|
|
Fight for Kashmir
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou Kašmírského konfliktu. Cílem předkládané práce je pomocí historicko-analytické metody přijít na možné řešení tohoto teritoriálního sporu trvajícího od roku 1947. V teoretické části je vysvětlen pojem konflikt v mezinárodních vztazích, který je fundamentální v celé práci. Další kapitoly jsou věnovány kořenům sporu a jeho následné eskalaci až po současný stav. Důležitou částí práce je vývoj aktérů v jaderné velmoci i postoj jednotlivých zúčastněných.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války
Janegová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války jsou z bezpečnostního hlediska považovány za zcela ojedinělou formu možné spolupráce mezi zeměmi rozdílných ideologií. Obsahem této práce proto bude analýza vzájemných historických vztahů Finska a Ruska, které mají přesah do doby po skončení studené války a které jsou zakotveny v primární snaze Finska zachovat svůj neutrální status. Cílem práce je zhodnocení finské postneutrality jakožto účinného nástroje zahraniční politiky vůči Rusku právě s ohledem na historickou reflexi těchto zemí a zejména s ohledem na sociální a kulturní rozdíly ve společnosti. Výchozí teorií pro určení vzájemných sociokulturních rozdílů je sociální konstruktivismus, z nějž jsou následně definovány národní identity, které jsou zásadní při ustanovení obrazu nepřítele a zejména pak při hodnocení finské zahraniční politiky a chování země vůči Rusku. V práci jsou dále sledovány proměny v konceptu postneutrality v kontextu integračního procesu na území Evropy a důraz je také kladen na možnosti zajištění bezpečnosti Finska v souvislosti s přístupem země k NATO.
|
|
|
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
|
|
|
Muzejní reflexe maďarského povstání 1956
Bicanová, Jana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na formování maďarské národní identity a s ní spojenou možnost reinterpretace maďarského povstání 1956 v souvislosti s šedesátým výročím události, přičemž osvětluje nejzdůrazňovanější významy s událostí spojované a zároveň klade důraz na představení politiky paměti vládní strany Fidesz. Záměrem práce je prozkoumat jakým způsobem muzejní expozice historicky legitimizují politiku strany Fidesz. Využívá k tomu muzeologickou analýzu založenou na pěti kategoriích inspirovaných základními prvky dramatu podle Aristotela v kombinaci s rozborem odborné literatury zabývající se politickým kontextem výročí i historickou událostí maďarského povstání. Používanými zdroji jsou dvě muzejní výstavy uspořádané při příležitosti šedesátého výročí. Závěry práce jsou založeny na komparaci obou výstav, rétorice politických projevů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
|
|
Přestavby Skopje a formování makedonské národní identity
Nedbalová, Andrea ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Hlavní město současné Makedonské republiky, Skopje, prošlo během minulého půl století dvěma zásadními architektonickými proměnami. Obě, jak obnova města po zemětřesení v roce 1963, tak rozsáhlý architektonický projekt jménem "Skopje 2014" zahájený v roce 2010, zahrnovaly obsah zaměřený na formování makedonské národní identity. Diplomová práce Přestavby Skopje a formování makedonské národní identity v obou případech analyzuje, jakým způsobem bylo architektury a urbanismu využíváno k jejímu formování. Jelikož se jednalo o velmi odlišné události, také charakter přestaveb, propagované vize makedonské identity i způsob, kterým byly prezentovány, byly velmi odlišné. Práce poukazuje na to, že obnova města po zemětřesení prezentovala makedonskou národní identitu ve větší míře skrze ideologický obsah založený převážně na vizích do budoucna. Oproti tomu projekt "Skopje 2014" prezentoval výklad národní identity skrze konkrétní symboly. Tato výstavba byla založena na interpretacích historických událostí, které ve výsledku prezentovaly nový výklad historické kontinuity makedonského národa. Skutečnost, že dvě diametrálně odlišné vize makedonské národní identity, prezentované skrze přetváření veřejného prostoru, se objevily v prostoru Skopje během pouhých padesáti let, svědčí o tom, že makedonská národní identita...
