|
|
Trailer jako promluva k potencionálnímu divákovi
Brůnová, Lada ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Jak mohou filmová studia promlouvat skrze trailery k potenciálnímu publiku? Jaké prostředky k tomu používají a s jakým ohlasem se u diváků setkávají? Jak se v trailerech odráží divákova interpretace? Co se o divácích můžeme z filmových upoutávek dozvědět? Diplomová práce poskytuje odpovědi na zmíněné otázky ve dvou částech - v první části jsou představeny koncepty vztahující se k filmovému traileru, druhá část analyzuje výsledky výzkumu věnujícího se dopadu traileru na potenciální publikum. Výpovědi dvou homogenních skupin na téma filmové trailery byly zkoumány kvalitativní metodou ohniskových skupin. Práce se soustředí na pochopení přístupu diváků k filmovým trailerům a snaží se objasnit, kdy mohou hrát trailery rozhodující roli ve změně přístupu a chování publika. Cílem práce je nabídnout hlubší vhled do vztahů mezi filmovými trailery a diváky a předložit návod, jak číst audiovizuální texty kriticky. Záměrem je odkrýt, že souhra mezi texty a kontexty je charakterizována komplexními procesy mediace a interpretace na úrovni produkce, propagace a recepce. Výsledky studie mohou pomoci porozumění, jak si diváci, jakožto konzumenti, vykládají trailery a co je pro ně důležité. Práce se tak může stát inspirací jak pro režiséry (filmové i trailerové), tak pro marketingová oddělení. Výzkum...
|
|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
Organizace občanské společnosti v kinematografii v ČR po roce 1989
Marečková, Lenka ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou organizací občanské společnosti v oblasti kinematografie v ČR. V kinematografii se primárně propojuje umění a průmysl, svůj vliv zde mají také technologie, kultura dané země, společenská či politická situace. Tak, jako v jiných oblastech, i v oblasti kinematografie vznikají a fungují organizace občanské společnosti. Cílem této práce je zjistit, z jakých důvodů tyto organizace vznikají a jaké mají funkce nejen mezi ostatními subjekty v rámci kinematografie v ČR. Vzhledem k širokému pojetí cílové skupiny byl výzkumný záměr práce zacílen na ty organizace, které přispívají k rozvoji, podpoře a propagaci české kinematografie obecně a tím se řadí mezi významné subjekty s koncepčním a strategickým vlivem na celou oblast.
|
|
|
"Filmy s romským přízvukem": Současný stav romské kinematografie a její perspektiva
Dvorská, Františka ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Taťána (oponent)
"Filmy s romským přízvukem": Současný stav romské kinematografie a její perspektiva Hlavním teoretickým přístupem, o nějž se tato práce opírá, je koncept tzv. kinematografie s přízvukem, který formuloval iránský filmový vědec Hamid Naficy. Na základě jeho metodologického nástroje autorka zkoumá některé složky "stylu s přízvukem", jak se uplatňují právě v romské kinematografii, a dospívá k názoru, že již na malém vzorku tvorby deseti romských filmařů, lze hovořit o určitých komponentách, které jsou více méně společné všem uváděným tvůrcům. Jedná se především o sdílení existence v "meziprostoru", která je navíc v některých aspektech odlišná od "hraniční" existence exilových autorů nebo jiných filmařů diaspory, a to specifickým statusem romské menšiny ve společnosti obecně. Pro romskou kinematografii je příznačná autobiografičnost a začlenění autora do příběhu. Z výrobního hlediska se jedná převážně o filmy alternativní, nízkorozpočtové či artové. Po finanční stránce je romská tvorba nejčastěji podporována veřejnoprávními televizními stanicemi, dotacemi od státu, neziskovými organizace nebo malými produkčními společnostmi. Týmy jsou často tvořeny na přátelských či rodinných vazbách, filmaři většinou pracují s obdobným kolektivem lidí, sami zastávají více funkcí a jsou přítomni při více fázích vzniku...
