|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Kostel Stětí sv.Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Bakalářská práce Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách se zabývá pozicí tohoto vysoce zdařilého díla české barokní architektury v kontextu dobové architektonické produkce. Cílem práce, kromě vyhotovení podrobného popisu celé stavby, bylo rozhodnout otázku autorství hořelického kostela. Proto byla zvolena metoda formálního rozboru jeho architektonické podoby. V úvahu přicházela jména dvou barolních tvůrců - slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho méně proslulého kolegy Ferdinanda Václava Špačka, kteří oba působili ve službách Anny Marie velkovévodkyně toskánské, na jejíž popud byl kostel vystavěn. Na základě srovnání s díly obou architektů se jednoznačně jeví jako pravděpodobnější autorství Špačkovo. V závěrečné části práce je tedy připojena kapitola, věnující se tomuto dosud nepříliš známému architektovi a zhodnocení jeho tvorby.
|
host ::
RSS.