|
|
Konec dobrý, všechno dobré: Architektura paliativní péče
Vítková, Kateřina ; Sládek, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Může architektura ulehčit odchod lidem i jejich blízkým a odstranit, či alespoň zmírnit stigmatizaci a tabuizaci smrti? Cílem této práce je koncipování ideálního prostoru pro paliativní péči. Snahou není navrhnout další hospic, či domov pro seniory, kterých již bylo navrženo a postaveno více méně dostatečné množství (viz Analytická část). Úkolem, který jsem si vytyčila, bylo pojmout tento prostor na základě jeho širokého kontextu, zaměřit se na správné urbanistické umístění, provozní náplň, vztahy k okolí i mezi sebou, propojení, otevření, ... ale i na samotnou myšlenku smrti, odcházení a loučení. Téma paliativní péče je velice komplexní a celospolečenské, což se promítá do vlastního návrhu, který představuje nový model architektury paliativní péče. Centrum paliativní péče.
|
|
|
Řízení rizik projektu ve vybrané bankovní instituci
Beňovská, Barbora ; Sládek, Martin (oponent) ; Doskočil, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řízením rizik projektu poloautomatizovaného systému pro schvalování úvěrů v bankovní instituci. První část práce je tvořena teoretickými východisky pro projekty a řízení rizik. Analytická část se skládá z kritické analýzy Sberbank CZ a.s. a popisuje současný stav schvalování úvěrů u tohoto subjektu. V poslední kapitole je navržen projekt na nový schvalovací systém. Součástí projektu je identifikace a kvantifikace rizik s návrhy opatření na jejich odstranění či snížení.
|
|
|
Zdanění vlastníka nemovitostí
Studená, Kamila ; Sládek, Martin (oponent) ; Svirák, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je zdanění vlastníka nemovitosti. Obsahem práce je neprve seznámení se s obecnými daňovými zákonitostmi, dále teoretická analýza uvedené problematiky a její následná aplikace na konkrétní společnost. Studie by měla poskytnout ucelený pohled na daňové povinnosti, které podnikatelskému subjektu vyplývají z vlastnictví nemovitosti.
|
|
| |
|
|
Souhrnná výzkumná zpráva zaměřená na kumulativní efekty sociálního znevýhodnění na zdraví a kvalitu života
Hamplová, Dana ; Klusáček, Jan ; Adámková, Věra ; Kudrnáčová, Michaela ; Sládek, Martin ; Sumová, Alena ; Topinková, Renáta
Zpráva vyhodnocuje vliv socioekonomických podmínek na kvalitu života a zdraví. Vychází přitom jak ze sociologické perspektivy a sociologických indikátorů (tj. subjektivní zdraví, subjektivní kvalita života), tak z multidisciplinární perspektivy a biomedicínských indikátorů (tj. biomarkery). Zpráva podrobně dokumentuje rozdíly ve zdraví podle vzdělání a rodinného stavu, zohledňuje i pracovní situaci. Významnou pozornost věnuje rizikovému chování a spánkovým režimům.