|
|
| |
|
|
Čas ve filmu. Komparace koncepce Jana Mukařovského a Gillese Deleuze
Kadlecová, Vladimíra ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
1. Abstrakt Tématem mé diplomové práce je komparace koncepce uvažování o filmu z dvojí perspektivy. Půjde o porovnání jednak přístupu Jana Mukařovského, českého strukturalisty, který se, jako jeden z prvních v českém kontextu, začal časem ve filmu zabývat a dále přístupu Gillese Deleuze, který se zasloužil o nové pojímání obrazu-času ve filmu, nicméně se značným odstupem od Jana Mukařovského. Cílem bude objasnit, jakým způsobem zapadají pojetí Mukařovského a Deleuze do ostatních koncepcí pojímání času ve filmu, jaké byly vlivy dobových koncepcí času, z jakých zdrojů oba teoretici vycházeli, a také jaké filmy se staly základními východisky pro zkoumání času ve filmu. Metoda komparace bude rozdělena do třech aspektů, jakožto třech rovin porovnávání.
|
|
| |
|
|
Zobrazení severoamerických Indiánů v americké kinematografii v 80. a 90. letech 20. století
Vodňanský, Martin ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Práce se zabývá procesem zobrazování severoamerického Indiána v americké kinematografii. Popisuje vývoj, proměny a stereotypy tohoto zobrazovaní od úplného počátku kinematografie až do konce 90. let. Podrobněji práce popisuje indiánsky tematizovanou filmovou tvorbu 80. a 90. let a akcentuje, dle autora, nejdůležitější snímky. Těžiště práce leží v rozboru dvou filmů Powwow Highway a Kouřové signály, které vznikly v indiánské produkci na konci 80. a 90. letech. Cílem práce je prostřednictvím zkoumání těchto filmů odpovědět na otázku zda "byli Indiánští herci a režiséři klíčoví v procesu zobrazování severoamerického Indiána v americké kinematografii realističtěji?" Po rozboru zmiňovaných snímků a předložených argumentech na tuto otázku v závěru práce odpovídá kladně.
|
|
|
Zobrazení boha ve filmu
Duda, Miroslav ; Martínková, Libuše (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl systematicky zmapovat zobrazení Boha na filmovém plátně s hlavním důrazem na hollywoodskou produkci, neboť ovlivňuje celou západní kinematografii, od jejích počátků až do dnes. Systematicky popisuje různé způsoby zpracování tématiky s ohledem na dobový, kulturní a společenský kontext. Přibližuje vznik hlavních aspektů a východisek filmové cenzury, která je i v sekularizovaných společnostech značně ovlivněna náboženstvím. Popisuje metody a přístupy jednotlivých režisérů k látce.
|
|
|
The Screen of Laughter and Remembering: Cinematography and Post-Socialist Memory
Hladík, Radim ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kusá, Zuzana (oponent) ; Hanáková, Petra (oponent)
PLÁTNO SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ: kolektivní paměť a reprezentace státního socialismu v české kinematografii V disertační práci se zabývám otázkou, jak se kinematografické reprezentace vztahují ke kolektivní paměti státního socialismu v České republice, respektive v Československu. V práci řeším nejprve teoretický problém, zda-li je vhodné subžánr historických filmů studovat jako typ vědění odpovídající historii, nebo sociální paměti.Tvrdím, že důležitý není rozdíl v médiu reprezentace, ale ve způsobech utváření vědění o minulosti. Přestože mohou existovat "historiofotické", tedy historiografické filmy, běžnou produkci dlouhých hraných filmů je vhodné studovat jako sociologický problém z hlediska kolektivní paměti. Zatímco historie představuje druh vědění utvářených poměrně jednoznačně vymezenou sociální skupinou, kolektivní paměť vzniká b bezpočtu sociálních lokací. Nemožnost hovořit o obsahu určité paměti bez analýzy sociálních charakteristik skupiny, jež ji vytváří, vyžadovala, abych se zabýval českými filmaři pomocí teorie sociálních polí Pierra Bourdieuho. Tato perspektiva umožňuje sledovat konflikt mezi úsilím některých filmařů o uměleckou autonomii na straně jedné a politikou či ekonomikou na straně druhé. Jejich celkové postavení ve společnosti se pak symbolicky pozvedává díky statusu intelektuálů, který...
|
host ::
RSS.