|
Vztahy Německa a Francie v letech 1998 - 2002 a jejich odraz v evropské integraci
Hlobilová, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce zkoumá dopad francouzsko-německých vztahů na proces evropské integrace v kontextu tzv. nové generace státníků, prezidenta Jacquese Chiraca a kancléře Gerharda Schroedera, kteří poválečným francouzsko-německým vztahům vtiskli nový charakter. Do té doby obě země ochotny k ústupkům ve prospěch Společenství, se najednou nacházely na rozcestí a zdálo se, že se vydají na cestu důrazného prosazování národních zájmů. Úkolem práce bylo dokázat, zda k tomu skutečně došlo a zda a jak tím případně utrpěl evropský integrační proces.
|
|
Systém vzdělávání v české armádě
Šplíchalová, Vladana ; Vybíhal, Miroslav (oponent) ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce informuje čtenáře a snaží se jim objasnit systém vzdělávání v Armádě České republiky. Práce osvětluje funkci a potřebu armády. Posléze popisuje jednotlivé stupně vzdělávacího systému, a to včetně systému celoživotního vzdělávání. Práce je popisným textem, který se snaží zachytit základní informace o Armádě České republiky, zejména potřebu její existence, úkoly, ale také potřebu v celosvětovém kontextu. Je zde popsáno středoškolské a vysokoškolské vzdělávání a rozebírá rozsáhlý komplex celoživotního vzdělávání dospělých, které je praktikováno od základních prvotních kurzů až po vysoce specializované vzdělávání odborníků. Poté se snaží objasnit možnost rekvalifikací pro vojáky, kteří odcházejí z řad armády. Právě šíře tohoto systému, zejména co se týče celoživotního vzdělávání, byl jedním z hlavních důvodů pro mou volbu tohoto tématu. Na závěr se pokouší o kritický pohled na tento sytém vzdělávání, některé jeho problémy a přístupy k němu. Práce podává přehled o všech vzdělávacích aktivitách v AČR, tím by mohla pomoci laikům, kteří by se rádi dozvěděli něco více o tomto rozvětveném souboru různých vzdělávacích aktivit. Vzhledem k tomu, že doba povinné základní služby je již dávno minulá, nejsou tyto informace již tak všeobecně známy. Mohla by i být zajímavým materiálem pro uchazeče o pracovní místo...
|
|
Úprava osobního statusu v právních řádech vybraných arabských států
Kopecký, Robert ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Oblast kolem Středozemního moře byla v každé historické epoše geopolitickým prostorem, v němž docházelo ke střetům, vzájemnému prolínání a absorpci podnětů civilizací na různém stupni společenského vyvoJe. Tato koexistence na relativně omezeném prostoru byla v určitých údobích mírumilovná, vhodná pro předávání poznatků lidského vědění, a v jiných epochách naopak značně destruktivní, kdy řečiště poznání na čas vyschla a došlo k určité stagnaci v procesu vzájemného intelektuálního obohacování. V dobách dávno minulých byly rozepře podněcovány jedinci, lačnícími po moci, ovládnutí co největšího území. Zášť tedy pramenila nejčastěji z důvodů ryze dobyvatelských. Avšak se vznikem islámu, posledního z monoteistických světových náboženských komplexů, se objevily nové stimuly, vycházející z náboženské ideologie. Jak historické zkušenosti praví, směšování politických ambicí s vírou tenduje zpravidla k rigiditě a konzervaci statu quo. Objevení nové cesty do Indie a řada dalších jiných mezníků vedla k tomu, že Evropa ztratila důvod a tím i zájem o hlubší kontakty s Blízkým východem. Orient se také uzavřel sám do sebe. Začala etapa jakési zahleděnosti do úspěchů předešlých generací, která, mimo jiné i vlivem centralizované správy impéria, zavedené osmanskými sultány, podpisem tzv. kapitulací s řadou evropských panovníků...
