejich zvládnutí. Praktická část byla zpracována na základě anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo od prosince 2021 do března 2022 ve 4 ambulancíchpraktickéholékaře pro děti a dorost na území hlavního města Prahy a okresu Praha-východ. Dotazníkbyl určen pro matkykojenců mezi ukončeným 6. - 12. měsícem věku, kteří jsou jejichprvním dítětem. Šetření se zúčastnilocelkem 32 respondentek. Hlavním cílem práce bylo zjistit,zda odborná pomoc poskytnutá při obtížíchběhem výlučného kojení pomáhá významně prodloužit délku výlučného kojení (s porovnáním vlivu jednotlivých profesí). Sekundárními cíli bylo zjistit podíl matek, které odbornou pomoc během výlučného kojení potřebují, zjistit nejčastější obtíže, se kterými se kojící matky potýkají, a zjistit...
|
|
|
Vliv edukace nutričním terapeutem na dětskou obezitu
Bučková, Kristýna ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dětskou obezitou a vlivem edukace nutričního terapeuta na její prevenci a léčbu. Teoretická část definuje nadváhu a obezitu u dětí a dospívajících, jejich výskyt, příčiny, diagnostiku, prevenci a léčbu. Praktická část vychází z dat, čerpaných retrospektivně ze zdravotnické dokumentace obezitologické ambulance a nutričních ambulancí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze. Zkoumána byla data za období od 1.1.2018 do 1.2.2022 u 58 pacientů ve věku od 3 měsíců do 18 let 5 měsíců s nadváhou či obezitou. Do výzkumu byli zahrnuti pouze pacienti, u nichž byla nadváha či obezita způsobena pozitivní energetickou bilancí. Mezi zkoumaná data patřily antropometrické parametry pacienta při porodu a v průběhu léčby, krevní tlak, hladina kyseliny močové, glykémie nalačno. U rodičů pacienta byl zjištěn BMI na počátku léčby dítěte. Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit efekt intervencí nutričního terapeuta u dlouhodobě spolupracujících pacientů s nadváhou a obezitou ve srovnání s pacienty, kteří nutriční ambulanci navštívili jednou nebo vůbec (přestože péče byla nabídnuta všem pacientům). Sledován byl zejména efekt na změny Z-skóre BMI pacienta. Sekundárními cíli bylo zjistit vliv dodržování doporučení na vývoj Z-skóre BMI, vliv vývoje BMI na tlak krve, hladinu kyseliny...
|
|
|
Úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení
Poukarová, Hana ; Matulová, Martina (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Cílem předkládané práce je zjistit úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána historie kojení, složení mateřského mléka, předpoklady úspěšného kojení a kontraindikace kojení. Dále jsou zde popsány přínosy kojení pro dítě a pro matku spolu s faktory, které kojení ovlivňují. Je tu zmíněna také informační podpora kojení v ČR. Pro zpracování praktické části mé práce jsem použila kvantitativní výzkum, konkrétně anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který byl rozdáván kojícím ženám. Při jeho sestavení jsem vycházela z předem stanovených cílů a výzkumných otázek. Zvolila jsem metodu šetření PAPI (paper and pen interviewing) a pro interpretaci výsledků jsem využila základní statistické metody - absolutní a relativní četnost. Cílem práce bylo zjistit informovanost kojících žen o přínosech kojení pro dítě i pro matku a také identifikovat, kde ženy nejčastěji hledají informace o kojení. Výzkum byl realizován v ambulanci pražské lékařky pro děti a dorost MUDr. Martiny Matulové. Do vyhodnocení výzkumu bylo zahrnuto celkem 88 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají velmi dobrý přehled o tom, jak dlouho dítě výhradně kojit (66 % správných odpovědí), že mateřské mléko plně nahraditelné umělými...
|
host ::
RSS.