|
| |
|
|
Genderové a sociální nerovnosti v oblasti řízení lidí v organizacích
Slabá, Gabriela ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Předložená diplomová práce shrnuje poznatky týkající se problematiky genderových a sociálních nerovností se zaměřením na vedení lidí v organizacích. Klade si za cíl zjistit, zda existují rozdílné předpoklady mužů a žen pro výkon manažerské funkce. Teoretickým východiskem práce je teorie genderu, prostřednictvím které se snaží objasnit příčiny a souvislosti nerovného postavení mužů a žen ve společnosti obecně, ale i v rámci vzdělávacího systému, který je propojený s trhem práce, na němž ženy čelí řadě bariér, jež jsou příčinou nižšího zastoupení žen v managementu. V rámci teorie organizace a řízení, resp. v rámci stylů vedení lidí, hledá optimální styl řízení bez ohledu na pohlaví. Klíčová slova genderové role, genderové stereotypy, management, rovné příležitosti, řízení lidí, trh práce
|
|
|
Aspirace dětí z dětského domova
Weissová, Aneta ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Aspirace dětí z dětského domova" pojednává o rodinných plánech a snech dětí z dětských domovů, tedy dětí, které nežijí v rodinném prostředí, které je jedním z hlavních socializačních činitelů a také zdrojem představ o budoucím životě. Hlavním cílem práce bylo ilustrovat rozdíly v rodinných plánech dětí z dětských domovů a dětí z rodin. V rámci této práce byla analyzována data pocházející z vlastního dotazníkového šetření u chovanců dětských domovů (N=127) starších patnácti let. Šetření se soustředilo na čtyři hlavní oblasti rodinného života, a to partnerství, manželství, rodičovství a rozdělení rolí v rodině. V práci byla využita také data z dalších tří kvantitativních šetření zaměřujících se na životní plány dětí z rodin. Data byla podrobena frekvenční a korelační analýze. Zároveň byly výsledky šetření dětí z dětských domovů a dětí z rodin komparovány mezi sebou. Na základě této analýzy a srovnání bylo odhaleno, že rodinné aspirace dětí z dětského domova se odlišují od aspirací dětí z rodin, a to ve většině komparovaných proměnných. Dále bylo odhaleno, že děti z dětských domovů jsou méně nakloněny rodinnému životu. Zároveň se však nepotvrdilo, že by děti, které byly přijaty do dětských domovů dříve, měly odlišné plány od dětí, které byly přijaty do ústavní péče později.
|
|
|
Genderově stereotypní optika ve výchově několika pražských rodin
Novotná, Barbora ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderových stereotypů v souvislosti s rodičovskou výchovou. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a analýze jedenácti polo-strukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří vychovávají nejméně dvě děti různého pohlaví. Zaměřuji se na vztah mezi identifikovanými genderovými stereotypy ve výchově a výchovným stylem rodičů. Dále se zaměřuji na genderově stereotypní postoje otců a matek v rámci jednotlivých rodin. Na základě analýzy rozhovorů docházím k závěru, že genderové stereotypy ve výchově a celkově genderově stereotypní optika náhledu na svět je pozorovatelná u všech rodin, bez ohledu na výchovný styl. Rozdíly mezi rodinami s různými způsoby výchovy nalézám především v míře uvědomování si těchto genderově stereotypních postojů a míře aktivního předávání těchto postojů svým dětem.
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
| |
|
|
Statistika & My (č. 3/2016): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
|
|
Statistika & My (č. 2/2016): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text: PDF
|
|
|
Postava vodníka v české literatuře 19. století
Fričová, Lenka ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor jednotlivých děl české literatury 19. století, popřípadě záznamů lidových vyprávění, v nichž se vyskytuje postava vodníka. Její součástí je krátké vymezení metody: východiskem rozboru charakteru a vzhledu vodníka jsou teorie literární postavy zpracované Danielou Hodrovou nebo Bohumilem Fořtem. Interpretační část postihuje problematiku vodníka jakožto mužské postavy ve vztahu k ženským postavám. Navržené interpretační možnosti spojuje psychoanalytické zaměření.
|
|
| |
host ::
RSS.