|
|
Analogues of IGF-1 for the study of interactions of the hormone with the receptors for IGF-1 and insulin
Macháčková, Kateřina
Insulin a hormony IGF jsou součástí komplexního systému tří navzájem si podobných hormonů (insulinu, IGF-1 a IGF-2) a jejich tří příbuzných receptorů (IR-A, IR-B a IGF-1R). Tento systém hraje důležitou roli v regulaci basální energetické rovnováhy organismu, v jeho růstu, vývoji, délce života, ale i ve vývoji onemocnění jako je diabetes mellitus, rakovina, akromegalie nebo Laronův nanismus. Navzdory strukturním podobnostem má každý hormon svou jedinečnou roli v organismu. Identifikace specifických strukturních motivů v insulinu, IGF-1 a IGF-2, které spouštějí specifické signalizační dráhy, by byla přínosem pro racionální návrh léčiv, pro bezpečnější léčbu diabetu, či účinnější léčbu rakoviny nebo růstových onemocnění. V této práci jsme se zaměřili na identifikaci takových strukturních motivů u hormonu IGF-1. Srovnání dat se studiemi prováděných paralelně s IGF-2 a insulinem by mohlo poskytnout komplexnější pohled na danou problematiku. Nejdříve jsme vyvinuli nezbytné metodologie pro přípravu analogů IGF-1. Vyvinuli jsme nový postup pro celkovou chemickou syntézu analogů IGF-1 založený na syntéze fragmentů IGF-1 na pevné fázi a jejich spojování pomocí cykloadice azidů a alkynů katalyzované ionty CuI . Paralelně jsme vyvinuli postup pro rekombinantní produkci IGF-1 a jeho analogů v E. coli. Abychom...
|
|
|
Dialytic Separation of Anions from DMSO Solution Facilitated by dendritic Receptors.
Cuřínová, Petra ; Winkler, Maximilian ; Krupková, Alena ; Budka, J. ; Wun, Ch.N. ; Blechta, Vratislav ; Červenková Šťastná, Lucie ; Sýkora, Jan ; Strašák, Tomáš
As the dialytic tubing is impermeable for big molecules of receptor, the anions crossing the barrier of dialytic tubing to form complex with the receptor stay entrapped inside and can be removed from the solution. NMR methods were used to study the complexation properties of given receptors as well as to determine the concentration changes during dialytic experiments.
Plný tet: SKMBT_C22019041212330 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Analogues of IGF-1 for the study of interactions of the hormone with the receptors for IGF-1 and insulin
Macháčková, Kateřina ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent) ; Šulc, Miroslav (oponent)
Insulin a hormony IGF jsou součástí komplexního systému tří navzájem si podobných hormonů (insulinu, IGF-1 a IGF-2) a jejich tří příbuzných receptorů (IR-A, IR-B a IGF-1R). Tento systém hraje důležitou roli v regulaci basální energetické rovnováhy organismu, v jeho růstu, vývoji, délce života, ale i ve vývoji onemocnění jako je diabetes mellitus, rakovina, akromegalie nebo Laronův nanismus. Navzdory strukturním podobnostem má každý hormon svou jedinečnou roli v organismu. Identifikace specifických strukturních motivů v insulinu, IGF-1 a IGF-2, které spouštějí specifické signalizační dráhy, by byla přínosem pro racionální návrh léčiv, pro bezpečnější léčbu diabetu, či účinnější léčbu rakoviny nebo růstových onemocnění. V této práci jsme se zaměřili na identifikaci takových strukturních motivů u hormonu IGF-1. Srovnání dat se studiemi prováděných paralelně s IGF-2 a insulinem by mohlo poskytnout komplexnější pohled na danou problematiku. Nejdříve jsme vyvinuli nezbytné metodologie pro přípravu analogů IGF-1. Vyvinuli jsme nový postup pro celkovou chemickou syntézu analogů IGF-1 založený na syntéze fragmentů IGF-1 na pevné fázi a jejich spojování pomocí cykloadice azidů a alkynů katalyzované ionty CuI . Paralelně jsme vyvinuli postup pro rekombinantní produkci IGF-1 a jeho analogů v E. coli. Abychom...
|
|
|
Ionotropní glutamátové receptory a úpravy jejich RNA v savčích suprachiasmatických jádrech
Kuchtiak, Viktor ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Sládek, Martin (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou řídící centrum cirkadiánních rytmů savců. Pro udržení přibližné 24hodinové periody svých rytmů vyžadují synchronizaci s fází vnějšího prostředí. Nejvýznamnějším vnějším synchronizátorem určujícím periodu rytmů v SCN je pravidelné střídání světla a tmy. Světelná informace je převáděna ze sítnice do ventrolaterální části SCN, kde zásadní úlohu při přenosu světelného signálu mají na excitačních synapsích přítomné ionotropní glutamátové receptory (iGluRs). Posttrasnkripční úpravy RNA mohou měnit funkční vlastnosti iGluRs a přispívat tak k synaptické plasticitě. Míra těchto posttranskripčních úprav může být in vitro ovlivněna farmakologickou manipulací neuronální aktivity. Cílem této práce bylo určit, do jaké míry dochází k posttranskripčním úpravám iGluRs v in vivo modelu potkaního SCN, a dále čím jsou tyto úpravy regulovány. Metodou PCR a následného sekvenování amplifikované DNA jsme analyzovali posttranskripční úpravy RNA u GluA2 podjednotky AMPA receptoru (AMPAR) a GluK2 podjednotky kainátového receptoru. Kromě toho jsme metodou kvantitativního PCR stanovili expresi mRNA pro GluA1 a GluA2 podjednotku AMPAR a editačního enzymu ADAR2 v SCN. Výsledky ukázaly, že míra RNA editace se u sledovaných podjednotek iGluRs zvyšuje v podmínkách světlem indukované neuronální...
