|
| |
|
|
Specifické vzdělávací potřeby zrakově postižených pedagogů v rámci dalšího profesního vzdělávání
Vodová, Alena ; Šimek, Dušan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Závěrečná práce na téma Specifické vzdělávací potřeby zrakově postižených pedagogů v rámci dalšího profesního vzdělávání se zaměřuje na potřeby a možnosti, týkající se vzdělávání a celoživotního vzdělávání zrakově postižených pedagogů v České republice. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá podporou, rehabilitací a využitím kompenzačních pomůcek k tomuto vzdělání. Dále mapuje společnosti a organizace podporující zrakově postižené a nabízí příklady dobré praxe. Praktická část analyzuje, jaké jsou možnosti dalšího profesního vzdělávání zrakově postižených pedagogů, a usiluje o identifikaci potřeb a současné nabídky toto vzdělání uskutečňovat. KLÍČOVÁ SLOVA zrakově postižení, vzdělávací potřeby, další profesní vzdělávání, profesní růst, kompenzační pomůcky,
|
|
|
Nácvik autokatetrizace u pacientů s míšní lézí z pohledu ergoterapeuta
Šestáková, Eva ; Kulhánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Eva Šestáková Vedoucí práce: Bc. Zuzana Kulhánková Oponent práce: Název bakalářské práce: Nácvik autokatetrizace u pacientů s míšní lézí z pohledu ergoterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá nácvikem autokatetrizace u pacientů po spinální lézi z pohledu ergoterapeuta. Cílem bakalářské práce je vytvořit příručku o autokatetrizaci pro pacienty po spinální lézi, která by byla přínosem nejen pro paraplegické, ale především tetraplegické pacienty. Příručka obsahuje informaceo procesu autokatetrizace, nabízí návody, postupy a možnosti kompenzačních pomůcek a strategií pro osamostatnění se v položce ADL - vyprazdňování močového měchýře. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje podrobně problematiku tetraplegie, míru postižení a přibližuje vliv poranění míchy na funkce močového měchýře. Praktická část se zabývá přínosem příručky Nácvik autokatetrizace u tetraplegických pacientů po spinální lézi z pohledu ergoterapeuta, jenž byl zjišťován pomocí kvalitativního výzkumu. V rámci této výzkumné metody byly zhotoveny dvě kazuistiky. Obsahují podrobnou anamnézu, průběh terapií a zhodnocení terapie. V praktické části se též nachází samotná příručka Nácvik autokatetrizace u tetraplegických pacientů po spinální lézi z pohledu...
|
|
|
Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka
Horáčková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka" se zabývá počátky výchovy a výuky dětí se zrakovým postižením v Soukromém ústavu pro slepé děti a na oči choré. Dále popisuje současná specifika a zásady výuky zrakově postižených dětí na Základní škole Jaroslava Ježka. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o historii výchovy a výuky zrakově postižených dětí v českých zemích. Druhá kapitola shrnuje zásady a specifika výuky a vyzdvihuje důležitost hmatu a kompenzačních pomůcek při výuce. Třetí kapitola sleduje vliv četby a mluveného slova na děti se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola pojednává o současné koncepci výuky českého jazyka. Pátá kapitola se věnuje soutěžím a kulturním akcím, kterých se děti na Základní škole Jaroslava Ježka účastní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Manuál ADL u osob po cévní mozkové příhodě
Žďárská, Jana ; Čábelková, Alžběta (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Jana Žďárská Vedoucí práce: Bc. Alžběta Rejmanová Oponent práce: Název bakalářské práce: Manuál ADL pro osoby po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit "Manuál ADL (z anglického originálu Activity of Daily Living - dále jen ADL) pro osoby po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP). Teoretická část bakalářské práce se zabývá CMP a především následky, které pacientům přináší. Představuje obor ergoterapie a jeho nezastupitelnou roli v procesu návratu pacienta do aktivního života. Objasňuje proces rehabilitace a jeho široké možnosti. Popisuje zkušenosti pacientů s dostupností souhrnných materiálů, zabývající se touto problematikou. Popisuje situaci na trhu, kde je celá řada materiálů, zabývajících se příčinami, etiologií a důsledky CMP, ale schází zde literatura, zabývající se možnostmi vyrovnání se s vzniklými trvalými následky. V praktické části bakalářské práce představuji vypracovaný "Manuál ADL pro osoby po cévní mozkové příhodě" včetně vložených souhrnných listů. Pro jednotlivé oblasti ADL jsou v manuálu zvoleny jak běžné, tak i netypické či zajímavé kompenzační pomůcky. Obsahem manuálu jsou také návody a postupy, jak se orientovat na trhu s kompenzačními pomůckami, kde zjistit podrobnosti o jednotlivých kompenzačních...
|
|
|
Historie a současnost ZŠ Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka
Horáčková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Historie a současnost ZŠ Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka" se zabývá počátky výchovy a výuky zrakově postižených dětí v Soukromém ústavu pro slepé děti a na oči choré a dále popisuje současná specifika a zásady výuky zrakově postižených dětí na ZŠ Jaroslava Ježka. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o historii výchovy a výuky zrakově postižených dětí v Českých zemích. Druhá kapitola shrnuje zásady a specifika výuky a vyzdvihuje důležitost hmatu a kompenzačních pomůcek při výuce. Třetí kapitola sleduje vliv četby a mluveného slova na děti se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se věnuje průběhu hodiny českého jazyka na ZŠ Jaroslava Ježka, soutěžím a kulturním akcím, kterých se děti účastní.
|
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku.
KUBÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem ,,Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku" se zabývá problematikou ošetřovatelské péče inkontinentních klientů dlouhodobě upoutaných na lůžku na oddělení následné péče. Inkontinence moči je stav nedobrovolného úniku moči, který představuje významný zdravotní a sociální problém (Kalvach a kol., 2004). Dle International Continence Society (ICS) se inkontinence moči dělí na extrauretrální a uretrální. Extrauretrální inkontinence moči se dělí na vrozenou a píštěle. Do vrozené inkontinence se řadí atrofie a ektopie ureteru. Mezi píštěle pak patří ureterální, vezikální a uretrální inkontinence. Uretrální inkontinenci dále dělíme na stresovou, reflexní, urgentní a paradoxní ischurii (Zámečník a Macek, 2012). Z ošetřovatelského hlediska se IM rozděluje na ošetřovatelské diagnózy: Funkční inkontinence moči 00020, dále Močová inkontinence s přetékáním 00176, 00018 Reflexní inkontinence moči 00018, Stresová inkontinence moči 00017, Urgentní inkontinence moči 00019, Zhoršené vylučování moči 00016, Retence moči 00023, Riziko urgentní inkontinence moči 00022 a Snaha zlepšit vylučování moči 00166 (Herdman, 2013). Teoretická část bakalářské práce se týká vymezení pojmu inkontinence moči a jejímu dalšímu dělení. Dále se zabývá úlohou sestry při diagnostice IM, terapií, ošetřovatelským procesem u klientů s IM a klasifikací močové inkontinence dle ošetřovatelských diagnóz s ošetřovatelskými intervencemi. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které byly získány metodou dotazování, technikou hloubkového rozhovoru, dále obsahovou analýzou ošetřovatelské dokumentace a srovnáním standardů ošetřovatelské péče u dvou vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Praktickým výstupem bakalářské práce bude zpracovaný ošetřovatelský plán u dlouhodobě ležícího pacienta s inkontinencí moči.
|
|
|
Otázky a odpovědi tyflopedické integrace
CHOCHOLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zpracovávaná na téma: ,qOtázky a odpovědi tyflopedické integrace". Blíže zkoumá správnou informovanost široké veřejnosti o zařízeních pro zrakově znevýhodněné, jimi poskytovaných službách a pojmu integrace ve smyslu začlenění zdravotně postižených osob do většinové společnosti. V úvodu teoretické části jsou popsány základní pojmy, které souvisí s problematikou zrakového postižení. Je zde podrobněji popsána anatomie a patologie zrakového ústrojí, anatomie přídatných orgánů oka, doporučení, jak dodržovat správnou zrakovou hygienu v každodenním životě, legislativa, náhled na holistické pojetí člověka a integraci, zejména školskou, dále je zde uveden přehled zařízení (zdravotnická, školská, nestátní neziskové organizace) a služeb, které mohou zrakově znevýhodnění využívat a základní popis kompenzačních pomůcek. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracovávaná kvantitativní metodou, použitou technikou sběru dat byl dotazník. Základní vzorek výzkumu tvořili respondenti Olomouckého kraje, výběrový vzorek tvořilo 100% (240) respondentů, zastoupených všemi věkovými kategoriemi i pohlavím. Hypotéza č. 1: Široká veřejnost není dostatečně informována. Hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že ze 100% (240) respondentů správně zodpovědělo stanovený počet otázek v dotazníku 48% (115) respondentů. Znalostmi převyšovali ostatní věkové kategorie dospělí. Ti byli správně informováni z 18%. Hypotéza č. 2: Ženy mají větší zájem o poskytované informace než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: S vyšším věkem obyvatel kraje Olomouc klesá zájem o problematiku osob zrakově znevýhodněných. Tato hypotéza byla potvrzena jen částečně. U seniorů se potvrdila, naopak u dospělých ne. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost je dostatečná, ale veřejnost nemá zájem o poskytované informace, pokud se jich problém bezprostředně nedotýká.
|
|
|
Možnosti financování kompenzačních pomůcek u dětí s tělesným postižením
JIRÁSKOVÁ, Eva
Touto prací jsem chtěla ukázat základní přehled kompenzačních pomůcek, které jsou dobré a někdy nutné pro správný vývoj postiženého dítěte, pro jeho lepší integraci do společnosti a pro správné fungování rodiny. Dále jsem chtěla ukázat, jaké jsou možnosti financování kompenzačních pomůcek od zdravotních pojišťoven, od odboru sociálních věcí a zdravotnictví a v neposlední řadě, čím dál více důležitější, i na pomoc od nestátních neziskových organizací. Z výzkumu vyplývá, že rodiče nemají dostatek informací o získání finančních prostředků na kompenzační pomůcky pro tělesně postižené děti. Dále vyplývá, že informace si získávají většinou od svých přátel, od rodičů stejně postižených dětí a v Jihočeském kraji i díky Dětskému centru ARPIDA, které poskytuje komplexní péči především dětem s tělesným a kombinovaným postižením. Také vyplývá, že by uvítali možnost být více informováni o možnostech financování kompenzačních pomůcek prostřednictvím lékařů, informačních materiálů, apod.
|
host ::
RSS.