|
|
Liturgické textilie a jejich památková ochrana
Jonová, Jitka ; Martinek, Radek ; Grill Janatová, Markéta ; Kuldová, Marie ; Nachtmannová, Alena ; Vavřinová, Valburga ; Piatrová, Alena ; Hasalová, Eva
Péči o historické liturgické textilie se mnohdy nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužila. Právě liturgické textilie představují významnou skupinu, kde se historické textilie dochovaly dodnes. Pro péči o historické liturgické textilie se dají vytvořit tři základní důležité okruhy: Zájem a osvěta Historický liturgický textil, i když již neplní svoji funkci (není používán při liturgii), nadále zůstává významným kulturním dědictvím církve. Vlastním místem, kde se zpravidla dochoval, jsou sakristie, oratoře či fary, kde však ne vždy má odpovídající podmínky. Ačkoliv podle požadavků církve i státní památkové péče je žádoucí historický liturgický textil chránit (ač není památkově chráněný je součástí majetku farnosti a měl by být veden v inventáři), někdy dochází k jeho zničení (spálení, nevhodné skladování apod.), či dokonce prodeji. V tomto případě je třeba mít na paměti, že se jedná o nedovolené nakládání, při němž dochází k nenávratným ztrátám (jsou zničeny historicky cenné liturgické textilie), navíc v případě prodeje nejen dochází k defraudaci farního majetku, navíc kněží (na rozdíl od zájemce o koupi) ne vždy jsou schopni odhadnout skutečnou hodnotu a textilie jsou prodány pod cenou a je možné je později vidět na internetových prodejních portálech za daleko vyšší cenu. Duchovní správci farností jsou mnohdy přetíženi a historický liturgický textil nevnímají jako něco důležitého, čemu by měli věnovat větší pozornost. Je třeba tedy připomenout, že se jedná ve velké většině o majetek farnosti apod., s nímž nelze libovolně nakládat, a navíc také o posvěcené předměty, které si zaslouží úctu. Sakrální umění, mezi něž patří historický liturgický textil, představuje kulturní dědictví církve, které je třeba chránit. Umění má funkci nejen liturgickou, ale také evangelizační. Při nakládání s historickým liturgickým textilem je žádoucí kontaktovat odborníky, příslušné diecézní konzervátorské centrum, odborná pracoviště muzejní či památkového ústavu. Inventarizace a uložení Historické textilie mají být vedeny v inventáři příslušné farnosti (kláštera apod.) či státní instituce v odpovídajících formulářích. Inventární záznamy spolu s archivními doklady mohou napomoci osvětlit identifikaci, ale také bližší určení (materiál, původ apod.) dané památky. Není možné požadovat, aby ve farnostech byly zajištěny podmínky, jaké mají historické textilie ve specializovaných depozitářích různých institucí. Bohužel často není dostatek prostoru ani ve specializovaných diecézních depozitářích. Zvláště, pokud se jedná o „běžně dochovaná paramenta“, je žádoucí je uchovat na vhodných místech, kde nedojde k jejich nežádoucímu poškození (teplotní podmínky, vlhkost, prach, poškození hmyzem, hlodavci). Restaurování a prezentace Restaurování je nutno svěřit odpovídajícím odborníkům. Historické liturgické textilie, stejně jaké jiné sakrální památky dokládají kulturní bohatství církve, které však má nezastupitelné pastorační a evangelizační poslání. Zvláště neužívaná historická paramenta tak mohou být součástí krátkodobých (např. Noc kostelů) či dlouhodobých expozic. Při tom je však třeba dbát vhodnosti způsobu jejich prezentace a případné zápůjčky dokumentovat. Nesmí se využívat nevhodně (oděv na tříkrálovou sbírku, divadelní kostým apod.)
Plný text:  PDF
|
|
|
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
|
host ::
RSS.