|
|
Vyprávění příběhů podle TAT ve stavu mírné zátěže: Vliv obranných mechanismů na zvládání mírné zátěže.
Míčková, Martina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vyprávění příběhů ve stavu mírné zátěže. V teoretické části shrnuje základní informace o stresu, obranných mechanismech, Tematicko-apercepčním testu a podrobněji se pak věnuje teorii obranných mechanismů Phebe Cramerové a metodě Defense Mechanism Manual, která slouží k vyhodnocování obran z TAT. Cílem empirické části této práce pak je zjistit, jestli má mírná bolest, způsobená tím, že zkoumané osoby drží ruku napnutou před sebou v pozici výdrže, vliv na množství obranných mechanismů v příbězích, které při tom vypráví na základě TAT. Druhým cílem bylo ověřit, jestli má množství a kvalita používaných obran vliv na délku této výdrže. Regresní analýzou bylo zjištěno, že množství používaných obranných mechanismů nemá žádnou signifikantní souvislost s mírou pociťované bolesti. Podařilo se ovšem prokázat, že vyšší používání obranných mechanismů ovlivňuje pozitivně délku výdrže. Tento efekt je ještě silnější, když jsou do modelu zahrnuty pouze vyspělejší obranné mechanismy, tedy projekce a identifikace.
|
|
|
Technologická podpora metodiky vyprávění příběhů ve výuce
Bouchner, Jan ; Brdička, Bořivoj (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
NÁZEV: Technologická podpora metodiky vyprávění příběhů ve výuce AUTOR: Jan Bouchner KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D. ABSTRAKT: Předmětem této diplomové práce je využití digitálních technologií pro podporu vyprávění příběhů ve výuce. Práce si klade za cíl představit vyprávění příběhů jakožto inovativní metodu vycházející z principů moderní pedagogiky, především sociálního konstruktivismu, a vymezit postavení této metodiky v současném kurikulu. Dalším cílem je poskytnout ucelený přehled metod a aktivit digitálního vyprávění příběhů a také předložit příklady hardwarových a softwarových nástrojů, jejichž hodnota pro praktické využití v digitálním vyprávění byla v rámci této práce také ověřena. V teoretické části bylo využito analýzy odborné literatury. Práce dále obsahuje návrh modelové implementace metody a popis její realizace. V závěru jsou formulována doporučení pro další využití digitálního vyprávění příběhů v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: vyprávění příběhů, metodika, konstruktivismus, tvorba, vzdělávací technologie
|
|
|
Příběhy v marketingové komunikaci vybraných značek
Hnátová, Marie ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
Bakalářská práce pojednává o využití příběhů v prostředcích marketingové komunikace. Konkrétně se věnuje narativům nejen v rámci jednotlivých komunikačních výstupů, ale i celkově na úrovně značky. Úvodní část je zaměřena na vymezení pojmů naratologie, které jsou stěžejní pro orientaci v této vědě. V další části jsou příběhy zachyceny z pohledu reklamní praxe, tedy jako storytelling, koncept procesu tvorby reklamních sdělení. V této části jsou taktéž vysvětleny pravděpodobné důvody efektivity příběhů jakožto propagačního prostředku. Poslední část je aplikací popsaných teoretických prvků do rozborů tří vybraných značek, které jsou význačné svou narativitou. Značky jsou přiblíženy pomocí příběhů jako celek, následně pak i v podobě konkrétních reklamních výstupů. Cílem práce je zmapovat narativy jako nástroj pro polidštění a zvýšení atraktivity značek.
|
|
|
Vyprávění a jeho grafický doprovod v předškolním věku
Bartošová, Magda ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá různými podobami zpracování pohádkového příběhu dětmi. Děti pracují s pohádkou ve třech odlišných reprezentacích. Nejprve příběhu naslouchají, následně pohádku kreslí a nakonec je s dětmi veden rozhovor. Rozhovor má dvě podoby. Zpočátku je středobodem kresba dětí. Postupně navazuje také rozhovor o obrázku z pohádkové knížky. Obrázek je doplněn textem, přičemž mě zajímá, jak děti s těmito reprezentacemi naloží. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje předškolní období z hlediska vývoje jedince. Zaměřuje se na důležité vývojové úkoly tohoto období. Druhá kapitola proniká do světa pohádek. Třetí kapitola si klade za cíl seznámit s tématem počáteční dětské komunikace. Empirická část práce je zaměřena na výzkum, který probíhal v mateřské škole. Snahou bylo vzniklé tři podoby reprezentace pohádky propojit. Každá z těchto podob má na dítě různé nároky. Pokouším se najít a popsat možné způsoby využití získaných informací.