|
|
| |
|
|
Příprava modifikovaných ligandů mju-opioidních receptorů
Hadzima, Martin ; Machara, Aleš (vedoucí práce) ; Veselý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou modifikovaných ligandů μ-, δ- a κ- opioidních receptorů, a tím navazuje na bakalářskou práci autora.1 Hlavním cílem předložené práce je modifikace vybraných ligandů na vhodném místě oligoethylenglykolovou spojkou, která umožní jejich využití v inovativním konceptu iBodies.2 Pro modifikace byly zvoleny ligandy naltrexon (μ-opioidní receptor), naltrindol (δ-opioidní receptor) a nalfurafin (κ-opioidní receptor). Naltrexon byl modifikován dle poznatků z bakalářské práce na atomu C-6 s vyvedením spojky přes etherovou a amidovou funkční skupinu. Zároveň byl studován vliv konfigurace nově vzniklého stereogenního centra atomu C-6 na biologickou aktivitu ligandu. V případě naltrindolu byl na základě literární rešerše zvolen přístup přes dusík indolu.3-5 Nalfurafin byl synteticky opracován na furanovém fragmentu. Dále byla připravena série fluorescenčně značených ligandů. Zavedení fluorescenční značky umožnilo sledovat vliv vyvedení spojky na afinitu a selektivitu ligandů. Na základě těchto výsledků byly následně připraveny ligandy pro vývoj metody DIANA a pro přípravu syntetických protilátek opioidních receptorů dle konceptu iBodies.6 Klíčová slova: naltrexon, ligand, receptor, konjugát, opioidní receptor 1 M. Hadzima. Fluorescenčně značené ligandy μ-opioidních...
|
|
|
Synthesis and characterization of new insulin derivatives with altered selectivity for insulin and IGF-1 receptors.
Halamová, Tereza ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Receptor insulinu (IR) existuje ve dvou izoformách (IR-A a IR-B) lišících se tkáňovou distribucí a možná i funkcí, tzn. jejich odpovědí na vazbu insulinu. Předpokládá se, že zatímco IR-A spouští zejména mitogenní procesy vedoucí k dělení a proliferaci buněk, IR-B spouští především metabolické procesy vedoucí zejména ke vstupu molekul glukosy z krve do nitra svalových a tukových buněk. Insulin se může slaběji vázat i na receptor pro růstový faktor IGF-1 (IGF-1R), který je zodpovědný hlavně za procesy spojené s vývojem a růstem organismu. Deriváty insulinu vážící se selektivně pouze na jeden z receptorů by měly velký význam pro studium receptorů, ale potenciálně i pro léčbu nemocí jako je cukrovka nebo rakovina. V této práci jsme využili zkušeností ve studiu struktury a aktivity insulinu pro návrh, přípravu a biologickou charakterizaci 4 nových derivátů insulinu s cílem pozměnit selektivitu vůči jednotlivým receptorům. Modifikace v nových analozích spočívaly v amidaci C-konce řetězce B insulinu a postupném prodlužování tohoto řetězce o 1-3 glyciny s amidovaným C-koncem. Pro všechny nové analogy byly určeny jejich vazebné afinity vůči IR-A a IR-B a pro některé z analogů i vůči IGF-1R. Nakonec byly určeny schopnosti analogů aktivovat IR-A a IR-B, tzn. indukovat autofosforylaci vnitrobuněčných...
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních léčiv
Černá, Eva ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda by bylo možné využít nativní formu kyseliny hyaluronové jako nosič hydrofobních léčiv pro cílenou distribuci v organismu. Svou strukturou je kyselina hyaluronová lineární vysokomolekulární biopolysacharid, který nacházíme ve většině živých organismů. V lidském těle se vyskytuje ve většině tkání, jeho vysokou koncentraci nacházíme zejména v pokožce a očním sklivci. Podílí se na mnoha fyziologických procesech a pro fungování celého organismu je hyaluronan nezbytný. Jeho vysoká koncentrace je také pozorována u rakovinných buněk, které obsahují několik receptorů pro hyaluronan. Mezi tyto receptory řadíme CD44 a RHAMM. Právě interakce nosičového systému kyseliny hyaluronové a hydrofobního léčiva s těmito receptory by mohla zajistit volný průchod pro léčivo do postižené tkáně, kde po uvolnění léčiva dojde k usmrcení postižených buněk. Léčivo by bylo tedy přímo cílené na poškozenou tkáň a nezatěžovalo by zbytek organismu, jak tomu v současné době bývá při léčbě cytostatiky. Jako nosič byla v této práci vybrána právě nativní forma kyseliny hyaluronové, kterou běžně najdeme v lidském organismu. Svými vlastnosti nevyniká nad ostatními nosičovými systémy, ale svou biokompatibilitou a biodegradabilitou v organismu je vysoce přesahuje. Jako nosič byla v práci využita vysokomolekulární kyselina hyaluronová a místo hydrofobního léčiva byla použita látka podobných vlastností, hydrofobní barvivo sudan red G.
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
host ::
RSS.