|
|
Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Knoz, Tomáš (oponent) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Jiří Chmelař Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách Abstrakt v českém jazyce Hospodářské a finanční možnosti raně novověkého státu ovlivňovaly jeho vojenskou a zahraniční politiku, kulturu a mnohé další aspekty života jeho obyvatel. Nástup Ferdinanda na český trůn znamenal zásadní změny u zmíněných aspektů a chápat rok 1526 jako pouhou obměnu dynastie by bylo příliš zjednodušující. Ferdinand, druhorozený syn španělské infantky Jany a vládce bohatého Burgundska Filipa, se v mládí seznámil s rozvinutou správou, kterou po smrti svého děda císaře Maxmiliána začal aplikovat nejprve v dědičných rakouských zemích a po volebním vítězství roku 1526 i v Českém království. Vídeňský krvavý soud v roce 1522 ukázal, jak mladý král snáší dělbu moci a jaká je jeho představa o řešení sporu s poddanými. Královská moc byla po mnohaleté vládě Jagellonců v Českém království velmi oslabená a většina pravomocí přešla na úzký okruh šlechtických elit, jejichž počínání vedlo k eskalaci napětí mezi šlechtou a královskými městy, které svou roli upevnily již v husitských bouřích o století dříve. Základem sporu bylo opět hospodářství, hlavně spor o právo várečné. Dále je nutné zmínit, že od roku 1490 sídlili Vladislav a později i Ludvík v Uhrách a do Českého království se vydávali pouze výjimečně. Konec českých...
|
|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Italské inspirace středoevropské architektury
Brabcová, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Na konci 15. století na území Čech proniká renesanční tvarosloví, které se roku 1493 objevuje i na Pražském hradě v podobě oken Vladislavského sálu Starého královského paláce. Jejich podoba je historicky i stylově spjata s Budínským hradem, kam roku 1490 Vladislav II. Jagellonský přesídlil. Zde se setkal s prvotřídní tvorbou dvora Matyáše Korvína, pro nějž pracovali italští mistři. Vzory fragmentů oken nalezených v Budíně pak lze hledat na Palazzu Ducale Federica da Montefeltro v Urbinu, neboť Uhry byly díky královně Beatrici Aragonské z Neapole v živém kontaktu s Itálií.
|
|
|
Vojenský tábor doby husitské
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Biederman, Jan (oponent)
Cílem této práce je zmapování každodenního života ve vojenském táboře utrakvistických a katolických vojsk na území Čech v období husitských válek. Zaměřuje se především na různé stránky života v táboře jako je zásobování, ubytování, opevnění tábora, struktura velení a spravování tábora a jeho vybavení. Vychází z písemných a obrazových pramenů, ze zpráv normativního i vyprávěcího (historiografického) typu. Práce dále představuje jednotlivé vojenské řády. Detailněji se zabývá zbrojí, oděním a osobním vybavením osob nalézajících se ve vojenském ležení. Zvlášť se zaměřuje na úlohu a postavení žen a dětí ve vojenském táboře. Práce popisuje rozdíly mezi vojenskými tábory katolickými a utrakvistickými a jejich rozdělení na jednotlivé typy. Klíčová slova: husité, Čechy, zásobování, opevnění, odění, tábor, středověk.
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
Rozvoj vodního hospodářství na území Čech v letech 1870 až 1928
Pšenčný, Tomáš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Záměrem předkládané práce je zkonstruovat a představit obecný rámec fungování vodního hospodářství a vodohospodářské politiky mezi léty 1870-1928, konkrétně na území Čech (České země). Zkoumáním této problematiky se pokusím představit obor vodního hospodářství jako v této době nový, progresivní a přelomový aspekt zemědělské politiky Rakouska-Uherska a jeho jednotlivých zemí, který byl chápán jako prostředek modernizace zemědělství s dalekosáhlým dopadem na zemědělskou politiku, a který zahájil novou éru v oblasti hospodářského užívání vod. Ve druhé části práce se na příkladu Rakovnického potoka pokusím postihnout vývoj využívání vodního toku v hospodářství, který předcházel roku 1870 a na tomtéž příkladu se zaměřím praktické výsledky nové vodohospodářské politiky nastíněné v první části práce, tedy v letech 1870-1928. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
| |
|
|
Hudební činnost sester voršilek v Kutné Hoře během 18. století
Králová, Markéta ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Cílem práce je popsání hudební činnosti voršilského kláštera v Kutné Hoře v 18. století. Tohoto bylo docíleno pomocí nenotových pramenů z tohoto kláštera uložených v SOA Praha-Chodovec a hudební sbírky nacházející se v Českém muzeu hudby. Hudební sbírka následně byla analyzována dle různých měřítek. Hudební činnost kutnohorských voršilek byla srovnávána s hudebními aktivitami voršilek v Praze a Bratislavě a cisterciačkami na Starém Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.