Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
K 231 v Československu v období normalizace
Šlesingerová, Lucie ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
K 231 v Československu v období normalizace Lucie Šlesingerová Abstrakt Bakalářská práce se zabývá skupinou bývalých politických vězňů, kteří založili Klub 231 a zůstali v Československu po okupaci v roce 1968. Snaží se objasnit podobu jejich života,míru zájmu o jejich aktivitu a represí ze strany státu, zejména ve vztahu ke Státní bezpečnosti a stranické propagandě. Text je rozdělen do dvou částí, z nichž první stručně představuje podmínky vedoucí ke vzniku K 231 v souvislosti s postupem komunistické strany vůči vnitřním nepřátelům. Druhá pojednává o změnách poměrů po konci tzv. pražského jara a jejichvýznamu pro bývalé politické vězně. Cílem této práce je charakterizovat politickou roli klubu v normalizačním Československu do roku 1980, kdy ho začala nahrazovat nová opoziční hnutí. Klíčová slova: K 231, bývalí političtí vězni, Československo, komunismus, normalizace, opozice, Státní bezpečnost
Tábor nucené práce Dolní Jiřetín
Trögl, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Snahou autora bylo ukázat systém TNP na konkrétním příkladě TNP v Dolním Jiřetíně. Na základě zejména archivních dokumentů byl nastíněn jeho vznik, příchod prvních zařazených i následný provoz až do jeho zrušení, ale také na jakém "právním" základě existoval. Pro přiblížení bylo popsáno, kolik osob se v něm v jednotlivých měsících nacházelo, kolik bylo jejich strážců i jaké poměry mohly v táboře v některých dobách panovat. Poslední část pak měla ukázat, jaký byl asi všední život zdejších chovanců a co na něj mělo největší vliv. TNP Dolní Jiřetín vznikl v prosinci roku 1948 a jeho existence jakožto TNP byla ukončena v březnu 1950, tedy po méně než roce a půl trvání provozu. Vystřídali se v něm čtyři velitelé a kolem několika desítek strážných. Prošlo jím několik set zařazených, kteří měli zejména vypomoci jako levná pracovní síla pro SHD, jejich přesný počet se už asi nikdy nedozvíme. Je to obrovské číslo, ale v představách tehdejších mocipánů se muselo jevit jako významný neúspěch. Vždyť tábor byl připraven na mnohem větší počet zařazených, než kolik jich nakonec zdejším TNP prošlo. Ani jednou nedosáhl tábor alespoň polovičního naplnění. Přitom takto málo zaplněné TNP nebyly rentabilní, jak dokazují samotní bývalí provozovatelé těchto zařízení.252 Perzekuce chovanců patrně nedosahovala nijak velké míry,...
Vězeňští dozorci v Československu 1945 - 1952 (vybrané osobní příběhy)
Nováková, Petra ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je na osobních příbězích dozorců ukázat proměnu československého vězeňství v letech 1945 - 1952 a také, jak byli tito lidé formováni prostředím, ve kterém pracovali. Zabývám se otázkami sociálního a politického původu nových dozorců a otázkou jejich vzdělání a podněty pro vstup do služeb Sboru vězeňské stráže. Dále sleduji u jednotlivých mnou zkoumaných dozorců rozdíly v chování při kontaktu s vězni. Neopomenu se věnovat ani jednotlivým vězeňským zařízením. Klíčová slova: komunismus, vězeňství, vězeňští dozorci
Životní příběh Albíny Palkoskové-Wiesenbergerové, politické vězenkyně padesátých let
Černá, Kateřina ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životním příběhem Albíny Palkoskové- Wiesenbergerové (1908-2002), novinářky, spisovatelky a politické vězeňkyně padesátých let. Na základě jejích písemných pamětí popisuje její životní pouť a její vzpomínky konfrontuje s archivními dokumenty, aby obraz jejího života byl co nejucelenější. Část práce se věnuje životním podmínkám politických vězeňkyň v komunistických pracovních táborech.
Vězeňští dozorci v Československu 1945 - 1952 (vybrané osobní příběhy)
Nováková, Petra ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je na osobních příbězích dozorců ukázat proměnu československého vězeňství v letech 1945 - 1952 a také, jak byli tito lidé formováni prostředím, ve kterém pracovali. Zabývám se otázkami sociálního a politického původu nových dozorců a otázkou jejich vzdělání a podněty pro vstup do služeb Sboru vězeňské stráže. Dále sleduji u jednotlivých mnou zkoumaných dozorců rozdíly v chování při kontaktu s vězni. Neopomenu se věnovat ani jednotlivým vězeňským zařízením. Klíčová slova: komunismus, vězeňství, vězeňští dozorci
Aparát OV KSČ Praha 9, principy fungování OV, Odbory, OV a kolektivizace, měnová reforma
Pilip, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Ji í Pilip Bakalá ská práce: Aparát OV KS Praha 9, principy fungování OV, Odbory, OV a kolektivizace, m nová reforma. Abstrakt Bakalá ská práce se v nuje struktu e a uplat ování moci komunistické strany na okresní úrovni, upev ování re imu, úloze Odbor , kolektivizaci a m nové reform na okresu Praha 9 v letech 1948- 1953. Práce popisuje mechanismy kontroly OV KS Praha 9 a jejich uplat ování. Dále zkoumá efektivitu politiky OV KS Praha 9 a její výsledky na lokální úrovni Prahy 9.
Životní příběh Albíny Palkoskové-Wiesenbergerové, politické vězenkyně padesátých let
Černá, Kateřina ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životním příběhem Albíny Palkoskové- Wiesenbergerové (1908-2002), novinářky, spisovatelky a politické vězeňkyně padesátých let. Na základě jejích písemných pamětí popisuje její životní pouť a její vzpomínky konfrontuje s archivními dokumenty, aby obraz jejího života byl co nejucelenější. Část práce se věnuje životním podmínkám politických vězeňkyň v komunistických pracovních táborech.
Tábor nucené práce Dolní Jiřetín
Trögl, Jan ; Bursík, Tomáš (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Snahou autora bylo ukázat systém TNP na konkrétním příkladě TNP v Dolním Jiřetíně. Na základě zejména archivních dokumentů byl nastíněn jeho vznik, příchod prvních zařazených i následný provoz až do jeho zrušení, ale také na jakém "právním" základě existoval. Pro přiblížení bylo popsáno, kolik osob se v něm v jednotlivých měsících nacházelo, kolik bylo jejich strážců i jaké poměry mohly v táboře v některých dobách panovat. Poslední část pak měla ukázat, jaký byl asi všední život zdejších chovanců a co na něj mělo největší vliv. TNP Dolní Jiřetín vznikl v prosinci roku 1948 a jeho existence jakožto TNP byla ukončena v březnu 1950, tedy po méně než roce a půl trvání provozu. Vystřídali se v něm čtyři velitelé a kolem několika desítek strážných. Prošlo jím několik set zařazených, kteří měli zejména vypomoci jako levná pracovní síla pro SHD, jejich přesný počet se už asi nikdy nedozvíme. Je to obrovské číslo, ale v představách tehdejších mocipánů se muselo jevit jako významný neúspěch. Vždyť tábor byl připraven na mnohem větší počet zařazených, než kolik jich nakonec zdejším TNP prošlo. Ani jednou nedosáhl tábor alespoň polovičního naplnění. Přitom takto málo zaplněné TNP nebyly rentabilní, jak dokazují samotní bývalí provozovatelé těchto zařízení.252 Perzekuce chovanců patrně nedosahovala nijak velké míry,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.