|
|
Smrt Boha jako iniciace člověka
Hála, Jakub ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Balabán, Milan (oponent)
Práce pojednává o fenoménu smrti Boha, a přístupech, jak s tímto tématem bylo zacházeno u starověkých společenství, v judaismu, křesťanství a filosofii. Výsledek práce nemá říct, jeCli Bůh mrtev, či nikoliv, má jen, vzhledem k obsáhlosti tématu, stručně popsat tento jev v dějinách a v souvislostech. Práce má za úkol uvézt do problematiky, dát podněty k přemýšlení a vcítit se do problému, který je aktuální právě pro dobu postmoderny a dát možnost k zaujmutí určitého názoru na věc. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Myths of the Contemporary Man: An Application of the "Mythic Reading" Method to the Selected Works of the World of the World Literature of the 20th and 21st Centuries.
Bargár, Pavol ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent) ; Trojan, Jakub (oponent)
Uvedená práca sa pokúša poskytnúť prístup k mýtu, ktorý by vystihoval jeho aktuálnosť pre dnešného človeka. Práca začína pokusom uchopiť význam(y) gréckeho termínu μυθος, jeho vzťahu k termínu λογος v priebehu dejín a kritickým vyrovnaním sa s definíciami a interpretačnými metódami vybraných bádateľov v oblasti štúdia mýtov. Následne je navrhnutá vlastná definícia mýtu, v náväznosti na P. Ricoeura, L. Coupeho, D. Cupitta a ďalších. Mýtus je vnímaný ako dialektické spojenie naratívu a mýtických motívov, ktoré nie sú nemenné, ale práve v kontexte vytvorenom príbehom dostávajú vždy nový význam. Tak mýty tvoria reťaze vzájomne spojených verzií, otvorené pre ďalšie interpretácie v procese "radikálnej typológie." Mýty nie sú obmedzené na oblasť náboženstva, "radikálna typológia" zohľadňuje profánny kontext. Jednotlivé články reťazí mýtov môžu byť teda aj literárne diela. Vybrané diela svetovej literatúry 20. a 21. storočia (M. Bulgakov: Majster a Margaréta, G. Orwell: 1984, H. Murakami: Kafka na pobreží, P. Auster: Sklené mesto) sú v práci interpretované ako mýty za pomoci metódy "mýtického čítania," ktorá využíva imagináciu v rovnakej miere ako zásady logiky. Je navrhované vnímať mýty ako dialektické spojenie "dokonalosti" a "otvorenosti," ktoré poskytuje priestor pre vstup "iného." To je významné i z...
|
|
| |
|
|
Postoje křesťanů k islámu. Dějiny- současný stav - perspektivy.
Machálek, Vít ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá křesťanskými postoji k islámu v dějinách a v současnosti. Toto téma je v ní zasazeno do širšího kontextu vztahování se k "jinakosti" druhých a zkoumáno v rámci interdisciplinárního přístupu. První kapitola uvádí vybrané koncepty religionistiky, psychologie a sociálních věd, týkající se mezináboženských vztahů. Druhá z úvodních kapitol vychází z komparativní religionistiky. Jsou v ní rozebírány hlavní shody a rozdíly mezi křesťanstvím a islámem. Třetí kapitola se týká dějin náboženství. Postupně rozebírá jednotlivá období z historie křesťansko-muslimských vztahů a postoje, které v nich křesťané zaujímali k islámu. Čtvrtá kapitola se zabývá křesťansko-muslimskými vztahy v současnosti a nedávné minulosti. Představuje postoje křesťanů k islámu přibližně od konce druhé světové války do roku 2009. Závěrečná kapitola je věnována současnému stavu křesťansko-muslimských vztahů. Vychází z obsahu předešlých kapitol a rozebírá různá paradigmata z dějin křesťanských postojů k islámu, přítomná v dnešním křesťanství. Z historie se snaží vyvodit ponaučení pro současnost a odhad možností vývoje do budoucna. To je v podstatě také cílem celé práce. Klíčová slova Křesťanství; islám; dějiny náboženství; mezináboženské vztahy; interdisciplinární přístup
|
|
|
Máme s muslimy víru ve stejného Boha?
