|
|
Velké Popovice: velké století v dějinách malé obce
Fleissigová, Lucie ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je snaha o zachycení historie obce Velké Popovice v období od konce 19. století, kdy se jejím majitelem stal František Ringhoffer, do událostí, které následovaly těsně po Sametové revoluci. Hlavní část práce je věnována politickým, hospodářským a obecním záležitostem obce. Autorka se zabývá rodinou Ringhofferů a vším, co se jim podařilo ve Velkých Popovicích a jejich okolí zrealizovat. Zastavuje se u první světové války, která se dotkla nejen mnoha civilních obyvatel, ale i vojáků a jejich příběh přibližuje na osudech Josefa Kabeláče - legionáře, který z Velkých Popovic pocházel. V práci je dále zachyceno významné období první republiky následované protektorátem, na jehož konci málem došlo v obci k velké tragédii. V následující části je zachycena doba, která přinesla Popovicím nejen vládu komunistického režimu a utlumení činnosti v mnoha odvětvích, ale i jeho následný pád a opětovný rozkvět této oblasti. Dějiny obce jsou doplněny samostatnými kapitolami, které se týkají kostela Panny Marie Sněžné, pivovaru Velké Popovice, školství a místní spolkové činnosti.
|
|
|
Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin
Kaiserová, Jana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Má diplomová práce Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin zachycuje historii a vývoj obce Slavhostice, ležící v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín, v důležitých dějinných okamžicích. V době první světové války, v době meziválečné, druhé světové války a poválečné. Dále se zaměřuje na jednotlivá témata, a to na školu a děti školou povinné, na kulturní život a různé obecní spolky a hospodářskou situaci. Cílem mé práce je zobrazit spojitost, a naopak i kontrast mezi velkými a malými dějinami. Zobrazit vliv světového vývoje na chod této malé obce a zároveň ukázat, jak si žije svým vlastním životem událostem navzdory. Události v obci jsou zde vykresleny na základě kronik, účetních knih, korespondence, domovských listů, fotografií a mnoha dalších dokumentů, mapujících historii obce. Jako doplnění posloužily pak vzpomínky dvou jejích obyvatel. Měla by být přínosem pro regionální dějiny.
|
|
|
Projektové vyučování: významné osobnosti Kladenska
Zetková, Klára ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o projektu, který měl vybraným studentům kladenského gymnázia představit 14 osobností, jež se podílely na proslavení Kladna a blízkého okolí. Práce je rozdělena do dvou částí, do teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje problematice významu a přínosu regionální historie a praktická část detailně popisuje průběh a výsledky projektu. Projekt obsahuje 14 osobností kladenské historie, rozvržení jednotlivých hodin věnovaných těmto osobnostem a také medailonky osobností, které zpracovali studenti jako výsledek projektu.
|
|
|
Mělnická větev Lobkowiczů ve 20. stol.
Kašpárková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Cílem práce je zachycení osudů mělnické linie knížecího rodu Lobkowiczů. Diplomový text je zaměřen na vývoj lobkowiczského rodu od počátku dvacátého století až po součastnost. V této sledované éře se členové šlechtické rodiny Lobkowiczů významně podíleli na politickém, společenském, veřejném i sportovním životě. Zvláštní pozornost je věnována také vývoji majetkové držby rodu a osudy lobkowizckých statků v tomto období. Především panství Mělník, Hořín a Drahenice, která byla středem zájmu nových státních a politických útvarů vzniklých ve dvacátém století ve střední Evropě.
|
|
|
Josef Sakař - život a dílo kněze, pedagoga a historika
SUDOVÁ, Martina
Práce se zabývá životem a dílem historika, kněze a pedagoga Josefa Sakaře. Josef Sakař je jedním z nejvýznamnějších rodáků města Týna nad Vltavou. Jeho monnumentální čtyřsvazkové dílo Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí náleží dnes k základním stavebním kamenům jihočeské regionální historie, a přestože jeho převažující část vznikla již ve 30. letech minulého století, nebylo do dnešních dnů překonáno. Podobně jako Týn nad Vltavou vděčí Josefu Sakařovi za mnohé také město Pardubice, kde prožil většinu svého produktivního věku a kde působil jakožto středoškolský pedagog. Zde vznikla jeho stěžejní díla, mimo jiné šestisvazkové Dějiny města Pardubic nad Labem. Sakařova činnost přesáhla i regionální rámec: v roce 1925 byl za své zásluhy o ochranu historických památek jmenován (jako jeden z třiceti kandidátů z celé republiky) čestným členem Klubu za starou Prahu. Práce analyzuje a komparuje prameny, určuje významné hodnoty a klíčové události v životě Josefa Sakaře, jeho rodinné vazby, přátele a osobnosti, které ovlivnily Sakařův život. Hledá inspirace pro vychovatele v 21. století, které je možné čerpat ze života a díla Josefa Sakaře. Práce se zaměřuje na rodinu Josefa Sakaře a příbuzenské vztahy, průběh života a působení v Týně nad Vltavou a Pardubicích, je řazena chronologicky, od narození, do konce života Josefa Sakaře. V poslední části pátrá po odkazu a stopách Josefa Sakaře v současnosti. Samostatná část je věnována analýze čtyř stěžejních děl Josefa Sakaře. Práce shrnuje veškerá životopisná data a významné životní milníky Josefa Sakaře, obsahuje rovněž kompletní bibliografii.
|
|
|
Srpen 1968 na Rakovnicku
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce Srpen 1968 na Rakovnicku je příspěvkem k problematice reformního procesu Pražského jara v Československu a jeho následného potlačení vojsky Varšavské smlouvy. Na příkladu okresu Rakovník sleduje změny, které probíhaly v politice KSČ a napříč celou společností. Důraz je dále kladen především na průběh srpnové invaze na Rakovnicku se svými regionálními specifiky, kdy je sledován komplikovaný průběh chmelové sklizně a zabývá se okolnostmi smrti příslušníka BLA u Nového Domu.
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Pedagogické časopisy pro výuku dějepisu jako praktická metodická pomoc československému učiteli dějepisu v období 1948-1970
Bimková, Dana ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce pojednává o výuce dějepisu v období 1948-1970. Zabývá se nikoli tím, jak výuka vypadala, neboť to nelze přesně detailně popsat, ale zaměřuje se na metodiku výuky dějepisu, tedy na to, jak se měl dějepis správně učit. Základním pramenem jsou pedagogické časopisy pro výuku dějepisu, především časopis Dějepis ve škole jeho předchůdci a následovníci. Základní otázkou je, jestli tyto časopisy mohly skutečně pomáhat učitelům s metodologickou přípravou výuky a jak taková pomoc vypadala. Práce má několik kapitol, první popisuje dějiny školství ve sledované době, druhá se zabývá pedagogickými časopisy pro výuku dějepisu. Dále je pozornost zaměřena na to, jak vypadala vyučovací hodina, jak měl učitel vykládat, opakovat, zkoušet, jak se mělo pracovat s učebnicí. Velkou samostatnou kapitolu tvoří pomůcky pro vyučování, mezi které byly zařazeny především mapy, obrazy, audiovizuální pomůcky a literatura. Dále je věnována pozornost regionálním dějinám, exkurzím, spolupráci s muzeem a archivem. V závěru je potvrzena základní hypotéza, že časopisy mohly sloužit jako dobrá pomoc pro učitele, že v nich byla celá řada zajímavých a inspirativních článků a že i v dnešní době jsou ve výuce dějepisu podobné problémy, které ještě nebyly překonány. Navíc je řešena problematika odborných diskuzí, které se v...
|
|
| |
|
|
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
|
host ::
RSS.