|
|
|
Úloha posttranslačních modifikací v molekulárním mechanismu cirkadiánních hodin
Janáčová, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sládek, Martin (oponent)
Načasování biologických procesů organismů je řízeno endogenními cirkadiánními hodinami. Molekulární hodiny se nacházejí téměř v každé buňce a jsou synchronizovány s vnějším prostředím. Hlavním mechanismem cirkadiánních hodin je zpětnovazebná transkripčně-translační smyčka. 24h-perioda cirkadiánního rytmu je zajištěna reverzibilními posttranslačními modifikacemi (PTM) hodinových proteinů a dalších regulátorů cirkadiánních hodin. PTM jsou dále důležité pro synchronizaci hodin s vnějším prostředím, jejich ovlivnění změnou metabolického stavu v buňce a vzájemnou regulaci cirkadiánních hodin a buněčného cyklu. Zásadní roli mají fosforylace, PTM histonů, acetylace, SUMOylace, ubikvitinace, O-vázaná N-acetylglukosaminace a polyADP-ribosylace. Molekulární mechanismus biologických hodin je evolučně konzervovaný mechanismus vyskytující se u většiny organismů. Tato práce shrnuje poznatky o roli PTM v molekulárním mechanismu cirkadiánních hodin savců a člověka. Klíčová slova: cirkadiánní hodiny, hodinové geny, hodinové proteiny, posttranslační modifikace
|
|
|
Konec dobrý, všechno dobré: Architektura paliativní péče
Vítková, Kateřina ; Sládek, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Může architektura ulehčit odchod lidem i jejich blízkým a odstranit, či alespoň zmírnit stigmatizaci a tabuizaci smrti? Cílem této práce je koncipování ideálního prostoru pro paliativní péči. Snahou není navrhnout další hospic, či domov pro seniory, kterých již bylo navrženo a postaveno více méně dostatečné množství (viz Analytická část). Úkolem, který jsem si vytyčila, bylo pojmout tento prostor na základě jeho širokého kontextu, zaměřit se na správné urbanistické umístění, provozní náplň, vztahy k okolí i mezi sebou, propojení, otevření, ... ale i na samotnou myšlenku smrti, odcházení a loučení. Téma paliativní péče je velice komplexní a celospolečenské, což se promítá do vlastního návrhu, který představuje nový model architektury paliativní péče. Centrum paliativní péče.
|
|
|
Ionotropní glutamátové receptory a úpravy jejich RNA v savčích suprachiasmatických jádrech
Kuchtiak, Viktor ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Sládek, Martin (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou řídící centrum cirkadiánních rytmů savců. Pro udržení přibližné 24hodinové periody svých rytmů vyžadují synchronizaci s fází vnějšího prostředí. Nejvýznamnějším vnějším synchronizátorem určujícím periodu rytmů v SCN je pravidelné střídání světla a tmy. Světelná informace je převáděna ze sítnice do ventrolaterální části SCN, kde zásadní úlohu při přenosu světelného signálu mají na excitačních synapsích přítomné ionotropní glutamátové receptory (iGluRs). Posttrasnkripční úpravy RNA mohou měnit funkční vlastnosti iGluRs a přispívat tak k synaptické plasticitě. Míra těchto posttranskripčních úprav může být in vitro ovlivněna farmakologickou manipulací neuronální aktivity. Cílem této práce bylo určit, do jaké míry dochází k posttranskripčním úpravám iGluRs v in vivo modelu potkaního SCN, a dále čím jsou tyto úpravy regulovány. Metodou PCR a následného sekvenování amplifikované DNA jsme analyzovali posttranskripční úpravy RNA u GluA2 podjednotky AMPA receptoru (AMPAR) a GluK2 podjednotky kainátového receptoru. Kromě toho jsme metodou kvantitativního PCR stanovili expresi mRNA pro GluA1 a GluA2 podjednotku AMPAR a editačního enzymu ADAR2 v SCN. Výsledky ukázaly, že míra RNA editace se u sledovaných podjednotek iGluRs zvyšuje v podmínkách světlem indukované neuronální...
|
|
| |
|
|
Řízení rizik projektu ve vybrané bankovní instituci
Beňovská, Barbora ; Sládek, Martin (oponent) ; Doskočil, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řízením rizik projektu poloautomatizovaného systému pro schvalování úvěrů v bankovní instituci. První část práce je tvořena teoretickými východisky pro projekty a řízení rizik. Analytická část se skládá z kritické analýzy Sberbank CZ a.s. a popisuje současný stav schvalování úvěrů u tohoto subjektu. V poslední kapitole je navržen projekt na nový schvalovací systém. Součástí projektu je identifikace a kvantifikace rizik s návrhy opatření na jejich odstranění či snížení.
|
host ::
RSS.