Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 92 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice
Detekce kognitivních poruch u Roztroušené sklerózy
Blahová-Dušánková, Jana ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Dostupné nástroje pro hodnocení kognice u roztroušené sklerózy (RS) vyžadují značné množství času a zdrojů a nejsou snadno dostupné ve všech zemích. Naše studie se zaměřila na prověření validity českého překladu neuropsychologické baterie the Minimal Assessment of Cognitive Function in MS (MACFIMS), validaci baterie the Brief International Cognitive Assessment for Multiple Sclerosis (BICAMS) a porovnání jejich výsledků. Zhodnotili jsme 367 pacientů s RS a 134 zdravých kontrol baterií MCFIMS která také zahrnuje tři testy baterie BICAMS (Symbol Digit Modalities Test, Brief Visuospatial Memory Test - Revised, California Verbal Learning Test, second edition). Nejpřesnějším kritériem kognitivního deficitu u baterie BICAMS byl nejméně jeden subnormní test ze všech tří (senzitivita = 94%. specificita =86%, p = 10-28). Výsledky českého překladu MACFIMS byly srovnatelné s jeho anglickým originálem. MACFIMS identifikoval kognitivní deficit u 55% a BICAMS u 58% pacientů s RS. Obě baterie predikovaly práceschopnost pacientů. Toto je první studie, která ukazuje, že BICAMS je vysoce senzitivní a specifický pro kognitivní poruchu u RS, definovanou baterií MACFIMS. Tato porucha se pojí s práceschopností. Nyní byla validována česká verze obou těchto neuropsychologických baterií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
The effect of agonist of the metabotropic glutamate receptors LY 379268 in an animal model of psychosis
Rišňovská, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Úvod: Schizofrénia je neuropsychiatrická porucha vyznačujúca sa kognitívnymi deficitmi, taktiež ako aj pozitívnymi a negatívnymi symptómami. Keďže dnešné antipsychotiká nepotláčajú všetky aspekty tejto choroby, je nutné sústrediť ďalší výskum na vývoj nových liečiv. Psychóza je stav, ktorý sa typicky vyskytuje u pacientov so schizofréniou, ale môže pri prítomný aj pri iných poruchách. V tejto štúdii bol za pomoci aplikácie látky MK-801, nekompetitívneho antagonistu glutamátergného NMDA receptora, farmakologicky modelovaný psychóze-podobný stav. MK- 801, väzbou na NMDA receptory inhibičných interneurónov, vyvoláva nadmernú excitačnú odpoveď kortikálnych aj hipokampálných pyramidálnych neurónov, čo u laboratórnych hlodavcov môže viesť k hyperlokomócii, stereotypiám alebo ku kognitívnemu zhoršeniu. Agonista metabotropných glutamatergných receptorov skupiny II, LY 379268, sa viaže na presynaptické a postsynaptické receptory pyramidálnych neurónov. Táto štúdia sa zameriava na hodnotenie účinkov látky LY 379268 v animálnom modeli psychózy, pričom naša hypotéza bola, že LY 379268 zmierni deficity vyvolané látkou MK-801. Materiál a metódy: Látky MK-801 [0.15 mg/kg] a LY 379268 [1 mg/kg] boli intraperitoneálne aplikované laboratórnym potkanom, 30 a 60 minút pred začiatkom experimentu. Zmeny v behaviorálnej...
Vliv světla na kognitivní výkon a náladu
Křivohlavá, Tereza ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Cirkadiánní rytmy jsou biorytmy cyklicky se opakující s periodou přibližně 24 hodin. Hlavní cirkadiánní pacemaker v suprachiasmatických jádrech hypotalamu řídí správné načasování fyziologických dějů i chování a synchronizuje celé tělo do jednotné periody. Cirkadiánní hodiny fungují správně pouze v případě, když se jejich perioda a fáze denně nastavuje pomocí enviromentálních stimulů tak, aby byly v souladu se solárním cyklem. Nejdůležitějším synchronizátorem cirkadiánních rytmů je periodické střídání světla a tmy, které lidé v dnešní době většinou nedodržují. V nočních hodinách se mnohdy vystavují silnému světlu a naopak ve dne se vyskytují v potemnělých místnostech a nedostává se jim dostatečného světelného záření. Rozladění biologických a enviromentálních hodin způsobuje desynchronizaci organismu. Fyziologické či psychické procesy v organismu poté probíhají s odlišnou periodou. Dlouhodobě probíhající desynchronizace může mít vážný dopad na celé tělo včetně nálady a kognitivních funkcí.
Identifikace prediktorů kognitivní dysfunkce u dětí s farmakorezistentní epilepsií
Novák, Vilém ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Různé formy epilepsie postihují 0,5-1% dětí. Kognitivní dysfunkce provázejí epilepsie jako komorbidita a závažným způsobem ovlivňující kvalitu života. Jako rizikové faktory kognitivní dysfunkce jsou uváděny: nízký věk při začátku záchvatového onemocnění, strukturální podklad epilepsie, vysoká aktivita epileptického procesu (špatná kompenzace , přítomnost epileptiformních výbojů), nutnost užívání antiepileptik a dále ESES, který je považován za extrémní případ tzv. sleep spiking cognitive impairment. Hlavním cílem byla analýza kognitivní dysfunkce u dětí s fokální farmakorezistentní epilepsií. Zhodnotili jsme význam podstatných prediktorů kognitivní dysfunkce (epileptiformní aktivity detekované skalpovým EEG záznamem a přítomnosti některých významných strukturálních lézí) a možnosti terapeutického ovlivnění (vliv epileptochirurgie u těchto pacientů). V prvním projektu jsme analyzovali kognitivní funkce u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií, u nichž jsou ve spánku přítomny generalizované kvaziperiodické epileptiformní výboje ve spánku ("hurdles"). Potvrdili jsme asociaci "hurdles" a kognitivní dysfunkce. Spánkové výboje mají pravděpodobně větší dopad na kognitivní funkce, než epileptiformní výboje v bdělosti. Ačkoli generalizované, nepredikují "hurdles" horší výsledky epileptochirugických...
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
Alkohol a rozhodování
LYGA, Michal
Bakalářská práce Alkohol a rozhodování se věnuje vybraným psychologickým teoriím zkoumajících vliv alkoholu na chování a rozhodování jedince se zaměřením na fenomén zvaný alkoholová krátkozrakost. Cílem této teoretické práce je popsat z různých hledisek, jak alkohol působí na organizmus a psychiku člověka a jak tím mění jeho obvyklý způsob rozhodování. Stěžejní část práce je věnována především teorii AME (Alcohol Myopia Effect), která vychází z premisy, že u jedince při akutní intoxikaci alkoholem nastává výrazné zúžení jeho kognitivní sféry a tím se z jeho rozsahu percepce ztrácejí důležité inhibující podněty, které by jinak zabránily různému typu riskantního či jinak deviantního chování. Teorie AME je zde rozebírána z několika perspektiv a je porovnávána s alternativními teoriemi zkoumající účinky alkoholu na jedincovo rozhodování.
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 92 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.