|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
Mistr zvíkovského oplakávání
Slávková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUME Autorka v bakalářské práci popisuje Mistra zvíkovského Oplakávání, jednoho z hlavních představitelů pozdně gotického sochařství, působícího v první čtvrtině 16. století v jihozápadních Čechách. Tato oblast - zmíněná v úvodu práce - byla v době pozdní gotiky velmi bohatá, díky Zlaté stezce vedoucí z Pasova. V této oblasti vlastnili velké pozemkové majetky významní čeští páni (Švihovští, Rožmberkové, aj.), o kterých je možné uvažovat jako o objednavatelích uměleckých děl, reprezentujících jejich rod a sídla. Cílem práce bylo vytvoření katalogu, a shrnutí dosavadní literatury. Jelikož Mistr zvíkovského Oplakávání nebyl znám do šedesátých let 20. století a některá jeho díla byla uváděna takřka od počátku tohoto století, bylo zapotřebí se zmínit se i o této literatuře. V průběhu práce se autorka často zmiňuje o Mistrovi žebráckého Oplakávání, kterému byla díla Mistra zvíkovského dříve připisována. V šedesátých letech historikové umění zjistili, že všechna díla Mistra žebráckého nesou sice společné znaky, ale v některých případech tak rozdílné, že je nemohl vytvořit pouze jeden umělec. Proto řezby byly rozděleny mezi anonymního Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského, nazvaného podle reliéfu Oplakávání Krista ve zvíkovské kapli. Úvahám, zda toto rozdělení bylo správné či nikoli, se věnuje autorka v rozsáhlé...
|
|
Božské v básnickém bydlení K dimenzi božství u pozdního Heideggera
Ježková, Viola ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Balabán, Milan (oponent)
Předmětem této práce je tematizování vztahu člověka a dimenze božství, jak se s ním u pozdního Heideggera můžeme setkat. Budu postupovat následujícím způsobem: V první kapitole uvedu do širšího kontextu Heideggerova života jeho zájem o Hölderlinovu poezii. Souvisí to s otázkou Boha u Heideggera. V jejím rámci bude pojednána inspirace, kterou Heidegger z Hölderlina čerpal. V druhé kapitole této práce nejprve vezmu přednášku Básnicky bydlí člověk "tak jak jde" a pokusím se vyzdvihnout témata, která budou samostatně pojednána v následující, poněkud fragmentální kapitole třetí. Fragmenty, podkapitoly, pojednávají jednotlivá Heideggerova stanoviska k otázce člověka a jeho bytí pod nebesy. Snažím se v nich uvést jednotlivá tvrzení, teze do širších souvislostí Heideggerova pozdního období. Podkapitoly jsou pojmenovány v souladu s Heideggerovou terminologií. Kapitola čtvrtá je přemostěním mezi závěrem a třetí kapitolou. Řeším v ní problém autenticity pobytu. Ta je, jak se pokusím ukázat, opředena Heideggerovými tvrzeními, sporným místem, či místem, které rozpory indikuje. V páté, poslední kapitole jde o zodpovězení otázky vztahu člověka a dimenze božství, tak jak ho Heidegger vykládá. Snažím se v ní shrnout doposavadní poznatky do uceleného rámce, který je současně mapou pozdního Heideggerova chápání existence...
|
|
Zabezpečení datové komunikace s ochranou soukromí
Bernát, Michal ; Člupek, Vlastimil (oponent) ; Malina, Lukáš (vedoucí práce)
Táto práca pojednáva o možnosti zaistenia bezpečnosti, integrity a autenticity dátovej komunikácie s ohľadom na súkromie užívateľov. V tejto práci sú popísané základy smart grid sietí spolu s možnosťami stávajúcich foriem zabezpečia komunikácie, ktoré boli vybrané ako cieľová aplikácia pre nasadenie skupinových podpisov pre zaistenie bezpečnosti, integrity a autenticity dátovej komunikácie. Je popísaný koncept nulovej znalosti a kryptografické primitíva. Ďalej sú prezentované základné princípy, história vývoj a jednotlivé schémy sú porovnávané na základe konštrukcie a výkonnosti. Druhá časť práce sa venuje možnostiam nasadenia a optimalizácie skupinových podpisov pre výpočtovo obmedzené zariadenia. V rámci návrhu protokolu boli pre implementáciu v jazyku Java vybrané schémy HLCCN,DP a BBS. Tie boli následne testované pod rôznymi platformami kde boli zmerané a zhodnotené výkonnostné parametre daných schém. V rámci optimalizácie sa práca zameriava na časy podpisov, ktoré sú kritické pre smart grid systémy. Pod platformami sú nasadené optimalizačné metódy predpočítania párovaní a ďalšie metódy vyplývajúce z danej platformi ako nasadenie JPBWrappera a natívnych knižníc pre dosiahnutie efektívnejších časov podpisov. V závere práce sú zhodnotené dosiahnuté výsledky optimalizačných metód a vhodnosť nasadenia v smart grids.
