|
|
Cíl lidského života a jeho vliv na koncepci ctností
KILBERGR, Pavel
Cíl lidského života je předmětem etiky ctností a odpovídá na otázku o povaze blaženosti, která je posledním cílem lidského konání. Je předmětem jak antické filosofie, tak středověké scholastiky, ve které má zásadní místo Tomášova koncepce ctností. V současné době je zkoumán jak na poli filosofie, tak i teologie. Práce se věnuje problematice povahy posledního cíle skrze uvedení základních pozic v aristotelské a tomistické etice ctností. Skrze rozpracování základních pozic dochází k jasnému rozlišení přirozené a nadpřirozené etiky ctností, která však v rámci Tomášova konceptu tvoří ucelený a propojený systém, který je věrný aristotelské předloze. Tomášova etika ctností je modelovým příkladem pojetí ctnosti, které postihuje plnost imanentního rozměru člověka skrze filosofické poznávání spolu s transcendentním přesahem.
|
|
|
Tomášova etika ctností z pohledu filosofie a psychologie
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá pojetím etiky ctností v kontextu Teologické sumy. Základy čerpá z klasické filosofie antických myslitelů. Platónovo paralelní pojetí člověka s obcí a jeho prostý systém ctností je prvním pohledem. Druhým pohledem je Aristotelovo členění na rozumové a morální ctnosti, jež téma začíná komplikovat. Stoický přínos poukazuje na slepou uličku dualistického vidění světa a člověka. Tomáš Akvinský navazuje na tuto filosofickou tradici, kterou rozvíjí svým pojetím kardinálních a teologálních ctností. Kardinální ctnosti jsou v člověku zakotveny skrze habity, a proto je vztah habitů, dispozic a způsobilostí klíčovým tématem. Ctnosti jsou tak bytostnou součástí lidské osoby. Psychologie se setkává s tímto tématem skrze psychologii osobnosti, kde paralelou ke ctnostem jsou specifické vlastnosti. Téma ctností je však pro současnou psychologii stále otevřenou otázkou a výzvou.
|
|
|
Akvinského pojetí vášní a porovnání s emocemi
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá popisem pojetí vášní v Teologické summě Tomáše Akvinského. Tento model vášní pak je srovnáván s přístupy k emocím v rámci psychologického diskursu. První část rozebírá způsob poznávání člověka a odděluje rozumové poznání od smyslového. Reakcí na toto smyslové poznání jsou vášně. Ty jsou u Tomáše rozděleny na dvě skupiny. První skupina obsahuje vášně dychtivosti. Tyto vášně vznikají jako přímá reakce a směřují k dosahování cílů. Druhá skupina vášní nese název vznětlivá a má za úkol obtíže překonávat. Tyto vášně vznikají, pokud je k dosažení cíle potřeba překonat překážku. Druhá část představuje jednotlivé teorie emocí. Tyto teorie jsou rozděleny podle psychologických směrů. Ve třetí části jsou pak porovnány tyto teorie emocí spolu s modelem vášní Tomáše Akvinského a jsou hledány styčné body mezi těmito dvěma odlišnými přístupy.
|
host ::
RSS.