|
|
KSČ a politický vývoj na Ústecku v letech 1945-1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Cvrček, Lukáš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zdokumentovat působení KSC v okrese -' Ustí nad Labem v časovém úseku od května 1945 do února 1948. Při zpracování v tohoto tématu se především snažím rozebrat organizační činnost KSC, její působení v orgánech samosprávy, program a stranickou agitaci. Zhodnocením těchto aspektů se snažím zodpovědět otázku, díky čemu získali komunisté v ústeckém okrese podporu většiny obyvatel a jak tuto podporu ve vymezeném období využili.
|
|
|
Jazyk komunistické moci na stránkách Rudého práva v roce 1953
Hannová, Daniela ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem práce je pohled na způsob jazykové manipulace na stránkách Rudého práva v roce 1953 a nastínění základních typologických rysů komunistické propagandy. Cílem je ukázat na úlohu politiky v kulturní sféře a její proměnu po komunistickém převratu, která se odrazila i na novinové kultuře. Práci lze obsahově rozdělit na dvě části. První z nich je rozdělena na tři kapitoly. V první se seznámíme s problematikou propagandy. Ve druhé nalezneme rozbor kulturních institucí a poslední pojednává o roli tisku. Druhá polovina práce obsahuje po krátkém úvodu rozbory konkrétních článků.
|
|
|
František Štverák, farář ve Chvalech - odpůrce a vězeň nacismu i komunismu
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je přiblížení osudů českého katolického kněze Františka Štveráka (1909-1956), který se aktivně účastnil odboje proti nacistickému okupačnímu režimu. Na jaře 1940 byl zatčen a vyslýchán gestapem. Prošel několika koncentračními tábory (Dachau, Sachsenhausen), kde strávil dlouhou dobu ve zpřísněné vazbě; přežil přitom několikeré přímé ohrožení života. V dubnu 1945 se dočkal osvobození KT Dachau americkou armádou. Na podzim téhož roku se jako svědek zúčastnil soudu s nacistickými zločinci z KT Dachau. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se nekompromisně postavil proti omezování práv katolické církve v Československu a její postupné likvidaci. Jako blízký spolupracovník arcibiskupa Josefa Berana byl zatčen již v červnu 1949. V době vyšetřovací vazby prošel několika komunistickými věznicemi (Praha-Pankrác, Valdice-Kartouzy, Praha-Ruzyně). V lednu 1951 byl v jednom z mnoha inscenovaných procesů s katolickými duchovními a laiky odsouzen na dvacet měsíců vězení. Po vypršení trestu byl v letech 1951-1954 držen v internaci (kláštery Želiv a Hájek). Na svobodu byl propuštěn v roce 1954 a v roce 1956 na následky mnohaletého věznění zemřel.
|
|
| |
|
| |
|
|
Černá Hora - 1852 - 1878 - od vzniku knížectví k mezinárodnímu uznání
Mandalinič, Josip ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
164 ABSTRAKT Období let 1848 - 1861 bylo dobou rodící se identity národa Černé Hory, ovšem zrod probíhal v souvislosti s mezinárodní situací, neboť velmoci toho času upřely svůj zrak k východní otázce jako aktuálnímu problému, kde bylo nejen permanentní napětí, ale též se zde střetávaly různé teze hledající východisko jak pro svůj trh, tak i pro svou zahraniční politiku. Střet se nakonec vyhrotil do podoby krymské války, která byla jediným celoevropským konfliktem v období od napoleonských válek do války světové. Na pozadí těchto událostí dochází ke změně ve způsobu vlády v Černé Hoře. Petr II. Petrović Njegoš jako poslední vladyka žil v celibátu, ale jeho nástupce Danilo Petrović byl již knížetem. V souvislosti se vznikem knížectví dochází v Černé Hoře k vytváření centrálních institucí, což sice přispívá k uvědomění si společného zájmu všech o blaho své země, ale na druhé straně centralizační aktivity vyvolávají napětí mezi jednotlivými černohorskými kmeny a knížetem. Napětí nejednou přerostlo v otevřený konflikt, který musel kníže řešit silou. Častá povstání a rychlá centralizace pak stála v důsledku knížete Danila I. Petroviće život. V otázce identity etnika Černé Hory je nutné hovořit o etniku srbském, protože šlo o tentýž jazyk a kulturu. Černohorci ale pozvolna vytvářeli subkulturu, protože vzhledem k...
