|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
|
|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
host ::
RSS.