|
|
Mistr zvíkovského oplakávání
Slávková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUME Autorka v bakalářské práci popisuje Mistra zvíkovského Oplakávání, jednoho z hlavních představitelů pozdně gotického sochařství, působícího v první čtvrtině 16. století v jihozápadních Čechách. Tato oblast - zmíněná v úvodu práce - byla v době pozdní gotiky velmi bohatá, díky Zlaté stezce vedoucí z Pasova. V této oblasti vlastnili velké pozemkové majetky významní čeští páni (Švihovští, Rožmberkové, aj.), o kterých je možné uvažovat jako o objednavatelích uměleckých děl, reprezentujících jejich rod a sídla. Cílem práce bylo vytvoření katalogu, a shrnutí dosavadní literatury. Jelikož Mistr zvíkovského Oplakávání nebyl znám do šedesátých let 20. století a některá jeho díla byla uváděna takřka od počátku tohoto století, bylo zapotřebí se zmínit se i o této literatuře. V průběhu práce se autorka často zmiňuje o Mistrovi žebráckého Oplakávání, kterému byla díla Mistra zvíkovského dříve připisována. V šedesátých letech historikové umění zjistili, že všechna díla Mistra žebráckého nesou sice společné znaky, ale v některých případech tak rozdílné, že je nemohl vytvořit pouze jeden umělec. Proto řezby byly rozděleny mezi anonymního Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského, nazvaného podle reliéfu Oplakávání Krista ve zvíkovské kapli. Úvahám, zda toto rozdělení bylo správné či nikoli, se věnuje autorka v rozsáhlé...
|
|
|
Mistr zvíkovského oplakávání
Slávková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUME Autorka v bakalářské práci popisuje Mistra zvíkovského Oplakávání, jednoho z hlavních představitelů pozdně gotického sochařství, působícího v první čtvrtině 16. století v jihozápadních Čechách. Tato oblast - zmíněná v úvodu práce - byla v době pozdní gotiky velmi bohatá, díky Zlaté stezce vedoucí z Pasova. V této oblasti vlastnili velké pozemkové majetky významní čeští páni (Švihovští, Rožmberkové, aj.), o kterých je možné uvažovat jako o objednavatelích uměleckých děl, reprezentujících jejich rod a sídla. Cílem práce bylo vytvoření katalogu, a shrnutí dosavadní literatury. Jelikož Mistr zvíkovského Oplakávání nebyl znám do šedesátých let 20. století a některá jeho díla byla uváděna takřka od počátku tohoto století, bylo zapotřebí se zmínit se i o této literatuře. V průběhu práce se autorka často zmiňuje o Mistrovi žebráckého Oplakávání, kterému byla díla Mistra zvíkovského dříve připisována. V šedesátých letech historikové umění zjistili, že všechna díla Mistra žebráckého nesou sice společné znaky, ale v některých případech tak rozdílné, že je nemohl vytvořit pouze jeden umělec. Proto řezby byly rozděleny mezi anonymního Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského, nazvaného podle reliéfu Oplakávání Krista ve zvíkovské kapli. Úvahám, zda toto rozdělení bylo správné či nikoli, se věnuje autorka v rozsáhlé...
|
host ::
RSS.