|
|
Violette Leducová jako představitelka literárního existencialismu ve Francii
Habartová, Vendula ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Violette Leducová jako představitelka literárního existencialismu ve Francii Cílem této diplomové práce je popsat a zhodnotit dílo francouzské spisovatelky Violette Leducové z pohledu literárního existencialismu, za jehož zástupkyni bývá považována. Práce nejprve nastíní základní kontext autorčina života a díla. Popíše žánr autobiografie v souvislosti s filozofií existence. Autorku pak zasadí do tohoto kontextu jak životopisně (aktivně se podílela na skupinovém literárním životě existencialistů a s některými představiteli tohoto proudu měla úzký osobní vztah: Sartre, Beauvoirová, Camus), tak především literárně, z hlediska intertextuálního (vnitřní souvislosti a inspirace autorčina díla), i pokud jde o vlastní látku jejího díla a přístup k ní. Obě perspektivy se přitom ve velké míře setkávají, protože Leducové dílo je převážně autobiografické. Hlavním úkolem práce bude proto prozkoumat, jak se ontologické a mravní nároky existencialismu (otázka autenticity, upřímnosti, odpovědnosti, svobody) odrážejí v literárním pojednání autorčiny autentické zkušenosti. V praktické části bude práce vycházet z rozboru autorčiny ústřední trilogie : La Bâtarde, La Folie en tête, La Chasse à l'amour. Na základě rozboru těchto tří textů budou ukázány typické znaky existencialismu v této trilogie obsažené i rysy autorčina díla,...
|
|
The late gothic panel painting in mining towns of central Slovakia
Šugár, Martin ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Gerát, Ivan (oponent)
Tému vymedzuje súbor kvalitných maliarskych diel, ktoré ako súčasť oltárnych retabulí z poslednej štvrtiny 15. a začiatku 16. storočia dokumentujú umelecký vývoj v lokalite stredoslovenských banských miest (z nich tri najdôležitejšie sú Kremnica, Banská Štiavnica, Banská Bystrica). Výrazný podiel na formovanie umeleckého vývoja regiónu zohral aj benediktínsky kláštor v Hronskom Beňadiku. Zachovaný fond pochádza od viacerých anonymných maliarov. Z nich kľúčové miesto patrí predovšetkým Majstrovi z Kremnice (donedávna nazývanom Majster z Lúčok pri Kremnici, maď. Jánosréti Mester) a Majstrovi z Jakuba. Najväčší ohlas získalo dielo Majstra MS - tabule z bývalého hlavného oltára v Kostole sv. Kataríny v Banskej Štiavnici z roku 1506. Existencia maliarskych dielní nie je doložená archívne, o ich činnosti sa môžeme domnievať iba na základe analýz diel samých. Charakteristické sú pre ne úzke vzťahy spočiatku s malopoľským (krakovské oltáre pre kláštory dominikánov a augustiánov), dolnorýnskym (Majster FVB, Majster Života Panny Márie / Meister des Marienlebens), hornorýnskym (Martin Schongauer) a švábskym maliarstvom (Bernhard Strigel).
|
|
Authentic existence and the "American dream" in Dreiser's fiction
Černá, Pavlína ; Procházka, Martin (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat pojetí mýtu "amerického snu" v následujících dílech Theodora Dreisera: Sestra Carrie, Jennie Gerhardtová a Americká tragédie. První kapitola nás uvádí do problematiky mýtu "amerického snu" a vysvětluje jeho kulturní a historické kořeny. Další část se zabývá již konkrétně Dreiserovým pojetím daného konceptu a zároveň dává do kontextu autorův život a jeho fikci. Následující tři kapitoly pojednávají o hlavních hrdinech a hrdinkách a jejich vyrovnání se s realitou "amerického snu" a společností, ve které žijí. V závěru se zabývám Dreiserovým přínosem pro americkou literaturu, jeho stylem, spisovateli, kteří jím byli ovlivněni a v neposlední řadě také termíny, pod které je autor tradičně i netradičně zařazován. V úvodní kapitole se seznamujeme s pojmem mýtu "amerického snu". Každý národ do jisté míry spojují a vytvářejí specifické atributy jako např. společný jazyk, rasa, sdílené území či historie. V případě Spojených států amerických, které jsou zemí přistěhovalců a tudíž zemí mnoha kultur, je společným stavebním kamenem mýtus. Konkrétně mýtus "amerického snu", jinými slovy víra, že každý může skrze svojí odhodlanost, vytrvalost a tvrdou práci dosáhnout v životě úspěchu bez ohledu na svůj původ a prostředí, ze kterého pochází. "Americký sen" má svoje kořeny v...
