|
Univerzita třetího věku jako nástroj zvyšování kvality života seniorů
Neubauerová, Lenka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Tomandlová, Věra (oponent)
Téma mé diplomové práce "Univerzita třetího věku jako nástroj zvyšování kvality života seniorů" je zaměřeno na zhodnocení otázky, zda vzdělávání přináší více kvality do života u generace třetího věku. Teoretická část práce se soustředí na výklad základních konceptů, spjatých s demografickým stárnutím populace, volnočasovými aktivitami, kvalitou života a významem studia ve třetím věku. Metodologická část popisuje metodu výzkumu, kterou byly rozhovory a dotazníkové šetření. Obojí proběhlo na Univerzitě třetího věku Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rozhovory byly uskutečněny s koordinátory obou U3V a tématem byly principy fungování U3V a podmínky pro posluchače. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 125 posluchačů. Z analýzy dotazníků vyplynulo, že studium přináší do života seniorů optimistické a užitečné naplnění volného času, zvyšuje sebevědomí, napomáhá zlepšovat sociální kontakty, je podporováno ze strany blízkého okolí. Udržuje potřebnou hladinu mozkové aktivity, zvyšuje znalosti a dovednosti v nejrůznějších oborech. Shrnuto, studium na Univerzitě třetího věku zvyšuje kvalitu života a přináší větší spokojenost do života seniorů. Práce by měla přinést návrhy, jak zvýšit povědomí o možnostech a významu studia ve třetím věku.
|
|
K naplňování kvalifikačních požadavků pracovníků sociálních odborů obcí v Jihočeském kraji
KALIŠOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce je zaměřena na naplňování kvalifikačních požadavků pracovníků sociálních odborů obcí v Jihočeském kraji.Teoretická část se zabývá odborný profilem sociálního pracovníka, jeho rolí a kompetencemi, možnostmi vzdělávání v sociální oblasti a dalším vzděláváním sociálních pracovníků. Praktická část obsahuje analýzu odborné kvalifikace sociálních pracovníků při nástupu do zaměstnání, analýzu jejich současného dosaženého vzdělání, analýzu jejich současného studia a možnosti dalšího profesního rozvoje. Cílem mé práce bylo zjistit, jak sociální pracovníci naplňují kvalifikační požadavky stanovené zákonem o sociálních službách. Dílčím cílem bylo analyzovat situaci vzdělávání sociálních pracovníků.
|
| |
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
|
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
|
|
Analýza vzdělávacích potřeb pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
Moravcová, Běla ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce na téma "Analýza vzd lávacích pot eb pracovník nízkoprahových za ízení pro d ti a mládež" se v nuje aktuálnímu tématu vzd lávání odborných pracovník v sociálních službách. V teoretické ásti se práce v nuje vymezení pojmu nízkoprahové za ízení pro d ti a mládež, právnímu zakotvení služby v rámci zákona o sociálních službách, poskytovaným službám a cílové skupin . V dalších kapitolách je p edstaven systém školského vzd lávání sociálních pracovník , definován profil absolvent vyššího odborného a vysokoškolského studia a vymezeny požadavky na vzd lání sociálních pracovník vyplývající ze zákona. Dále je definováno další vzd lávání pracovník v sociálních službách a p edstaveni vzd lavatelé v oblasti sociálních služeb. V poslední kapitole teoretické ásti se seznámíme s profilem pracovníka nízkoprahového za ízení pro d ti a mládež, s požadovanými vlastnostmi a nároky na jeho odbornost. Praktická ást práce se v nuje analýze vzd lávacích pot eb pracovník nízkoprahových za ízení v Praze a St edo eském kraji. V úvodu jsou charakterizovány jednotlivé kraje a audiodiagnostická metoda použitá pro výzkum. Výsledky analýzy jsou následn porovnány s nabídkou vzd lávacích kurz , které jsou zam eny na pracovníky nízkoprahových za ízení. Na základ srovnání výsledk jsou navrženy okruhy kurz a jejich nápl .