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosíně
Brixová, Michaela ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Nektera nova zjisteni teto prace se zdaji byt dulezita pro interpretaci i vnimani vyzdoby interieru puvodniho romanskeho prostoru. Zcela zasadni se zda byt ztotozneni postavy apsidy, puvodne povazovane za sv. PavIa, se sv. Katefinou. Vytlaceni titularnich svetcu z ikonografie vyzdoby, ve spojeni s dosud opomijenym, v Branisove pOplSU zaznamenanym, pruchodem spojujicim romanskou stavbu primo s lodi bYvaleho gotickeho kostela nasvedcuje tomu, ze v dobe vzniku malifske vyzdoby nebyl prostor zakristii, ale soukromou panskou kapli. Tim by byla ospravedlnena i pro zakristie netypicka bohatost VYzdoby. Provedeni maleb je v uzkem vztahu se sakralnim vyznamem daneho prostoru. Na nejcestnejsim miste, vapside, zapliiuji steny vazne, hieraticky pfisne figury, vznesenych gest i postoju. Archaismus pouzitYch pfedloh, zejmena napfiklad v tvafi Boha Otce konstruovane podle byzantskYch malifskYch pfirucek, je zcela zjevny. Zrovna tak uziti v te do be jiz u nas pfekonaneho typu vetvoveho kfize s korpusem Ukfizovaneho. V detailu, zejmena u postav andelu nesoucich draperii, lze vsak jiz tusit to, co je pIne rozvedeno v legendarnich cyklech. Ackoliv motivem stale saknilni, jsou zpracovany ryze svetskYm zpusobem, jehoz vyvrcholeni lze videt ve zcela profannim znazorneni vyjevu pisafe a jeho pomocnika. Soukromou donaci by i tento...
|
|
Německo-francouzské vztahy v období vlády Helmuta Kohla a Françoise Mitterranda
Fuitová, Veronika ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Veronika Fuitcruá Vztah Spolkové republiky Německo a Francie v období vlády Heknuta Kohla a Françoise Mitterranda představoval dobu intenzivní spolupráce těchto dvou zemí, a to zejména na poli evropské integrace. Kohl s Mitterrandem tím navazovali na smíření a tradici kooperace obou národů, které byly po druhé světové válce dílem osobností Konrada Adenauera a Roberta Schumana. Tomuto smíření předcházelo dlouhé období nepřátelství a napětí, proto můžeme o poválečné době hovořit jako o historickém zlomu v dosavadních vztazích. Klíčem k řešení situace v Evropě po druhé světové válce mělo být vytvoření jednotné evropské organizace a sjednocení zájmů a politik evropských zemí. Prvním krokem na této cestě byl vznik ESUO. Spolupráce Spolkové republiky Německo a Francie pokračovala i v období následujících, stejně jako proces evropského sjednocování. Nástupci Adenauera a Schumana však na jejich politiku navazovali jen z části. Proto, i když po formální stránce byla kooperace obou zemí nadále rozvíjena a dokonce smluvně zakotvena (Elysejská smlouva), fakticky chyběla vůle ke shodě v takové míře, jako tomu bylo po roce 1945. Charles de Gaulle v období svého prezidentství koncem 50. a v 60. letech se spíše než na evropskou politiku orientoval na samostatnou politiku francouzskou. Podobný kurs sledovali i jeho...
|
|
Geopolitické aspekty novozélandské politiky v jižním Pacifiku
Strnad, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Sokol, Petr (oponent)
Nový Zéland během uplynulého století udělal obrovský krok směrem k jihopacifické identitě a na jeho politice směrem v oblasti se to výrazným způsobem promítlo. Jižni Pacifik je jednou z mála oblasti, kde se může ekonomická sila čtyřmilionového Nového Zélandu výrazně projevit. A také se projevuje. Nový Zéland bude i nadále hrát roli protektora a pomocníka bývalým državám - Cookovým ostrovům, Niue a svému jedinému zbývajícímu teritoriu, Tokelau. Ačkoliv je pravděpodobné, že se alespoň Cookovy ostrovy v dohledné době stanou řádným členem Commonwealthu a OSN, stále zůstanou ve volném přidruženi s Novým Zélandem kvůli ekonomickým poutům, jež jsou pro malý pacifický stát klíčová. Pro zbývající územi to plati dvojnásob. Do roku 2020 by se přesto na mapě jižního Pacifiku mohly objevit nové nezávislé státy - obyvatelé Bougainville si dlouhodobě přeji nezávislost na Papue-Nové Guineji, Nová Kaledonie se hlasitě hlási ke svým melanéským kořenům a stále důrazněji trvá na setřeseni koloniálních pout, podobný vývoj, byť slabší, lze pozorovat i ve Francouzské Polynésii. Nový Zéland se bude s Austrálii stále intenzivněji věnovat práci v regionálních organizacích, neboť jde patrně o nejschůdnějši cestu, jak v jižnim Pacifiku vytvořit stabilní demokratické prostředí. K tomu však museji všichni aktéři ujit dlouhou cestu,...
