|
|
Užití současných AI nástrojů, jejich vývoj , limitiy a predikce ve strategickém boji v informační válce
Štěpánová, Barbora ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Koblovský, Petr (oponent)
Práce se bude zabývat sou asným stavem AI technologií v provázání s dezinformacemi a informa ní válkou, jejich možným vývojem, limity a obavami. V rámci teorie budeme vycházet z již ustálených koncept prací, mapujících sou asný stav, ale i predikujících budoucnost, formulujících možné limity a pokládajících otázky do budoucna. K pochopení sou asného stavu jsou prezentovány i r zné p ípadové studie relevantní k tématu. V praktické ásti bude proveden výzkum formou focus group, která bude diskutovat záv ry a podn ty vzešlé z teoretické ásti a analýz. Následovat bude diskuse výsledk a záv r, ve kterém nastíníme p ínos mezidisciplinární debaty, zhodnotíme vliv fact-checkingu, možnosti financování nebo roli lov ka v hybridním p ístupu.
|
|
|
Boj proti dezinformacím v České republice a Spolkové republice Německo
Čevela, Tomáš ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předložená práce se zabývá bojem České republiky a Spolkové republiky Německo s dezinformacemi. Vzniká na pozadí konvenčního válečného konfliktu, invaze Ruské federace na Ukrajinu. Ruská federace zároveň v rámci hybridní války využívá informačního prostoru k rozšiřování svého vlivu v Evropě. Práce porovnává prostředky a postup obou států při potírání dezinformací, konkrétně komparuje legislativní rámec obou států, jejich instituce a jejich mezinárodní spolupráci. Práce došla k závěru, že v mnoha aspektech Česká republika za Německem zaostává. Oba státy sice mají podobný přístup v zakládání resp. zmocňování státních institucí k boji proti dezinformacím a v mezinárodní spolupráci. Nicméně Česká republika na rozdíl od Německa zatím nemá účinnou legislativu, která by umožňovala dezinformace potírat a neinvestuje prostředky do občanského vzdělávání a do výzkumných projektů.
|
|
|
Hybrid threats: Best practices to counter mis/disinformation and propaganda
Lopez, Antoine Louis Marie ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá rozsah ruského úsilí v oblasti informační války zaměřeného na Západ v posledních letech a zdůrazňuje strategické využití informační války ze strany Ruska k destabilizaci Západu. Informační válka, která se mimo jiné skládá z dezinformací, dezinformací, demoralizace a psychologických operací, stejně jako celkový koncept revizionismu a zdroje revizionistického myšlení v současném Rusku, jsou podrobně popsány prostřednictvím teoretické diskuse. Tato diskuse zdůrazňuje kulturní a geograficky založené pojmy, které rozostřují celistvé chápání těchto konceptů, zejména v jejich ruské aplikaci. Čtyři případové studie, zaměřené na ruské pokusy o informační válku kolem COVID-19, migrační krize a probíhající války na Ukrajině, slouží k demonstraci nebezpečí, které představují ruské schopnosti informační války, a to prostřednictvím analýzy původu, cílů, cílů a metod těchto pokusů. Provedený výzkum vede k několika závěrům. Za prvé, ruské kampaně informační války jsou úspěšné, pokud využívají existujících pocitů nebo emocí, ale zatím se jim nepodařilo vytvořit zcela nové, ať už jde o hněv nebo strach. Za druhé, nedávné proaktivní snahy o zmaření ruské informační války na Západě byly dosud úspěšné. Zatřetí, Rusko se nyní rychle přizpůsobuje novým podmínkám, což by naznačovalo, že ruské...
|
|
|
Artificial Intelligence as the upcoming Revolution in Military Affairs. The Cases of the United States and China through the lens of Strategic Culture
Macagno, Vittorio ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Abstraktní Umělá inteligence je v dnešní době klíčovým prvkem v každodenním životě mnoha lidí. Od svého počátku tato technologie rostla mílovými kroky a drasticky změnila vše, čeho se během procesu vývoje dotkla. Každý aspekt společnosti byl pravděpodobně více či méně ovlivněn umělou inteligencí. Zdá se, že vojenské záležitosti vůči tomu nejsou imunní a stále více se objevuje mnoho příkladů implementace této technologie v této oblasti. Zdá se však pravděpodobné, že dopady, které dosud zažívají vojenské záležitosti zemí, jsou stále dosti omezené, přičemž technologický potenciál umělé inteligence je nucen zcela drasticky změnit vojenské záležitosti. A to natolik, že lze dokonce tvrdit, že umělá inteligence má potenciál je zcela převratně změnit. Z tohoto důvodu lze namítnout, že tato technologie by mohla být nadcházející revolucí ve vojenských záležitostech. Tato práce se bude zabývat touto konkrétní myšlenkou s cílem dokázat, že svět je svědkem příchodu nové revoluce ve vojenských záležitostech, založené na umělé inteligenci. Abychom tuto myšlenku ověřili, metodika, kterou tato práce použije, spočívá v tom, že vezmeme všechny tři úrovně války jednu po druhé, abychom pak analyzovali revoluční potenciál, který má AI při transformaci každé z nich. Tento proces bude proveden prostřednictvím sekundární analýzy...
