|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
Fitness centrum jako náplň volného času. Srovnávací výzkum mezi klienty v Praze a Frankfurtu nad Mohanem
Černá, Jana ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Diplomová práce pojednává o sociálním fenoménu fitness a cvičení ve fitness centrech. Obsahuje deskriptivní a komparační výzkum návštěvníků fitness center v Praze a Frankfurtu nad Mohanem jako reprezentantů tohoto novodobého fenoménu. Jedná se o skupinu návštěvníků, kteří fitness centrum navštěvují ve svém volném čase. Výzkum se na teoretickém základu Bourdieova konceptu habitusu, sociálního pole a kapitálu snažil odhalit a popsat zvyklosti a hlavní motivace návštěvníků fitness center a jejich případné rozdíly či podobnosti v mezinárodním měřítku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Nerovnosti v procesu učení se cizímu jazyku
Suchardová Nováková, Jitka ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Lenochová, Alena (oponent) ; Betáková, Lucie (oponent)
Název: Nerovnosti v procesu učení se cizímu jazyku Autor: Mgr. Jitka Suchardová Nováková Katedra: Katedra pedagogiky Školitel: prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. Abstrakt: Tato disertace vychází ze sociologických závěrů, podle kterých je úspěch v procesu učení značně ovlivňován sociálním prostředím. S ohledem na tuto skutečnost jsou zde kladeny otázky týkající se nerovností v procesu učení se cizímu jazyku. Jsou zkoumány některé kategorie jako například sociální třída, motivace a postoje, které jsou v oblasti výzkumu učení se cizímu jazyku považovány za důležité externí faktory. V souvislosti s těmito pojmy je proces učení se cizímu jazyku nahlížen jako výrazně ovlivněný příležitostmi k učení a pojetím vlastní identity jedince učícího se cizí jazyk. Výsledků šetření bylo dosaženo použitím kvalitativního paradigmatu za použití narativního přístupu a rozhovoru jako hlavní výzkumné metody. Výzkumný design byl pragmaticky pojat a využil biografii a případovou studii. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou dvou kazuistik, přičemž použití narativní analýzy umožnilo zachytit diverzitu a komplexnost obou vybraných případů. Výzkum probíhal v univerzitním prostředí a jeho účastníky byli studenti technických fakult. Klíčová slova: nerovnost, motivace, postoje, habitus, identita
|
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
|
Bavit se jako "tenkrát" - Co bychom měli vědět o komunismu, ale bojíme se zeptat
Bzenecká, Lucie ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce vychází z osobního pobytu na retro "Rekreaci ROH - dovolená v Tatrách jako 'tenkrát'", pořádanou jednou českou cestovní kanceláří, na níž jezdí převážně lidé důchodového věku. Práce se soustředí především na motivaci těchto lidí ke koupi takovéhoto zájezdu, a popisuje, jakým způsobem účastníci podobnou rekreaci tráví. Tento podrobný popis je nesmírně důležitým výchozím bodem pro objasnění jevu zvaného nostalgie, o němž se ve spojitosti s post-komunistickými zeměmi hovoří také jako o ostalgii. Za využití konceptů sociální paměti ukazuji, že vedle oficiálně uznávané verze dějin existuje bezpočet alternativních často protichůdných "pamětí" vycházejících z malých osobních dějin každodennosti, jejichž součástí není komunismus jako politický systém, ale "obyčejný" život v čase komunismu. Hlavním cílem mé práce pak je pokusit se nalézt odpověď na otázku, jestli to, po čem se starší generaci stýská, je skutečně komunistický režim jako takový, anebo se za větou, že "za komunismu bylo líp", skrývá něco zcela jiného než pouhá identifikace s určitým politickým zřízením. Klíčová slova: rekreace ROH; komunismus; retro; nostalgie; sociální paměť; habitus
|
|
|
Tomášova etika ctností z pohledu filosofie a psychologie
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá pojetím etiky ctností v kontextu Teologické sumy. Základy čerpá z klasické filosofie antických myslitelů. Platónovo paralelní pojetí člověka s obcí a jeho prostý systém ctností je prvním pohledem. Druhým pohledem je Aristotelovo členění na rozumové a morální ctnosti, jež téma začíná komplikovat. Stoický přínos poukazuje na slepou uličku dualistického vidění světa a člověka. Tomáš Akvinský navazuje na tuto filosofickou tradici, kterou rozvíjí svým pojetím kardinálních a teologálních ctností. Kardinální ctnosti jsou v člověku zakotveny skrze habity, a proto je vztah habitů, dispozic a způsobilostí klíčovým tématem. Ctnosti jsou tak bytostnou součástí lidské osoby. Psychologie se setkává s tímto tématem skrze psychologii osobnosti, kde paralelou ke ctnostem jsou specifické vlastnosti. Téma ctností je však pro současnou psychologii stále otevřenou otázkou a výzvou.
|
host ::
RSS.