|
|
Reforma Společné zemědělské politiky EU a jednání o zemědělské politice v rámci Světové obchodní organizace
Drbohlavová, Marta ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Látal, Jan (oponent)
Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy, CAP) má v Evropské unii (EU) jedinečné postavení. Je tomu tak z mnoha důvodů. Patří mezi první společné politiky, jež byly rozvíjeny od počátku integračního procesu. CAP tak náleží přední místo mezi příklady nejpokročilejší harmonizace a unijní regulace. Drží také primát v objemu finančních prostředků, jež jsou na její "provoz" vyčleněny ze společného rozpočtu EU. Žádná jiná politika nespotřebovala tolik jako CAP. V souvislosti s tím je ale zarážející, že CAP představuje pouze 2 % HDP EU 12a absorbuje 4,3 % pracovní síly.1 Dotace spojené s produkcí a ochrana trhu byly příčinou přebytků, nezanedbatelných poškození životního prostředí a malé konkurenceschopnosti na světovém trhu. Přičteme-li k tomu ještě výtky Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO), že vývozní dotace narušují prostředí na světovém trhu, nutnost reagovat na rozšíření EU o země středovýchodní Evropy a požadavky na větší ochranu životního prostředí, dostáváme výčet zdůvodňující snahu o reformu CAP. Historie ale jasně prokázala, že reforma CAP není vůbec jednoduchou záležitostí. V minulosti se jednalo spíše o dílčí kroky přinášející jen částečné výsledky. Teprve reforma navržená Komisí v Agendě 2000 může být pokládána za hlubší zásah do struktury CAP. Další vývoj...
|
|
Výchovně-vzdělávací přístupy v dětském domově a v mateřské škole
Soukupová, Martina ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výchovně-vzdělávací přístupy učitelek v určitém typu mateřské školy - ve škole s prvky Začít spolu - a zdravotních sester v určitém typu dětského domova - v Dětském centru. Teoretická část zpracovává teoretické a odborné poznatky o dítěti předškolního věku v rodině, v MŠ a ve výchovné instituci mimo rodinu. V praktické části zjišťuje, jak probíhají spontánní a řízené činnosti v obou institucích, jaký je jejich denní poměr, jak a kým jsou vytvářeny plány těchto činností. Dále se zabývá tím, jaké jsou metody práce učitelek / zdravotních sester, jak probíhá volná hra dětí, jakým způsobem je do ní v daných institucích zasahováno a jaké hry a hračky mají děti k dispozici.
|
|
Působení kognitivních stylů na rozhodování jedince
Poláková, Lucia ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Cílem diplomové práce bylo prozkoumat vliv kognitivních stylů na rozhodování. Z hlediska struktury se práce dělí na dvě části. V úvodní teoretické části se zaměřujeme na rozhodování, předkládáme jeho definici a teorie, dále pojednáváme o struktuře a faktorech, které rozhodování ovlivňují, jakožto i na rozhodovací pravidla a poruchy rozhodování. Zároveň se v teoretické části zaměřujeme na kognitivní styly. Ty definujeme a čtenáři předkládáme možnosti jejich klasifikace, přičemž se blíže zaměřujeme na několik vybraných. Dále pak pojednáváme o vztahu kognitivních stylů a rozhodování. V závěru teoretické části se zaměřujeme na období adolescence, popisujeme specifika kognitivního a emočního vývoje, jakožto i rozhodování adolescentů. V empirické části práce bylo cílem zjistit, zda a v jaké míře se objevují chyby v rozhodování mezi staršími adolescenty a jak je ovlivňují intervenující proměnné - kognitivní styl, pohlaví a navštěvovaná střední škola Výzkumný soubor tvořilo 184 maturantů ze třech středních škol ve městě Senica. K exploraci kognitivních stylů bylo využito testu TE-NA-ZO, zároveň jsme ve dvou experimentálních situacích zkoumaly postupně efekt zarámování a efekt ukotvení a přizpůsobení. Potvrdily jsme přítomnost obou chyb v rozhodování u našeho výzkumného vzorku celkově i u dílčích skupin...
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
host ::