|
|
Komunikace jako nástroj aktivizace seniorů v institucích pečujících o seniory
KLIMKOVÁ, Lenka
Komunikace je jedna z nejdůležitějších potřeb člověka v jakémkoliv věku. Dobrá komunikace je základem dobrého vztahu mezi zdravotnickým personálem a klienty. Její pomocí navodíme příjemnou atmosféru v domově pro seniory, můžeme ovlivnit psychický stav klientů a napomáhá ke zmírnění fyzických potíží. Cílem mé práce byla charakteristika zásad úspěšné komunikace se seniory ve zdravotně sociálních zařízeních uplatňovaných v rámci komplexně pojaté péče o klienty, včetně volnočasových aktivit v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích a Domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. První hypotéza říká, že k základním všeobecným zásadám účinné komunikace se seniory uplatňovaným v rámci péče o klienty zdravotně sociálních zařízení patří zainteresovaný, osobní vztah pracovníků ke klientovi, akceptování jeho osobnosti, empatie a naslouchání, vytváření ovzduší přátelství a optimismu, ocenění a pochvala klientovy snahy a úsilí,atp. Tato hypotéza se mým výzkumem potvrdila. Druhá hypotéza říká, že významnou roli v aktivizaci seniorů, klientů zdravotně sociálních zařízení hrají komunikační metody uplatňované v rámci volnočasových aktivit, zábavně-terapeutických technik a animačních her zaměřených na povzbuzení, motivaci a empowerment klientů. Tato hypotéza se potvrdila, obě instituce nabízejí dostatek volnočasových aktivit zaměřených především na komunikaci, povzbuzení a motivaci klientů. Pracovníci si uvědomují, že nynější komunikace není zcela ideální, se seniory nejvíce komunikují při zdravotně ošetřovatelské péči a potřebovali by na ni více času. Senioři si avšak důvody toho, proč pracovníci nemají dostatek času uvědomují a chápou. Informace potřebné pro praktickou část bakalářské práce jsem získávala pomocí kvantitativně orientovaného průzkumu vycházejícího ze skupinového strukturovaného pohovoru a využívajícího především řízeného rozhovoru a metodou analýzy dokumentů.
|
|
Být sám sebou: Heideggerův pojem autenticity a jeho kritika
Puc, Jan ; Kouba, Petr (oponent) ; Kouba, Pavel (vedoucí práce)
Práce hledá odpověď na otázku, co znamená být sám sebou. Za východisko byla zvolena filosofie Martina Heideggera rozpracovaná v Bytí a čase, která této antropologické otázce přisuzuje centrální místo v ontologickém bádání. Pro Heideggera je individualita ztotožněna s akceptováním vlastního, typicky lidského způsobu bytí, bez jehož porozumění zůstává uzamčeno i bytí samo. Tuto korelaci sleduji interpretací Heideggerovy koncepce člověka ve dvou krocích: nejprve vymezuji, jaké významy se skrývají v určení člověka jako možnosti, poté se zaměřuji na pojem "autentické existence" jako význačného způsobu, jak v sobě bytí možnostmi odhalit. Jádro autenticity, Heideggerem charakterizované jako "odhodlanost", nacházím v aktu přijetí tíhy existence, které přivádím k důsledkům pro rozumění člověka sobě samému. V tomto bodě začíná polemická část mé práce. Pochopení vlastního života jako zacíleného na možnost, v níž člověk nachází sám sebe, považuji za jeden ze základních způsobů orientace ve světě. Jedná se však o koncepci neslučitelnou s pojmem odhodlanosti. V závěru ukazuji, jaké důsledky má konfrontace obou pojmů bytí sebou samým a jak z ní lze znovu promyslet onticko-ontologickou diferenci.
|
host ::