Koreček, Tomáš ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce "Máme s muslimy víru ve stejného Boha? se pokouší hledat odpověď na otázku, zda křesťané a muslimové sdílí víru ve stejného Boha. V pěti kapitolách, historie, dogmatika, etika, zbožnost a závěr, předkládá výběr argumentů pro nalezení shod, podobností rozdílů a odlišností mezi křesťanstvím a islámem, zejména se zaměřením na projevy víry. V první kapitole ukazuje setkávání muslimů a křesťanů v dějinách od vzniku islámu. Druhá kapitola se snaží porovnat hlavní věroučné témata obou náboženství. Třetí kapitola zkoumá, které etická pravidla mají křesťanství a islám společná a která rozdílná. Čtvrtá kapitola popisuje projevy zbožnosti muslimů a křesťanů. V závěru odpovídá na otázku nakolik křesťané a muslimové sdílejí víru ve stejného Boha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Duchovní motivy v sérii Harry Potter od J.K. Rowlingové
Široká, Alžběta ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Balabán, Milan (oponent)
Tato práce zkoumá možné duchovní prvky objevující se v knižní sérii Harry Potter od J. K. Rowlingové. Za pomoci sekundární literatury a vlastního zkoumání se snaží podepřít tezi o křesťanském zakotvení této série a naopak vyvrátit názory některých křesťanů tvrdících, že Harry Potter je kniha vedoucí čtenáře k okultismu a praktikování magie. Práce obsahuje příklady paralel mezi Harry Potterem a některými křesťanskými principy obsaženými v Bibli. V další části práce se zkoumá světová diskuze o fenoménu Harry Potter z náboženského hlediska. Popisuje se zde pluralita názorů na vhodnost či nevhodnost Harryho Pottera pro křesťanské čtenáře. Na závěr se práce věnuje postoji českých křesťanských církví v tomuto fenoménu. Součástí práce je i výstup z dotazníku týkajícího se duchovních motivů v Harry Potter sérii. Klíčová slova Harry Potter, křesťanství, náboženská diskuze, magie, smrt, oběť
|
|
|
O transplantácii Buddhovho učenia na Západ
Markoš, Ján ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Balabán, Milan (oponent)
Západ objavil buddhizmus iba nedávno a nie je tomu ani pol storočia odvtedy, čo sa ľudia žijúci na Západe začali k tejto náuke masovejšie hlásiť. Udomácňovanie buddhizmu na Západe preto ani zďaleka nie je ukončeným dejom; ide o živý, práve prebiehajúci proces, ktorého možné dôsledky sú ešte v nedohľadne. Buddhizmus bol na Západ takpovediac "transplantovaný" z východného kultúrneho okruhu, kde je dlhé storočia doma; v súčasnosti plynú prvé chvíle po operácii; ešte nie je zrejmé, či Západ cudzie teleso vo svojom tele prijme, a ak áno, v akej forme a s akými komplikáciami.1 Prerastanie buddhizmu do západnej spoločnosti je dialógom ako na spirituálnej, tak na kultúrnej rovine. Pritom ide o dialóg ohromných rozmerov, či už ide o šírku preberaných tém, počet ľudí, ktorí sa na ňom zúčastňujú, alebo geografickú vzdialenosť miest, na ktorých prebieha. Máloktorý iný interkultúrny dialóg prebieha na tak veľkej škále, a zároveň v tak pokojnom duchu. Preto sa mi zdá, že analýza fenoménu buddhizmu na Západe môže okrem poznatkov o tomto konkrétnom jave priniesť i určitý vhľad do povahy interkultúrneho a medzináboženského dialógu ako takého.
