|
|
Vzdělávání učitelů hudební výchovy 1. stupně základní školy v kontextu školské reformy
Šobáňová, Barbora ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Sedláček, Marek (oponent) ; Slavíková, Marie (oponent)
Disertační práce nejprve stručně uvádí poznatky z oblasti ontogenetického vývoje dítěte v období mladšího školního věku a počátcích pubescence v souvislosti s hudebním vývojem a zabývá se emocionálním významem hudby v osobnostním rozvoji dítěte. Další část je věnována hudebnímu vzdělávání na 1. stupni základní školy (ZŠ), jeho cílům, historickým kontextům i současnému postavení předmětu hudební výchova v rámci českého kurikula a také zahraničním zkušenostem. Třetí kapitola zachycuje současnou strukturu hudebně výchovných předmětů ve studijních programech státních pedagogických fakult v České republice pro aprobaci učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Výzkumná část se snaží zmapovat současnou situaci v oblasti hudebního vzdělávání na 1. stupni ZŠ v České republice, jak ji vnímají učitelé hudební výchovy v praxi, zejména v souvislosti s jejich pregraduální přípravou. Výzkum je zaměřen na zkušenosti začínajících učitelů, kteří prošli pregraduální přípravou v posledním desetiletí. Cílem je také zjistit to, jak celou situaci vnímají vysokoškolští pedagogové hudebně výchovných předmětů, kteří připravují budoucí učitele na státních pedagogických fakultách v České republice. Pro získání dat byla využita metoda dotazníkového šetření a také rozhovor (interview). Výsledky výzkumu poukazují na problémy, které se...
|
|
|
Odraz Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání v českém základním uměleckém vzdělávání
Lojdová, Jaroslava ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Ašenbrenerová, Ivana (oponent) ; Slavíková, Marie (oponent)
Disertační práce Odraz Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) v českém základním uměleckém vzdělávání se zabývá vývojem současné pedagogické reformy a její aplikací v hodinách hudební nauky v základních uměleckých školách. Prostřednictvím dostupných zdrojů jsem vystihla její historický vývoj a proměny vzdělávacího obsahu, metod a organizačních forem výuky. Z výzkumu, který jsem provedla, pak vyplývá, že současná pedagogická reforma pomohla přesněji pojmenovat náplň a rozsah práce v hodinách hudební nauky. Umožnila přizpůsobit obsah hudební nauky specifickým podmínkám a profilaci jednotlivých škol, dala nový pohled na cíle výuky a posílila pozice pedagoga v tvorbě strategických dokumentů školy. Z obsahového hlediska došlo k provázanosti interpretačních dovedností s porozuměním zákonitostem hudby s dostatečným prostorem pro budování žebříčku hodnot žáků a pro formování jejich postojů. Zjistila jsem, že mezi metodami výuky se uplatňuje zejména kritické myšlení, vrstevnické učení, spolupráce ve skupinkách a činnostní výuka, to vše s důrazem na názornost. Z progresivních metod je nejčastěji zastoupena simulační metoda. Z těchto zjištění vyplývá to, co uvádím v závěru práce, že totiž hudební nauka v základních uměleckých školách stále podléhá snahám o zlepšování a...
|
|
|
Komparace vybraných hudebně pedeutologických problémů v České republice a v Rakousku
Kopřivová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem disertační práce je zachytit vybrané pedeutologické problémy učitele hudební výchovy na 2. st. ZŠ a SŠ v kontextu současné společnosti a vzdělávací politiky České republiky a Republiky Rakousko, které bezprostředně ovlivňují výkon profese. Jedná se zejména o zejména kariérní řád, profesní standardy učitelů, otázku stárnutí učitelské populace, sociálního a ekonomického postavení učitelů a feminizace ve školství. Součást práce tvoří srovnávací analýza kurikul vysokoškolské pregraduální profesní přípravy učitelů hudební výchovy obou zemí. Praktická výzkumná část prezentuje výsledky dotazníkového šetření názorů studentů oboru učitelství hudební výchovy a učitelů z praxe na vlastní pregraduální přípravu, motivaci k volbě učitelské profese a zachycuje jejich problémy na počátku samostatné školní praxe. Závěrem jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zachyceny pohledy vysokoškolských pedagogů a administrativních pracovníků na vybraná pedeutologická témata.
