|
|
Obraz Romů ve filmografii Tonyho Gatlifa
Steklá, Radka ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Taťána (oponent)
Realita je unikátní, jakékoliv její zobrazení či popis není ničím víc než pouhým jejím obrazem, více či méně nepřesným. S trochou nadsázky se dá říci, kolik lidí na světě, nejméně tolik způsobů popisů reality. Mezi množstvím individuálních chápání existují však taková, jež jsou sdílená na obecnější úrovni. Takové verze světa vytváří masová média1, předkládají je publiku a vtahují ho do vlastního chápání skutečnosti (srov. Raichová, 2001). Kromě osobní empirie tak mají i média značný vliv na to, jak jednotlivec vnímá svět kolem sebe. Výběrem mediálních obsahů a způsobem nakládání s fakty nepřímo diktují obraz reality, jejím neustálým opakováním a neměnností úhlu pohledu vytvářejí pouhou její iluzi. V tématech, v nichž ve větší míře chybí individuální zkušenost, mají média obzvlášť silný vliv. Jednak se stávají těmi, kteří disponují mocí nad výběrem témat, a tudíž určují, o čem budou lidé přemýšlet, jednak mohou ovlivňovat samotný charakter obrazu reality, čímž nabízejí a omezují škálu interpretací.2 Právě v tomto bodě spatřuji úskalí práce s některými mediálními tématy a jejich zranitelnost, zvláště těch společensky citlivých, kam kromě jiného bezpochyby patří i Romové. Stávají se tak pasivními objekty mediálního a posléze společenského diskurzu, aniž by byl lidmi obecně chápán rozdíl mezi skutečností a...
|
|
|
"Filmy s romským přízvukem": Současný stav romské kinematografie a její perspektiva
Dvorská, Františka ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Taťána (oponent)
"Filmy s romským přízvukem": Současný stav romské kinematografie a její perspektiva Hlavním teoretickým přístupem, o nějž se tato práce opírá, je koncept tzv. kinematografie s přízvukem, který formuloval iránský filmový vědec Hamid Naficy. Na základě jeho metodologického nástroje autorka zkoumá některé složky "stylu s přízvukem", jak se uplatňují právě v romské kinematografii, a dospívá k názoru, že již na malém vzorku tvorby deseti romských filmařů, lze hovořit o určitých komponentách, které jsou více méně společné všem uváděným tvůrcům. Jedná se především o sdílení existence v "meziprostoru", která je navíc v některých aspektech odlišná od "hraniční" existence exilových autorů nebo jiných filmařů diaspory, a to specifickým statusem romské menšiny ve společnosti obecně. Pro romskou kinematografii je příznačná autobiografičnost a začlenění autora do příběhu. Z výrobního hlediska se jedná převážně o filmy alternativní, nízkorozpočtové či artové. Po finanční stránce je romská tvorba nejčastěji podporována veřejnoprávními televizními stanicemi, dotacemi od státu, neziskovými organizace nebo malými produkčními společnostmi. Týmy jsou často tvořeny na přátelských či rodinných vazbách, filmaři většinou pracují s obdobným kolektivem lidí, sami zastávají více funkcí a jsou přítomni při více fázích vzniku...
|
|
|
Obraz Romů ve filmografii Tonyho Gatlifa
Steklá, Radka ; Marková, Taťána (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Realita je unikátní, jakékoliv její zobrazení či popis není ničím víc než pouhým jejím obrazem, více či méně nepřesným. S trochou nadsázky se dá říci, kolik lidí na světě, nejméně tolik způsobů popisů reality. Mezi množstvím individuálních chápání existují však taková, jež jsou sdílená na obecnější úrovni. Takové verze světa vytváří masová média1, předkládají je publiku a vtahují ho do vlastního chápání skutečnosti (srov. Raichová, 2001). Kromě osobní empirie tak mají i média značný vliv na to, jak jednotlivec vnímá svět kolem sebe. Výběrem mediálních obsahů a způsobem nakládání s fakty nepřímo diktují obraz reality, jejím neustálým opakováním a neměnností úhlu pohledu vytvářejí pouhou její iluzi. V tématech, v nichž ve větší míře chybí individuální zkušenost, mají média obzvlášť silný vliv. Jednak se stávají těmi, kteří disponují mocí nad výběrem témat, a tudíž určují, o čem budou lidé přemýšlet, jednak mohou ovlivňovat samotný charakter obrazu reality, čímž nabízejí a omezují škálu interpretací.2 Právě v tomto bodě spatřuji úskalí práce s některými mediálními tématy a jejich zranitelnost, zvláště těch společensky citlivých, kam kromě jiného bezpochyby patří i Romové. Stávají se tak pasivními objekty mediálního a posléze společenského diskurzu, aniž by byl lidmi obecně chápán rozdíl mezi skutečností a...
|
|
| |
|
|
Působení pohádky na duševní vývoj dítěte
Grimmová, Denisa ; Marková, Taťana (vedoucí práce) ; Kubíček, Jiří (oponent)
V bakalářské teoretické práci "Působení pohádky na duchovní vývoj dítěte" jsem se věnovala především společným znakům klasických pohádek, které pro mne znamenají cestu sebeobjevování. Shrnula jsem specifika dětského diváka a jeho reflexi pohádek. Snažila jsem se o vysvětlení pojmů jazyka a znaků pohádek a dětské tvorby, které jsou v současnosti přetvářeny. Můžeme hovořit o paradigmatech poslední doby - otáčení rolí kladný/záporný hrdina, reinterpretace pohádek a subjektivní mísení nesourodých stylů do postmoderních koláží. Zmatení a zaměňování pojmů pravda a lež a absence nebo zaměňování překážek, které děti připravují na nevyhnutelné obtíže v životě a učí je jim čelit jsou v novodobých pohádkách běžným a nebezpečným úzusem.
Věřím, že lidé opět pochopí, že tradiční hodnoty nejsou zaprášeným přežitkem, že mají pevné jádro, ověřené časem.
Pohádky, vyprávěné našimi rodiči a prarodiči byly vždy nezávislé na politické situaci a nebyly uspávacím prostředkem pro děti, ale rozvíjely jejich imaginaci a smysl pro rozlišování dobra a zla. Dětská fantazie je důležitá obzvlášť v době, kdy se všechno ukazuje na plno, informace předběhly vlastní vývoj lidí a věda se stala náboženstvím novověku, určujícím zdrojem obecně platného vědění. Vědecké poznatky se v novověku na dlouhou dobu staly vzorem a kritériem veškeré pravdy, ale ptám se společně s Einsteinem: ?Je otázkou co je důležitější, zda znalost faktů či fantazie??
Pokusila jsem se shrnutí dvou úhlů pohledu na pohádku jako lék pro dětskou duši, a to z hlediska psychologie a mystiky.
Zjistila jsem, že obojí hovoří naprosto o tom samém, jen odlišným způsobem.
|
|
| |
host ::
RSS.