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
|
Narrative in Computer Games
Musilová, Monika ; Walek, Agata (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This Bachelor’s thesis deals with an issue of a narrative in computer games. In the introductory chapters, general games specifications, such as rules and genres of the games, are formulated. The main focus is then on linear and interactive forms of the narrative and on the means they are most frequently represented by. The practical part of the thesis is devoted to the analysis of two selected games, focusing on the narrative means used and on the way they influence the game’s linearity and interactivity. For each game, a storyline scheme is created on whose basis a narrative structure of the game is determined.
|
|
|
Ekonaratologie
Filková, Kateřina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Valkounová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Ekonaratologie se zabývá historií, cíly a využitím moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově v předškolním prostředí. Popisuje potenciality a význam naratologie jako přístupu pro dětské pochopení okolního světa a zvyšování environmentální senzitivity. Cílem výzkumné části bylo ověření narativního paradigmatu (Fisher, 2000; Bruner 1996) u dětí předškolního věku a navázání bližšího vztahu mezi dětmi a přírodou vytvořením několika autentických příběhů o přírodě, které si samy děti vymyslely. Druhá část práce se zaměřuje na výzkum mezi učitelkami mateřských škol. Úkolem bylo sepsat knihy o přírodě, které ve své praxi využívají. Z tohoto seznamu se poté tvořil žebříček deseti nejoblíbenějších dětských publikací o přírodě. Práce nabízí i seznam vhodných knih pro ekonaratologickou metodu u dětí předškolního věku. Výsledkem bylo zjištění, že děti ve věku 4-6 let si přirozeně více pamatují, když slyší informace ve formě vyprávění příběhů, a že jsou schopné naslouchat přírodě a jejím projevům.
|
|
|
Škola ve vyprávění rodičů dětem
Šplíchalová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Škola ve vyprávění rodičů dětem" se zaměřuje na oblast orální historie rodiny ve vztahu ke škole. Teoretická část shrnuje, jak důležitou roli hraje vyprávění v lidském životě. Ukazuje příběh jako zdroj důležitých hodnot, historie společnosti, jako možnost formování osobní identity. Představuje vzájemné působení rodiny a školy, i vliv školy při utváření rodinných příběhů. Empirická část práce popisuje výzkum, jehož cílem je objasnit z jakého důvodu rodiče vypráví dětem příběhy o škole. Výsledky ukazují, že ve většině rodin sledovaného vzorku hraje škola důležitou roli, je zdrojem tradičních hodnot a norem, proto o ní rodiče hovoří. Působí jako konzervativní instituce poskytující rodině stabilitu a jistotu.
|
|
|
Typy postav v japonském vypravěčském umění rakugo
Roubíčková, Iveta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je srovnání typů postav ve vypravěčském umění rakugo. Klasické rakugo představuje zájmy a zábavu měšťanů v období Edo (1600-1867), kdy se původně panstvo bavící vypravěči stali sami centrem pozornosti na veřejných prostranstvích a svérázně popisovali obraz středověké, resp. předmoderní společnosti. Současné rakugo přenáší spontánně tuto tradici do současnosti s očekáváním dalšího vývoje. Také společenské jevy mají vliv na podobu postav rakuga a je zajímavé jejich prostřednictvím sledovat rozdílnou podobu života ve společnosti tehdy a nyní. Pro srovnání klasických a současných postav jsem použila metodu analýzy promluv a jejich následnou typologizaci podle projevených vlastností.
|
|
|
Fikční svět Sapkowského Zaklínače
VINICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá fikčním světem Andrzeje Sapkowského tak, jak si jej autor vytvořil pro svou knižní sérii Sága o zaklínači. Práce předkládá koncept narativní sémantiky tak, jak jej ve své knize Heterocosmica fikce a možné světy prezentuje Lubomír Doležel. Po nastínění toho konceptu následuje rozbor Sapkowského světa několika metodami, které Doležel uvedl. Vychází najevo, že pokud se v Sáze o zaklínači opakuje nějaký prvek, pak je to zcela jistě návaznost, ať již na reálný svět, jiný fikční svět nebo na dílo samo o sobě.
|
host ::
RSS.