|
|
Nový zákon o sociálních službách a jeho dopad na nestátní neziskové organizace
Smělíková, Taťána ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomešová, Irena (oponent)
Od doby zahájení mého studia sociální práce jsem prošla v rámci povinné praxe různými zařízeními poskytujícími sociální služby, převážně šlo o nestátní neziskové organizace. Začátkem minulého roku jsem nastoupila do Nadace rozvoje občanské společnosti, kde stále působím ve sbírkovém projektu Pomozte dětem!. Mám zde jedinečnou možnost komunikovat s velkým množstvím zástupců neziskových organizací z celé České republiky, jejichž projekty nadace financuje, a vnímat jejich rozdílné potřeby. Současně je nutné, abych se orientovala v platné legislativě a dovedla posléze pochopit různé problémy a postoje jednotlivých organizací. Téma této práce mi umožňuje seznámit se podrobněji s klíčovými dokumenty, které jsou pro moji práci a pro mé další působení v sociální práci nezbytné. Cílem mé bakalářské práce je přinést přehledný, praktický a využitelný souhrn podstatných informací o novém zákonu o sociálních službách a konkrétní údaje o působení nové legislativy na nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby v ČR. Tato práce se nesnaží obsáhnout problematiku zákona o sociálních službách šířeji než z pozice studenta sociální práce a pracovníka v neziskovém sektoru. První část této práce může být přínosná pro mé kolegy, studenty sociální práce i pracovníky v sociálních službách a pro ty, kteří se chtějí v...
|
|
Praktická příprava studentů vyšších odborných škol sociálních
Brůnová, Daniela ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Volná, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat organizování odborných praxí a supervizí na vyšších odborných školách oboru sociální práce. V úvodní teoretické cásti se krátce zminuji o pojmu sociální práce a podmínkách výkonu této profese jako je odpovídající vzdelání, osobnostní predpoklady a následný celoživotní profesní rozvoj. Poté se venuji definování praktické cásti studia, do které patrí odborný seminár a kasuistický seminár, odborné praxe a supervize. Praktická cást obsahuje výzkum, který je složen z kvantitativní metody (dotazníkové šetrení) a kvalitativních metod (skupinový rozhovor a individuální rozhovory). Výzkum byl proveden u studentu a vyucujících vybraných vyšších odborných škol, jehož cílem bylo získat názory na organizování praktické cásti studia. Záverem práce získané výsledky analyzuji a na základe nich vytvárím metodický plán pro organizování odborných praxí a supervizí ve vyšším profesním školství.
|
|
Možnosti využití aspektů artefiletiky u dětí předškolního věku
Peldová, Renata ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
V úvodní části jsem popsala a vymezila teoretický základ artefiletiky. Pro aplikaci modelu artefiletického pojetí, jsem vytvořila nový koncept pro předškolní dítě. Pro jeho praktickou neověřenost jsem zvolila metodu případové studie. Jelikož jde o nový koncept, který není v praxi ověřen, proto jsem Pomocí jeho aplikace jsem se přiblížila a odvodila prekoncept předškolního dítěte. Ze všech pojetí, která česká výtvarná výchova nabízí, mě oslovilo právě pojetí artefiletické, jehož pojetí mě přivedlo ke zjištění, že tato alternativa výtvarné výchovy klade velký nárok na teoretickou přípravu učitele, ale i na jeho sociální cítění a další vzdělávání v oboru. Artefiletika je reflektivní, tvořivé a zážitkové pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuální kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů, jejímž cílem je obohacování kulturního kapitálu dítěte, rozvoj jeho sociálních kompetencí a prevence psycho-sociálních selhávání prostřednictvím uměleckých aktivit, reflektovaných v dětské skupině. Mám pocit, že děvče i já jsme se dozvěděly o sobě a o světě zas o kousek víc. "Moudrý je teprve ten, kdo zná sám sebe." (přísloví) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Systém vzdělávání zaměstnanců - asistentů v přímé péči v organizaci Portus Praha, o. s.
Šmídová, Marie ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na oblast vzdělávání pracovníků v sociálních službách, kteří poskytují přímou péči lidem s mentálním znevýhodněním. Autorka práce je vedoucím pracovníkem v občanského sdružení Portus Praha. Během svého profesního působení v pozici vedoucí sociálních služeb získala praxi související se zaváděním a naplňováním standardů kvality sociálních služeb, řízením lidských zdrojů, vedením týmu a s přímou prácí s klienty. V teoretické části popisuje autorka řízení lidských zdrojů a představuje specifika řízení lidských zdrojů v sociálních službách. Jsou zde uvedeny legislativní úpravy a stručně představeny standardy kvality sociálních služeb. Následně je specifikována pozice pracovníka v sociálních službách. Praktická část práce je zaměřena na výzkum s cílem zjistit, jak pracovníci vnímají povinné vzdělávání v organizaci. Pro získání dat byly použity techniky studia dokumentace dotazníkového šetření a pozorování. Výzkum odhaluje, jak je vnímáno vzdělávání pracovníky v sociálních službách v přímé péči a jaký význam přisuzují pracovníci vzdělávání ve svém odborném růstu. Na základě všech zjištění je nově zpracována dokumentace pro oblast vzdělávání pracovníků v přímé péči, která se po schválení nejvyšším managementem stane součástí personálních standardů kvality sociální...
|
host ::