|
|
|
Asyrské náboženství s přihlédnutím k paralelám a odlišnostem ve Starém zákoně
Šašková, Kateřina ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Pecha, Lukáš (oponent) ; Prosecký, Jiří (oponent)
Práce se zabývá rozličnými projevy asyrského náboženství a poukazuje na mnohé paralely či některé odlišnosti, které se objevují ve starozákonních textech, jež se vážou k přibližně stejnému dějinnému období. V první kapitole je přiblížen nejvyšší asyrský bůh Aššur, jehož charakteristika byla vytvořena převážně na základě dochovaných mezopotamských textů a rozboru osobních jmen, kteá obsahují Aššurovo jméno jako theoformní element. Dále jsou zde osvětleny Aššurovy funkce, atributy a vztah k ostatním božstvům asyrského pantheonu. v závěru kapitoly jsou uvedeny teorie badatelů, kteří předpokládají, že asyrské náboženství směřovalo k monotheismu, nebo že tohoto stavu dokonce dosáhlo. Druhá kapitola pojednává o Aššurově chrámu, jeho historii, uspořádání a personálu. Třetí kapitola je věnována komunikaci s božstvy. V její první části je nastíněn oficiální kult, který zahrnuje osobu panovníka jako nejvyššího kněze státního božstva i představeného všech chrámů říše, kultovní obřady, péči o božstva a věštecké techniky. Druhá část charakterizuje osobní zbožnost projevující se vírou v sobní božstvo, užíváním magických praktik, strachem z démonů a důvěrou v ochranné bytosti. V poslední kapitole je popsán asyrský kultický kalendář a svátky s důrazem na Aššurův chrám v hlavním městě Asýrie Aššuru. Powered by TCPDF...
|
|
|
Božské v básnickém bydlení K dimenzi božství u pozdního Heideggera
Ježková, Viola ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Balabán, Milan (oponent)
Předmětem této práce je tematizování vztahu člověka a dimenze božství, jak se s ním u pozdního Heideggera můžeme setkat. Budu postupovat následujícím způsobem: V první kapitole uvedu do širšího kontextu Heideggerova života jeho zájem o Hölderlinovu poezii. Souvisí to s otázkou Boha u Heideggera. V jejím rámci bude pojednána inspirace, kterou Heidegger z Hölderlina čerpal. V druhé kapitole této práce nejprve vezmu přednášku Básnicky bydlí člověk "tak jak jde" a pokusím se vyzdvihnout témata, která budou samostatně pojednána v následující, poněkud fragmentální kapitole třetí. Fragmenty, podkapitoly, pojednávají jednotlivá Heideggerova stanoviska k otázce člověka a jeho bytí pod nebesy. Snažím se v nich uvést jednotlivá tvrzení, teze do širších souvislostí Heideggerova pozdního období. Podkapitoly jsou pojmenovány v souladu s Heideggerovou terminologií. Kapitola čtvrtá je přemostěním mezi závěrem a třetí kapitolou. Řeším v ní problém autenticity pobytu. Ta je, jak se pokusím ukázat, opředena Heideggerovými tvrzeními, sporným místem, či místem, které rozpory indikuje. V páté, poslední kapitole jde o zodpovězení otázky vztahu člověka a dimenze božství, tak jak ho Heidegger vykládá. Snažím se v ní shrnout doposavadní poznatky do uceleného rámce, který je současně mapou pozdního Heideggerova chápání existence...
|
|
|
Velikonoce, křižovatka tradic
Benešová, Eva ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Velikonoce patří mezi nejvýznamnější svátky křesťanské církve. Tato diplomová práce se zabývá Velikonocemi a jejich pestrou tradicí. První část se zabývá židovským svátkem Pesach. Křesťanské velikonoční svátky mají s Pesachem souvislost. Svátek Pesach vznikl z spojením dvou svátků Pesach a Macot. Macot byl původně zemědělský svátek a Pesach byl nomádský svátek, při kterém se obětoval beránek. Později byly svátky spojeny a historizovány. Svátek se stal připomínkou Božího osvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Důležitou součástí svátku Pesach je seder. Seder je pesachová rituální hostina. Ježíšova poslední večeře, při které ustanovil Večeři Páně, má se sederem spojitost. Druhá část této práce se zabývá tradičními velikonočními zvyky v České republice. Mnoho zvyků má svůj původ v pohanském náboženství. Práce nastiňuje základy předkřesťanského náboženství na území Čech a Moravy. Jaro bylo dříve důležitým obdobím roku. Byla to doba, kdy se probouzela příroda a bylo nutné jí pomoci a zajistit tak zdar příštího roku. Mnoho tradičních zvyků má spojitost s agrární a sympatetickou magii. Některé pohanské náboženské elementy se staly součástí křesťanských Velikonoc, například vejce. Malované vejce, které bylo posvátné v mnoha starých kulturách, a bylo znakem narození a plodnosti , se stalo symbolem vzkříšeného...
|
host ::
RSS.