|
|
|
Ukrainian national identity on the territory of Western Ukraine under Polish rule in the interwar period (1918-1939)
Riabushkina, Sofiia ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Národnostní politika v meziválečném Polsku usilovala o plnou asimilaci všech národnostních menšin včetně Ukrajinců kterí žili veVýchodní Haliči, oblasti obsazené Polskem. Tato disertační práce studuje politicky základ, nástroje a výsledky politiky polonizace v období mezi rokem 1918 a 1939 na území Východní Haliče a jeho hlavního města Lvova. Hloubková analýza polských a ukrajinských politických doktrín, polské legislativy, knih, článků a periodik meziválečného období, stejně jako moderní historiografie (obš polská a ukrajinská) vedlo k vývoji komplexního pochopení toho, proč nebyla funkční politika Polska, která byla zaměřena na asimilaci populace Haliče a proč se nepodařilo změnit historickou ukrajinskou identitu. Z analýza vyplývá, že polská vláda používala nesmírně přísné, ne-li brutální nástroje asimilace, a to mělo za následek odmítnutí polské národní identity ze strany Ukrajinců. Navíc, důvěra v to, ze Ukrajinci nejsou nic víc než ne rozvinutí Poláci vedla k vzestupu ukrajinského radikálního nacionalismu v předvečer druhé světové války. Klíčová slova Ukrajina, Polsko, Národní Identita, Asimilace, Polonizace, Meziválečné období
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
(česky) Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pra-voslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se práce zaměřuje na zformová-ní komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilací. Zkoumán je rovněž srbský pří- stup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci se přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypo- řádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním...
|
|
|
Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století)
Staneva, Boriana ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Název: Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století) Abstrakt: Předkládaná práce vychází z pojetí národní identity jako druhu kolektivní identity, která je vyznačena jak státními (politickými) tak i mimostátními (kulturními) národotvornými znaky. Stálost, stabilitu a objektivitu těchto znaků jsem se pokusila prozkoumat na pozadí společenských poměrů v Plovdivu během procesu národní emancipace v rámci bulharského národního hnutí (18. - 19. století). V tomto období v plovdivském společenském prostoru centrální místo zaujímala početná skupina tzv. grekomanů. Grekomani se dobrovolně vzdali své původní bulharské identity a zaměnili jí za řeckou. Předpoklady grekomanie lze hledat v dlouholetém bulharsko-řeckém kulturním a ekonomickém soužití. Již od doby středověku v Plovdivu existovala stabilní řecká komunita, která výrazně dominovala ve společenských poměrech. Tato dominance se stala hlavním motivujícím faktorem šíření gerkomanie, neboť bulharští měšťané se snažili cestou vhodného sňatku a profesionálních kontaktů vstoupit do řecké komunity a tím získat vyšší sociální postavení. Maximální stupeň intenzity grekomanie dosáhla v druhé polovině 19. století, kdy řeckou elitární atmosféru ve městě udržovali nikoli "etničtí" Řekové, ale grekomaní bulharského etnického původu....
|
|
|
Bautzen a Budyšin: Jazykové ideologie v hlavním městě Lužických Srbů
Škrob, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V této práci se snažím v konkrétní situaci menšiny Lužických Srbů ve většinově německém Budyšíně (německy Bautzen, lužickosrbsky Budyšin) - který je zároveň chápán jako kulturní, společenské a politické centrum Lužických Srbů - popsat a analyzovat jazykové ideologie pro tuto situaci relevantní se zvláštním důrazem na ideologicky zakotvený vztah mezi jazykem a nacionalismem. Právě s ohledem na tento vztah se v práci věnuji také zvláštnímu významu jazyka pro udržování lužickosrbské národní identity. Jazykovými ideologiemi Lužických Srbů se zabývám také v širším kontextu sociálních a politických vztahů v Budyšíně a okolí, přičemž se soustředím mimo jiné na projevy nenávisti vůči Lužickým Srbům ze strany lokální německé radikální pravice. Jde mi zároveň o zachycení mocenského vztahu mezi němčinou a lužickou srbštinou. Kromě paradigmatu jazykových ideologií vycházím i z práce některých poststrukturalistických autorů, především pro jejich důraz na konstruovanost identit a mechanismů jazyka. Klíčová slova: jazyk, jazykové ideologie, nacionalismus, jazykový nacionalismus, identity, národní identita, etnicita, jazyk a moc, lužická srbština, němčina, jazyk a politika, jazykový kontakt
|
host ::
RSS.