|
|
|
Školní pěvecký sbor jako prostředek zvyšování zájmu o hudbu a jako alternativa její výuky na čtyřletých gymnáziích
Spiritová, Martina ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Abstrakt: Disertační práce se věnuje výuce hudby na gymnáziích (čtyřletých, vyšším stupni osmiletých.) Popisuje experimentální výukovou koncepci, která je založena na principu, že žáci nenavštěvují klasickou výuku, ale jsou členy školního pěveckého sboru. Na skladbách, které ve sboru studují, se učí tomu, co by se jinak učili v běžné výuce. Text nejprve popisuje legislativu spojenou s výukou hudby na gymnáziích, seznamuje se současnou situací a poté popisuje koncepci a na dvou příkladech ukazuje, jak může v praxi fungovat. Dále přináší drobnou výzkumnou sondu zaměřenou na efektivitu této koncepce. Hlavní část práce obsahuje vzorový školní vzdělávací program a především seznam notového materiálu, na kterém lze tuto koncepci realizovat. Sborník skladeb je rozdělen na dvě části - kompozice z oblasti tzv. vážné hudby a kompozice skladeb populárních včetně hudby lidové. Závěr práce pak ukazuje určité nevýhody koncepce a další vize, jak gymnáziím koncepci přiblížit. Klíčová slova: gymnázium, pěvecký sbor, experimentální výuka, školní vzdělávací program, vážná hudba, populární hudba, efektivita výuky
|
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
Vliv hudby na rozvoj osobnosti a využití muzikoterapeutických technik a prvků v pedagogické praxi
Počtová, Lenka ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Slavík, Jan (oponent)
Disertační práce "Vliv hudby na rozvoj osobnosti a využití muzikoterapeutických technik a prvků v pedagogické praxi" popisuje působení hudby na člověka a souvislosti hudebních a nehudebních oblastí života člověka a světa. Tyto existující souvislosti jsou východiskem pro hledání možností, jak využít působení hudby v pedagogické praxi pro podporu sebepoznání, osobnostního růstu a sociálního rozvoje. Celá práce je členěna do pěti teoretických kapitol a jedné empirické. První kapitola popisuje některé rysy výchovy, které jsou klíčové, chceme-li podpořit rozvoj mladého člověka v autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobnost. Prožitek a vlastní zkušenost spolu s reflektivním dialogem jsou hlavními prostředky takto orientovaného výchovného procesu. Dále jsou popsány některé charakteristiky artefiletiky a osobnostní a sociální výchovy, které představují inspiraci pro využití působení hudby a hudebních prožitků ve výchově. Druhá kapitola vymezuje hlavní rysy i hranice vzájemně se prolínajících oborů muzikoterapie, hudební pedagogiky a nového oboru muzikofiletiky. Třetí kapitola se věnuje již samotné hudbě, jejímu původu, charakteristikám, významu i některým vlivům, které přináší do života člověka. Čtvrtá kapitola se zabývá účinky hudby na člověka, jeho fyzický organismus, duševní prožívání i kognitivní...
|
|
|
Vliv držení těla na pěvecký projev
Koverdynský, Luděk ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Váňová, Hana (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl objasnit význam vlivu držení těla na pěvecký projev. Na základě empirického výzkumu podat důkazy o zásadním významu posturální funkce na utváření základních pěveckých dovedností. Z teoretického i praktického hlediska budeme sledovat, zda a jakými prostředky lze napravovat nesprávné posturální návyky a jak tyto cíleně vyvolané změny ovlivňují pěvecký projev. Vyústěním získaných poznatků je navržená metodika, která zohledňuje vztah posturální funkce a dechu a jeho rozvoj za účasti vokálního sluchu jako korektoru kvality pěveckého projevu. Výsledky výzkumu, který tuto metodiku ověřoval a jehož se zúčastnily děti i dospělí, potvrzují oprávněnost navržených postupů a jejich všeobecnou platnost. Poučený pedagog tak může popsanou metodiku využít na různých stupních výuky zpěvu, od základního po profesionální přípravu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pěvecký projev, posturální funkce, bránice, vokální sluch, dechová cvičení s fonací.
|
|
|
Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách
Sládková, Adéla ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Tichá, Alena (oponent)
NÁZEV: Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách AUTOR: Mgr. Adéla Sládková KATEDRA (ÚSTAV) Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc. TERMÍN OBHAJOBY: 29. 6. 2012 ANOTACE Disertační práce se zabývá problematikou Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách. Práce přináší také návrhy práce s poslechovou skladbou, která je založená na metodě vizualizace poslechové skladby, jež je pojímána v duchu novodobé koncepce hudební výchovy. Teoretická část obsahuje obecně teoretickou povahu tématu, analýzu a zhodnocení vývoje poslechových činností u nás i v zahraničí, dále také charakteristiku současné koncepce poslechu hudby. Výzkumná šetření pracují s vytvořeným didaktickým materiálem s využitím vizualizačních prvků, který navazuje na současné progresivní metody a prostředky hudební pedagogiky a psychologie. Výzkumná šetření byla ověřena na Základních uměleckých školách v Chrudimi, Čáslavi a Pardubicích. KLÍČOVÁ SLOVA: hudební pedagogika, základní umělecké školství, poslechové činnosti, poslechové dovednosti, diagnostika, vizualizace.
|
host ::
RSS.