|
|
|
Process of adoption of the Slovak autonomy law in Slovak and Czech print media dated since October 6th, 1938
Krištofík, Juraj ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vývojom udalostí na Slovensku od 6. októbra po prijatie zákona o slovenskej autonómii v novembri 1938 najmä z pozície mienkotvorných slovenských a českých denníkov. Na základe tlače sa snaží zachytiť i postoj denníkov k otázke slovenského autonomizmu. Veľká pozornosť sa venuje vnútornej i zahraničnej politike autonómneho Slovenska a jej reflexii v dennej tlači. Z hľadiska vnútropolitického si všíma najmä vzostup Hlinkovej slovenskej ľudovej strany a jej snahu o presadenie totalitných tendencií v štáte. Zo zahraničnej politiky kladie dôraz na rokovania s Maďarskom a Poľskom o odstúpení časti územia. Cieľom práce je vystihnúť základné vývojové tendencie autonómneho Slovenska očami slovenskej a českej tlače.
|
|
|
Prokop Drtina (1900-1980). Život českého demokrata
Koutek, Ondřej ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato disertační práce pojednává o významném českém úředníkovi a posléze politikovi Prokopu Drtinovi, jehož život byl bytostně spjat s osudem demokracie v Československu. Hlavním cílem této práce je upozornit na tuto jedinečnou osobnost a ilustrovat na jeho životě československé dějiny. Narodil se 13. dubna 1900 ve významné české rodině. Jeho otec, František Drtina, byl slavný filosof a blízký spolupracovník profesora Tomáše Garrigue Masaryka. Drtinovo dětství bylo velice podnětné, neboť vyrůstal obklopen tehdejší českou intelektuální elitou. Mladého Prokopa Drtinu vedl jeho zájem o historii a politiku ke studiu na právnické fakultě v Praze. Po dokončení studií zahájil Drtina svou profesní kariéru v únoru 1924 u České finanční prokuratury, ve stejné době se začal výrazněji veřejně angažovat. V roce 1925 vstoupil do nově založené Národní strany práce, která však zcela pohořela a byla po pěti letech činnosti rozpuštěna. Drtina v roce 1928 přestoupil do Československé strany národně socialistické, jíž pak zůstal věrný až do závěru své politické dráhy. Prokop Drtina také hrál významnou roli v činnosti prestižního debatního klubu Přítomnost. Posléze se stal i členem redakční rady názorově spřízněného časopisu Demokratický střed, vedle toho ovšem občas publicisticky přispíval i do dalších tiskovin. Zásadní zlom v...
|
|
| |
|
|
Úloha literatury v procesu standardizace kajkavské jazykové oblasti
Jirásek, Karel ; Kvapil, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Vinkler, Jonatan (oponent)
Disertační práce je věnována vlivu literární tvorby na proces jazykové standardizace chorvatské kajkavštiny. Paralelně je sledováno také formování spisovného slovinského jazyka v literatuře slovinské. Přestože kajkavské dialekty se slovinskými sousedí a jsou s nimi úzce příbuzné, jazyková standardizace kajkavštiny a slovinštiny pod vlivem odlišných historických podmínek probíhala na sobě nezávisle a jde tedy o dva samostatné procesy, které jsou však podřízeny stejným zákonitostem. Úvodní část práce je věnována evropskému kontextu konstituování literatur v národních jazycích a zásadním změnám, které nastaly po rozšíření knihtisku. Autor v ní popisuje faktory, které měly dopad na žánrové složení a objem literární produkce v národních jazycích. Rozšíření knihtisku vyvolalo také potřebu utváření a standardizace nadnářečních jazyků pro větší územní celky. V této části je pojednáno o počátcích chorvatského i slovinského knihtisku a také provedeno srovnání se situací v českých zemích, německém a italském prostředí. Hlavní část práce zpracovává dvě historická období, v nichž se utvářely základy slovinské a kajkavsko-chorvatské literární tradice. Prvním z nich je období reformace, respektive 16. století, kdy se v dílech slovinských protestantů konstituuje jednotný spisovný jazyk, jehož vývoj probíhá od samého...
|
host ::
RSS.