|
|
Černá Hora v 50. letech 19. století: období přechodu od teokracie k světské formě vlády, závěrečná fáze procesu konstituování Černé Hory, a to De facto
Mandalinič, Josip ; Pelikán, Jan (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Přechod od teokracie k světské formě vlády v Černé Hoře, a to na počátku 50. let 19. století, po smrti vladyky, biskupa Petra II. Njegoše, předznamenala velké množství změn v této zemi ležící v oblasti jihozápadního Balkánu. Samotný vznik knížectví, pod ochranou Ruska, ale neznamenal ještě stabilitu a bezpečí. Mladičký kníže Danilo Petrović Njegoš si velmi dobře uvědomoval důležitost rozšíření teritoria, a to z důvodu existenciálních. Těžištěm jeho snah se stala oblast Grahova, protože bylo spojnicí Černé Hory a Hercegoviny. Důležité byly pro knížete i oblasti na jih od Portorice, zvláště pak oblast Žabljak Crnojeviće, která od konce středověku patřila Turkům a byla důležitým symbolem politické moci v oblasti. Útokem na tuto pevnost způsobil kníže politickou roztržku mezinárodní úrovně a následně i vpád tureckých vojsk do Černé Hory, který ukončila až aktivita Vídně, a to vysláním zvláštní mise Leiningena do Konstantinopolu. Obdobná akce ruské strany, a to mise Menšikova, neuspěla, naopak přinesla mezinárodní konflikt, krymskou válku. V jejím průběhu vstoupil kníže do manželství s Darinkou Kvekić, Srbkou z Terstu. Roku 1855 pak kníže vydal zákoník, kterým definoval novodobé pojetí moci v zemi. On sám ale vládl autokraticky. Kníže v průběhu války potlačoval mnohé vzpoury, často financované osmanskou...
|
|
|
Černá Hora - 1852 - 1878 - od vzniku knížectví k mezinárodnímu uznání
Mandalinič, Josip ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
164 ABSTRAKT Období let 1848 - 1861 bylo dobou rodící se identity národa Černé Hory, ovšem zrod probíhal v souvislosti s mezinárodní situací, neboť velmoci toho času upřely svůj zrak k východní otázce jako aktuálnímu problému, kde bylo nejen permanentní napětí, ale též se zde střetávaly různé teze hledající východisko jak pro svůj trh, tak i pro svou zahraniční politiku. Střet se nakonec vyhrotil do podoby krymské války, která byla jediným celoevropským konfliktem v období od napoleonských válek do války světové. Na pozadí těchto událostí dochází ke změně ve způsobu vlády v Černé Hoře. Petr II. Petrović Njegoš jako poslední vladyka žil v celibátu, ale jeho nástupce Danilo Petrović byl již knížetem. V souvislosti se vznikem knížectví dochází v Černé Hoře k vytváření centrálních institucí, což sice přispívá k uvědomění si společného zájmu všech o blaho své země, ale na druhé straně centralizační aktivity vyvolávají napětí mezi jednotlivými černohorskými kmeny a knížetem. Napětí nejednou přerostlo v otevřený konflikt, který musel kníže řešit silou. Častá povstání a rychlá centralizace pak stála v důsledku knížete Danila I. Petroviće život. V otázce identity etnika Černé Hory je nutné hovořit o etniku srbském, protože šlo o tentýž jazyk a kulturu. Černohorci ale pozvolna vytvářeli subkulturu, protože vzhledem k...
|
host ::
RSS.