|
|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
|
Historická argumentace v ruské informační válce na Ukrajině 2014-2016
Vaidišová, Natálie ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje využití historických argumentů ve válce na Ukrajině v letech 2014-2016. Zjišťuje, jakým způsobem a jak intenzivně byly ruskou stranou konfliktu využity informace kotvené v historii. Práce vychází z klíčové studie argumentace ruského serveru Ruskaja Vesna (zkráceně Rusvesna), z jehož oficiální registrace v registru Ruské federální služby pro dohled v oblasti komunikací a informačních technologií vyplývá zaměření na ukrajinské obyvatelstvo. V rámci této studie se soustřeďuje na analýzu argumentace dvou období, které odkazují k minulé existenci společné státnosti: druhé světové války a éry Sovětského svazu. Z reflexe druhé světové války se výzkum zaměřuje zejména na tematizaci fašismu a s ním úzce spojených narativů popisujících Ukrajinskou povstaleckou armádu, Organizaci ukrajinských nacionalistů a osobnost Stepana Bandery. Z reflexe druhého zmíněného období práce zkoumá zejména pokusy o využívání fenoménu postsovětské nostalgie a soustředí se na způsob, jakým byl sentiment na Ukrajině ruskou historickou argumentací podporován. Na tomto základě práce dokládá, že v letech 2014- 2016 tvořila informační sféra součást rusko-ukrajinské války a z ruské strany směřovaly k ukrajinské veřejnosti dezinformační historické argumenty usilující o využití historie k podpoře pro-ruské...
|
|
|
An Interplay of Narratives: How Do the Czech Journalists Perceive Securitized Disinformation?
Hroch, Jaroslav ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Za vším hledej Rusy: Kritické zkoumání diskurzu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice
Čech, Adam ; Rychnovská, Dagmar (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
k diplomové práci ‚ZA VŠÍM HLEDEJ RUSY: Kritické zkoumání diskursu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice'. Autor: Bc. Adam Čech Vedoucí práce: Dagmar Rychnovská, M.A., LL.M., Ph.D. Studijní program: Mezinárodní vztahy Rok obhajoby: 2019 Studie se zabývá nastolením diskursu ohrožení ruskými dezinformačními kampaněmi, který v letech 2014-2018 vznikal a působil v České republice. Práce za použití metody "malé diskursivní analýzy" zkoumá původ a vlivy na podobu představ o povahu údajné ruské hrozby v mediálním prostoru. Následně diskurs podrobuje kritice, a zabývá se tím, zda chápání ruské hybridní hrozby, zejména na poli dezinformací, je legitimní a založené na faktech a správné interpretaci, či zda nedochází ke klamům, vytváření mýtů, logických zkratek, misinformací (a případně dezinformací) ze strany tvůrců a aktivních účastníků diskursu. Zároveň předkládá doporučení k "narovnání" diskursu o tomto důležitém tématu. Následně se práce zaměřuje na analýzu průběhu samotného nastolování tématu z pohledu sekuritizační teorie. Identifikuje hlavní sekuritizační aktéry, formulaci hrozby, referenční objekty, sekuritizační tahy, a vyhodnocuje, zda se jedná o sekuritizaci dle kritérií podle kodaňské školy. Pro nezbytný kontext vzniku diskursu je zároveň jedna z kapitol věnována historickému vývoji...
|
|
| |
|
|
Ruská informační válka v pobaltských státech a její dopady na společnost
Andrle, Vít ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje fenomén ruské informační války cílené na tři pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V pěti kapitolách práce nejprve teoreticky rozebírá fenomén informační války, jeho specifické prvky a výhody, kvůli kterým ji používá Ruská federace používá, a následně přibližuje konceptuální předpoklady a podmínky k vedení informační války Ruskou federací právě v pobaltském regionu. Informační válka je v tomto ohledu chápána jako psychologický nátlak na populaci v pobaltských státech. To znamená, že jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Kremlu k prosazování jeho zájmů a vlivu, protože iniciátorem těchto informačních kampaní jsou ruská státní média, případně jejich zástupná média, která prosazují proruskou rétoriku. V empirické části se práce na základě konceptuálně stanovených faktorů a konkrétních událostí souvisejících s nimi zabývá diskursy a narativy šířenými v ruských či proruských médiích, které ve všech třech pobaltských zemích působí. Konkrétněji, analýza se zabývá obsahem těchto narativů, jejich rétorikou, specifickými vlastnostmi, kontextem a možnými dopady na společnost v pobaltských státech. Cílem této práce je tak pomocí obsahové analýzy zevrubně zanalyzovat význam a kontext jednotlivých narativů, stejně jako jejich možné cíle a dopady na společnost v...
|
host ::
RSS.