|
|
Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách
Kreuselová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách" se nejprve stručně věnuje historickému vymezení a kolonizaci Orlických hor a Podorlicka s přihlédnutím na horní tok Divoké Orlice, kde se nacházejí Bartošovice v Orlických horách. Následně se práce zabývá vznikem a dějinami obce se zaměřením na majitele panství. V další části pozornost přechází k historickému a stavebnímu vývoji kostela a poté na jeho vnitřní výzdobu, kde práce podrobněji popisuje barokní inventář, zejména postranní rámové oltáře s medailóny. Dále se zabývá barokním sochařstvím v Podorlicku a jeho nejvýznamnějšími představiteli, jejichž díla mají charakteristický rys pro uměleckou tvorbu této oblasti. Poslední část pro srovnání uvádí a popisuje další nalezené příklady barokních rámových oltářů s medailóny, zabývá se jejich chronologickým uspořádáním a začleněním do vytvořených tematických skupin.
|
|
|
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
|
|
| |
|
|
Kostel Stětí sv.Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Bakalářská práce Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách se zabývá pozicí tohoto vysoce zdařilého díla české barokní architektury v kontextu dobové architektonické produkce. Cílem práce, kromě vyhotovení podrobného popisu celé stavby, bylo rozhodnout otázku autorství hořelického kostela. Proto byla zvolena metoda formálního rozboru jeho architektonické podoby. V úvahu přicházela jména dvou barolních tvůrců - slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho méně proslulého kolegy Ferdinanda Václava Špačka, kteří oba působili ve službách Anny Marie velkovévodkyně toskánské, na jejíž popud byl kostel vystavěn. Na základě srovnání s díly obou architektů se jednoznačně jeví jako pravděpodobnější autorství Špačkovo. V závěrečné části práce je tedy připojena kapitola, věnující se tomuto dosud nepříliš známému architektovi a zhodnocení jeho tvorby.
|
|
|
Hudební skladatelé ve vrcholně barokní Praze
Vokřínek, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autor analyzuje působení českých i zahraničních skladatelů chrámové, komorní a operní hudby ve vrcholně barokní Praze, čímž navazuje na dosud základní práci Otakara Kampera, zabývající se pražskou hudební kulturou posledních fází baroka a následujícím klasicismem "Hudební Praha v XVIII. věku" z roku 1936. V úvodní části autor vymezuje dobu vrcholného baroka v Praze, pokouší se o její charakteristiku a nastiňuje pražskou hudební kulturu dané doby. Současně se věnuje bohatému pražskému kulturnímu životu. V hlavní části se zaměřuje na působení skladatelských osobností v Praze (včetně těch, kteří komponovali "pro Prahu") v daném období. Ve třetí části krátce srovnává pražské hudební prostředí sledovaného údobí s vídeňským. V závěru posuzuje význam daných skladatelů pro kulturní obraz vrcholně barokní Prahy a vyhodnocuje zmíněné porovnání. Celkově autor dochází k zjištění, že s Prahou daného období bylo spjato množství tvůrců, a oceňuje významný podíl církevních řádů na tomto vývoji. Daní tvůrci plně dotvářeli Gesamtkunstwerk, jakým vrcholně barokní Praha byla. Zároveň vznikl důležitý předpoklad pro další hudební vývoj, který vyvrcholil působením W. A. Mozarta ve městě. Stručné srovnání hudebních prostředí Prahy a Vídně ukázalo, že obě města měla své kvality, byť Vídeň byla skrze panovnický dvůr o něco...
|
|
|
Rudolf II. a jeho doba z pohledu latinské barokní historiografie (Bohuslav Balbín, Tomáš Pešina z Čechorodu, Jan Florian Hammerschmid aj.)
Čepelák, Jiří Augustin ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Valentová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je věnována spisům českých barokních latinsky píšících autorů nekatolického i katolického vyznání: Pavla Stránského (1583-1657), Jana Amose Komenského (1592-1670), Jana Laeta-Veselského (1609-1659), Julia Solimana (1595-1639), Bohuslava Balbína (1621-1688), Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629-1680) a Jana Floriána Hammerchmidta (1652-1735). Jejím těžištěm je kromě porovnání pohledu těchto autorů na osobnost a vládu Rudolfa II. s ohledem na tehdejší ideál panovníka také seznámení s jejich životem a dílem, neboť někteří z nich nebyli doposud předmětem hlubšího zájmu badatelů. Součástí práce je také stylistická a obsahová charakteristika jejich historiografických spisů a kritická edice vybraných textů.
|
|
|
Pierre Corneille's dramaturgy in Médée
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Studie s názvem : La Dramaturgie de Pierre Corneille dans Médée, se zabývá problematikou barokní a klasicistní estetiky v divadelní hře, Médea. Cílem práce je zhodnotit charakter Corneillovy verze Médei nejen v kontextu antické a dobové literární kritiky, ale i v rámci působení zmíněných estetik. Za tímto účelem byla práce rozdělena do následujících kapitol: 1. Úvod, 2. Divadelní hra nacházející se na rozhraní dvou estetik, 3. Divadlo vnímané zrakem i sluchem, 4. Pod tíhou nesčetných pravidel, 5. Závěr. Kapitola 2. nejprve podává stručný popis divadelní tvorby 17.století. Následně se zabývá problematikou barokní estetiky a prezentuje koncepci Jeana Rousseta, Bruce Morissetta a Raymonda Lebèga. Kapitola 3. vychází z koncepce barokní estetiky Raymonda Lebéga, zaměřující se na zobrazení smrti a násilí na jevišti. Ta byla následně aplikována na jednotlivé pasáže Médei - jmenovitě na Kreontovu sebevraždu, vraždu Glauke a dětí a Jásonovu sebevraždu. Kapitola 4. je shrnutím názorů řeckých, římských a klasicistních autorů, stejně tak jako Corneillových postojů k pojmům bienséance (přiměřenost), vraisemblance (věrohodnost), ressemblance (podobnost) a én tó phanerõ (smrt na jevišti). Práce přináší zhuštěný pohled na první Corneillovu tragédii, Médea, která není produktem pouze klasicistní estetiky, ale reflektuje...
|
|
|
Návrh revitalizace zeleně ve zvolené lokalitě
MAREK, Michal
V této diplomové práci je řešena zámecká zahrada v Českém Krumlově. Je zmapován její současný stav a shrnut její historický vývoj. Zahradu založil Jan Kristián z Eggenbergu v 17. století. Zahrada během dalších let prošla zásadními změnami, které jsou patrné z přiložených plánů, a z původně barokní se stala převážně romantickou. Největší změnou je umístění otáčivého hlediště, které stojí na místě původních bohatých květinových záhonů, jenž byly pýchou zahrady. Velká část práce byla zaměřena na současný stav zahrady. Z něho a také z diskutovaných zahrad v Kroměříži a Lednici je patrné, že současný stav je velmi zanedbaný a vyžaduje regeneraci.
|
|
|
Blücherův palác a barokní tvorba v Opavě
Stuchlíková, Karolína ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo představení barokního paláce s názvem Blücherův, který je situovaný v centru města Opava, seznámení se s jeho komplikovaným historickým a stavebním vývojem, průzkum fasád, interiérů, dokumentace paláce, ale také nastínění politické a kulturní situace, za které vzniklo toto barokní dílo.
|
|
| |
host ::
RSS.