Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
Application of blood flow restriction by a sport training of climbers - an innovative training method for sportsmen?
Javorský, Tomáš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Dostal, Jiří (oponent)
Názov práce: Aplikácia reštrikcie krvného obehu v športovom tréningu lezcov - inovatívna metóda tréningu športovcov? Autor: Bc. Tomáš Javorský Katedra: Katedra fyziológie Vedúci bakalárskej práce: doc. Jiří Baláš, Ph.D. Abstrakt: Medzi najčastejšie zranenia športových lezcov patria zranenia šliach ohýbáčov článkov prstov. Toto zranenie môže športovca vyradiť z tréningového programu na niekoľko mesiacov, čo môže mať rozhodujúci dopad na jeho vrcholovú sezónu. V práci bol porovnávaný tréning s vysokou intenzitou, ktorý prebieha na 70 % silového maxima s tréningom s reštrikciou krvného obehu, ktorý je vykonávaný pri 30% záťaži a ďalej fyziologické a funkčné aspekty tréningu. Hypotézy: Predpokladáme, že kombinácia nízkej záťaže a ischémie bude dosahovať rovnaké výsledky ako tréning s vysokou intenzitou. Ďalej predpokladáme, že zmeny v oxygenácii svalu budú aj napriek rozdielnej vykonávanej práci rovnaké. Metódy: trinásť participantov ukončilo experiment vykonaný formou prekríženej štúdie. Počas experimentu bola participantom odmeraná oxidačná kapacita svalu a miera deoxygenácie svalu pomocou spektroskopie. Maximálna sila, kritická sila, impulz sily a impulz sily nad hodnotou kritickej sily boli odmerané a určené pomocou využitia systému 1D-SAC Výsledky: Po aplikovaní tréningového protokolu s vysokou intenzitou...
Spiritualita Ostrava !!!
Javorský, Tomáš ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stavbou nového komunitního centra a rekonstrukcí stávajícího kostela s farou v Ostravě-Kunčičkách. Cílem práce je oživit řešené území potenciálního centra dění Kunčiček a vhodným řešením reagovat na kontext a charakter místa. Návrh pracuje s objekty rovnocenně a vytváří tak celiství obraz duchovního a obecního centra. Komplex budov napomáhá aktivovat mimo samotné místo i jeho okolí a přináší nový impuls ke společenskému dění v dané oblasti. Komunitní centrum a zásahy do stávajících budov efektivně a přiměřeně využívají danou parcelu. Návrh se snaží využít potenciál místa a pracuje se skrytými vazbami na okolí. Výsledné řešení je charakteristické svou vícevrstevnatostí. Jednotlivé fragmenty pomáhají společně vytvářet celek s množstvím nových venkovních prostor o rozdílném charakteru, měřítku a využití. Dvoupodlažní kompaktní hmota komunitního centra obsahuje společenské a volnočasové zázemí. Zvolené technologie objektu jsou v souladu se specifickou sociální strukturou v oblasti a zároveň provozně ekonomickým aspektem. Hlavním cílem při rekonstrukci budov kostela a fary je navázání na jejich hodnoty, pozvednutí kvalit a očištění od nepatřičných prvků.
Vliv hradních zřícenin na diverzitu vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Zříceniny středověkých hradů neodmyslitelně spoluvytváří ráz české krajiny. Na několika málo pracích, které se tomuto tématu věnují, se navíc ukazuje, že jsou unikátním svébytným biotopem. Tato práce si proto kladla za cíl charakterizovat hradní vegetaci na zkoumaném vzorku třiceti lokalit, třiceti lesních zřícenin. Byly sepisovány fytocenologické snímky, sbírány půdní vzorky, měřena hloubka půdních horizontů a sledován zápoj jednotlivých pater - to vše na třech plochách na každé lokalitě. Jedna z ploch zabírala hrad, druhé dvě byly v okolních lesích, každá vybrána jiným způsobem. Zvlášť byly snímkovány hradní zdi. Výsledky ukázaly, že hrady zvyšují diverzitu lesů nejen vyšším počtem druhů, ale též jiným druhovým složením - hrady mají poměrně velký soubor druhů s vysokou fidelitou právě k areálům zřícenin. Přibližně polovina jedinečnosti zřícenin se dá vysvětlit půdními vlastnostmi jako je vyšší pH, větší množství Ca a Mg, druhá polovina zůstává neobjasněna, přestože se testovaly různé vysvětlující proměnné. Jisté však je, že hradní zříceniny jsou z biologického hlediska výjimečné, jedinečné a jistě si zaslouží pozornost, kterou jim zatím dlužíme.
