|
| |
|
| |
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
Washingtonský konsensus v zemích Latinské Ameriky
Volfová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Ve snaze nastartovat ekonomický růst Latinské Ameriky po tzv. "ztracené dekádě", začala na konci 80. let většina latinskoamerických států realizovat pod dohledem washingtonských institucí neoliberální reformy, jejichž cílem byla ekonomická transformace. Základní hospodářská pravidla, která britský ekonom John Williamson shrnul do deseti obecných bodů pod názvem Washingtonský konsensus, měla za cíl zemím zajistit makroekonomickou stabilitu a potřebný ekonomický růst. Zprvu se zdálo, že přechod k tržnímu hospodářství opravdu vyřeší ekonomické problémy regionu. Ekonomika začala po letech stagnace opět růst, ve většině zemí se podařilo snížit inflaci, privatizace zajistila státním pokladnám potřebné finanční prostředky a pozornost zahraničních investorů se obrátila směrem k regionu. Prvotní úspěch však netrval dlouho. Ekonomický růst nebyl zdaleka takový, jak se původně očekávalo, v mnoha zemích se navíc nedařilo řešit problémy s nezaměstnaností, chudobou a rostoucí nerovností v rozdělování příjmů. Narůstající skepsi pak podpořila série ekonomických krizí, kterými Latinská Amerika v druhé polovině 90. let prošla. Porovnávat vliv neoliberálních reforem na ekonomiky jednotlivých zemí je problematické, protože jejich realizace se v mnoha zemích lišila. Jednotlivé země prošly reformami v jiném časovém...
|
|
|
Záběhlice a Zahradní Město: urbanistický a architektonický vývoj
Volfová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá architekturou a urbanistickým řešením dvou sídelních celků v katastru Záběhlice. Práce je tematicky rozdělena do dvou částí, z nichž jedna se věnuje přímo Záběhlicím a jejich stavebnímu rozvoji od 11. století až po současnost, který je zde stručně popsán a doplněn novými poznatky. Druhá část práce se pak věnuje Zahradnímu Městu, které vznikalo v sousedství Záběhlic v několika fázích od převážně řadových domků, vznikajících na přelomu 20. a 30. let, přes činžovní domy v 50. letech až k panelovému sídlišti z 60. a 70. let 20. století. V prvním desetiletí 21. století byla zdejší zástavba rozšířena o několik dalších projektů bytové výstavby. Cílem práce je pokusit se vytvořit ucelený přehled stavebního vývoje celé zdejší oblasti se zaměřením na výstavbu Zahradního Města. Tyto dva původně samostatně stojící sídlení celky jsou dnes již propojeny okolní zástavbou a fungují jako jeden celek. Součástí práce je také stručný přehled vývoje meziválečné a poválečné architektury a panelových technologií použitých při výstavbě zdejšího sídliště. Klíčová slova Záběhlice, Zahradní Město, architektura, sídliště, urbanismus
|
|
|
Britsko-francouzská vojenská spolupráce
Volfová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce Britsko-francouzská vojenská spolupráce se zabývá vojensko-bezpečnostní smlouvou, kterou Francie a Velká Británie podepsaly v roce 2010. Tzv. Lancasterská smlouva země zavázala k dlouhodobé spolupráci v řadě vojenských oblastí. Cílem práce je zjistit, jaké motivy obě země k uzavření smlouvy vedly a proč se smlouvu rozhodly uzavřít bilaterálně a mimo struktury Evropské unie. Práce porovnává výhody a nevýhody britsko-francouzské bilaterální spolupráce s výhodami a nevýhodami, které členským státům přináší spolupráce v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Významnou roli v rozhodování hrály zejména ekonomické faktory. Obranné sektory obou zemí byly negativně ovlivněny globální ekonomickou krizí a vojenská spolupráce tak představovala jednu z možností, jak si uchovat stávající vojenské kapacity. Vedle ekonomických motivů práce zkoumá i ty politické. Analýza novodobé britsko-francouzské vojenské spolupráce, která se odehrávala na pozadí vznikající společné evropské obranné a bezpečnostní politiky, se pokouší odpovědět na otázku, proč si obě země pro spolupráci vybraly právě jedna druhou.
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
Kritická místa pěstování vinné révy v ekologickém zemědělství.
Volfová, Kateřina ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Jadrná, Petra (oponent)
Světově nejrozšířenější produkční systém konvenční, je jednosměrně zaměřen na maximálně dosažitelný výnos z jednotky plochy. Takový systém není dlouhodobě udržitelný a nese s sebou řadu negativ. Jako odpověď na problémy, které souvisí s konvenční produkcí, vznikly nové produkční systémy (ekologický, integrovaný, biodynamický). Ekologický produkční systém pronikl téměř do všech odvětví zemědělství a pěstování vinné révy není výjimkou.
Cílem práce bylo zpracovat studii o kritických bodech ekologické produkce vinné révy, v kontextu závazných principů a legislativních limitů ekologického zemědělství s důrazem na procesní kvalitu. Popsali jsme jednotlivá kritická místa produkce a jejich možné řešení v různých produkčních systémech.
Podle všech ukazatelů je ekologická produkce vinné révy velmi stabilní a udržitelný systém, při kterém se příliš nezasahuje do přirozeného koloběhu, přitom je schopen produkovat kvalitní hrozny a z nich kvalitní a bezpečné produkty. Kritické body této produkce nejsou natolik závažné, aby je pěstitel nebyl schopen účinně řešit.
Pěstování vinné révy konvenčním způsobem je velmi nešetrný způsob a většina pěstitelů přešla do produkce integrované, která je šetrnější a ve vinohradnictví proveditelná. Produkce ekologická je jen dalším krokem k udržitelnému systému zemědělství v ČR a ke změně smýšlení o přírodních zdrojích.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.