Význam hradních zřícenin pro diversitu a složení vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
1.Abstrakt Jak lidé dokážou ovlivnit oblast, v níž působili, i dlouho po svém odchodu co do složení vegetace? Nejspíš různě, záleží na mnoha faktorech, které v tomto problému hrají roli. Různé kultury ovlivňovaly přírodu různě, rozdílně dlouhá doba je dělí od dnešních dnů. Jaký je tedy vliv třeba středověkého Evropana? Jaké dědictví nám zanechali naši předkové v podobě dnešního složení vegetace? To jsou otázky, které si zaslouží být zodpovězeny. A pokud se bude hovořit o středověku, pak nikoliv o městech, hospodářských usedlostech, polích či pastvinách, ale o něčem, co je pro středověk naprosto typické - o středověkých hradech. Konkrétně o těch hradech, které již člověk zanechal svému osudu, které padly za oběť přírodě - to jest o zříceninách. Zříceniny vždy přitahovaly pozornost lidí, kteří se zajímali o historii. Ovšem tyto lokality by neměli ujít ani pozornosti biologů, neřku-li botaniků. Srovnat vegetaci na zříceninách s průměrnou vegetací v okolí by mohlo přinést poodhalení vlivu středověkého člověka na rostlinstvo. Nejedná se však jen o vliv dávno mrtvé společnosti na krajinu. Pokud se nepodíváme zpátky, pokud nespojíme minulost s dneškem, pokud neobjasníme, jak se lidským vlivem měnila vegetace, pak sotva budeme moci předpovídat, jaký budou mít naše dnešní činnosti vliv na přírodu v budoucnosti. Na...
Vinařství Lahofer Dobšice
Javorský, Tomáš ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
Cílem práce byl návrh novostavby vinařského domu firmy Lahofer u obce Dobšice u Znojma. Na dané téma byla v předmětu AG34 zpracována studie, kterou práce rozšiřuje o Dokumentaci pro stavební povolení a Dokumentaci pro provádění stavby. Svažitý pozemek se nachází na jižním svahu stávajících vinic a je lichoběžníkového tvaru. Zadání stavebního programu výrobní části s roční produkcí až 1 000 000 lahví ročně, ke které je přidružená část veřejně-správní obsahující administrativu firmy, dále restaurace se zázemím a ubytovací zařízení pro hosty značně ovlivnila velikost a samotný návrh stavby. Základní myšlenkou bylo vytvoření kompaktního monobloku, který je po délce rozdělený na výrobní část otočenou k silnici a veřejně správní část s výhledem do vinohradu a zároveň výrobních prostor po celé délce tohoto traktu. Druhé podlaží této části bylo vysunuto z hlavního objemu a vytvořilo tak terasu nad vinicemi po celé délce budovy, pod niž je kryté parkování pro automobily. Hmota výrobní částí byla prolomena na 9 postupně se deformujících sedlových střech s hřebenovým prosvětlením, které tak navazují na plochou střechu nevýrobní části objektu. Tímto byl v pohledu vytvořen motiv navazujících sedlových střech typický u staré vesnické zástavby a vinných sklepů na Jižní Moravě. Hmota objektu byla dotvořena venkovními schodišti z perforovaného plechu s motivem převzatým z místního lidového kroje. Schodiště a ostatní kovové prvky jsou kontrastní k dřevu v užitné části a betonové trvanlivé fasádě objektu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.